Eldar Shengelaia - Eldar Shengelaia
Eldar Shengelaia | |
---|---|
narozený | |
obsazení | Filmový režisér Scénárista |
Aktivní roky | 1957-1996 |
Eldar Shengelaia (Gruzínský : ელდარ შენგელაია; ruština: Эльда́р Николаевич Шенгелая; narozený 26. ledna 1933) je gruzínský a sovětský filmový režisér a scénárista který režíroval deset filmů v letech 1957 až 1996. V letech 1990 až 2004 byl členem Parlament Gruzie. Získal tituly Lidový umělec Gruzie (1979) a Sovětského svazu (1988). Od roku 1976 je předsedou Gruzínské unie filmařů. Od roku 2008 je předsedou Státní rada heraldiky v gruzínském parlamentu.
Kino kariéra
Eldar Shengelia se narodil v Tbilisi, hlavní město tehdejší-Sovětské Gruzie do rodiny filmového režiséra Nikoloz Shengelaia a herečka Nato Vachnadze. Jeho bratr, Giorgi Shengelaia je také filmovým režisérem.[1]
Vystudoval All-Union State Institute of Kinematography v Moskva v roce 1958 a poté pracoval pro Mosfilm studio. V roce 1960 se stal ředitelem v Tbilisi Gruziya-film studio. V roce 1969 získala Shengelaia satyrický ohlas na celostátní úrovni tragikomedie Arachveulebrivi gamopena („Neobvyklá výstava“), jejíž společensko-politické narážky způsobily nespokojenost v oficiálním sovětském establišmentu. Od té doby si Shengelaia udržela pověst vysoce individuálního filmaře.[2]
Shengelaia vytvořila další významnou tragikomedii o nešikovné byrokracii Tsisperi mtebi anu daujerebeli ambavi („Modré hory nebo neuvěřitelný příběh“), jeden z nejlepších úspěchů v sovětském žánru „sociální fikce“.[3] Vyhrálo to All-Union Film Festival Cena v roce 1984 a Státní cena SSSR v roce 1985. Po velkém úspěchu v 80. letech se Eldar Shengelaia distancoval od kina a zapojil se do gruzínského hnutí za nezávislost, které nabralo na obrátkách v roce 1989. V 90. letech se Shengelaia krátce vrátil do kina a vytvořil dva filmy, které byly pozitivně kritiky, ale nepřitahoval širší pozornost veřejnosti.[4]
V roce 1985 byl členem poroty v 14. mezinárodní filmový festival v Moskvě.[5] V roce 1992 byl členem poroty v 42. mezinárodní filmový festival v Berlíně.[6]
Politická kariéra
Od roku 1980 do roku 1985 a od roku 1989 do roku 1990 působila Shengelaia, poté Komunistická strana člen, byl zvolen do gruzínského Nejvyššího sovětu a od roku 1989 do roku 1991 do Kongres lidových zástupců SSSR. Byl členem Sobchakova provize, vyšetřování sovětské armády zákrok na shromáždění za nezávislost v Tbilisi, pro které vytvořil rezonující dokumentární film. V červenci 1989 se Shengelaia stala zakládajícím členem Lidová fronta Gruzie, strana podporující nezávislost, a stala se vůdcem jejího umírněného křídla. V říjnu 1990 byl zvolen do Nejvyšší rada Gruzie v prvních vícestranových volbách v sovětském Gruzii a podepsal zákon o nezávislosti Gruzie v dubnu 1991. Poté byl v opozici vůči Zviad Gamsakhurdia Vláda po svržení vojenského puče v lednu 1992 se Shengelaia připojila k Eduard Ševardnadze -vedený Státní rada Gruzie. V roce 1992 se stal členem parlamentu, kde od roku 1995 zastával funkci místopředsedy řeči. V květnu 1993 se spojil s prosevardnadzským občanským hnutím Unity and Prosperity založeným několika významnými intelektuály.[7]
V roce 1994 se Shengelaia stala zakládajícím členem Unie občanů Gruzie předsedal mu Ševardnadze a připojil se k jeho „reformní“ frakci vedené Zurab Zhvania ke kterému se připojil v opozici proti Ševardnadzeovi v roce 2002. V reakci na to se loajální členové parlamentu Shevradnadze neúspěšně pokusili odvolat Shengelaia z pozice místopředsedy v květnu 2002.[8] V roce 2003 podporoval Růžová revoluce který vyloučil Ševardnadzeho a byl znovu zvolen do gruzínského parlamentu v roce 2004 na Národní hnutí-demokraté alianční lístek. Později téhož roku odešel z aktivní politiky. V roce 2008 byl jmenován předsedou Státní rada heraldiky.[9]
Dne 12. dubna 2009 byla oceněna Shengelaia Řád vítězství svatého Jiří, jeden z nejvyšších občanské ceny Gruzie za „účast na vyšetřování a prokázání pravdy světu“ o událostech v Tbilisi ze dne 9. dubna 1989.[10]
Filmografie
- Psí růže (1996)
- Express - informace (1993)
- Modré hory nebo neuvěřitelný příběh (1983)
- Samanishvilis dedinatsvali (1977)
- Výstředníci (1973)
- Mimořádná výstava (1968)
- Miqela (1965)
- Tetri karavani (1963)
- Snezhnaya skazka (1959)
- Legenda o ledyanom serdtse (1957)
Reference
- ^ "Shengelaia, Eldar", in: Sleeman, Elizabeth (2004), The International Who's Who 2004, str. 1537. Taylor & Francis Group, Europa Publications, ISBN 1-85743-217-7
- ^ Horton, Andrew (1993), Inside Soviet Film Satira: Laughter with a Lash, str. 105-117. Cambridge University Press, ISBN 0-521-43016-X
- ^ Lawton, Anna M. (1992), Kinoglasnost, str. 40. archiv CUP, ISBN 0-521-38814-7
- ^ (v Rusku) Шенгелая, Эльдар Николаевич (Shengelaia, Eldar Nikolajevič). Entsiklopediya Krugosvet. Citováno dne 3. května 2009
- ^ „14. mezinárodní filmový festival v Moskvě (1985)“. MIFF. Archivovány od originál dne 16. března 2013. Citováno 8. února 2013.
- ^ "Berlinale: 1992 Juries". berlinale.de. Citováno 27. března 2011.
- ^ Wheatley, Jonathan (2005), Gruzie, od National Awakening to Rose Revolution, s. 45, 52, 85. Ashgate Publishing, Ltd., ISBN 0-7546-4503-7
- ^ Parlament nezavrhuje zastánce místopředsedy Zhvany. Civilní Gruzie. 12. května 2002
- ^ Struktura Rady Archivováno 17. srpna 2011 v Wayback Machine. Státní rada heraldiky. Zpřístupněno 18. března 2011
- ^ „Prezident uděluje Eldar Shengelaia Řád svatého Jiří“. Interpressnews. 12. dubna 2009