El Iris - El Iris
![]() Vydání 14, 3. května 1826 | |
Disciplína | Literatura a móda |
---|---|
Jazyk | španělština |
Upraveno podle | Claudio Linati, Fiorenzo Galli a José María Heredia |
Podrobnosti o publikaci | |
Dějiny | Únor – srpen 1826 |
Frekvence | Polotýdenně |
Standardní zkratky | |
ISO 4 | Duhovka |
El Iris bylo krátkotrvající periodikum, které vyšlo v období od února do srpna 1826 v nově nezávislé republice Mexiko. Byla založena jako ilustrovaná literární revue s tématy, která zajímají ženy. Zahrnoval články o poezii, divadle a módě, ale také portréty a biografie hrdinů nedávné války za nezávislost. Redaktoři zastávali radikální politické názory. El Iris zveřejnil první politickou karikaturu v Mexiku s názvem „Tyranny“. Kvůli politickým sporům, které vyvolaly články v časopise, bylo po vydání čtyřiceti čísel donuceno uzavřít.
Nadace
Časopis založili italští umělci Claudio Linati a Florencio Galli a kubánský básník José María Heredia y Heredia.[1]Oba Italové byli zapojeni do neúspěšného boje za italskou jednotu v letech 1820-21 a poté se přestěhovali do Katalánska. Po pádu španělského liberálního režimu se Galli přestěhoval do Mexika. Dorazil do ledna 1825 a chvíli pracoval ve stříbrných dolech Tlalpujahua.[2]Linati se přestěhoval nejprve do Francie a poté do Belgie, kde dostal povolení přestěhovat se do Mexika a plánoval zřídit litografický obchod. Dorazil v září 1825. Heridia byla z Santiago de Cuba. Podílel se na spiknutí Matanzů za kubánskou nezávislost a uchýlil se do Spojených států. Do Mexika dorazil v srpnu 1825 na pozvání prezidenta Guadalupe Victoria.[2]
Očekává se, že Linati bude „civilizovat“ a politizovat nově osvobozený mexický lid.[3]V lednu 1826 v Mexico City založil svou tiskárnu na Calle de San Agustín č. 15 se dvěma lisy, jedním pro řez písma a druhým pro litografie.[4]V mexických novinách se objevila reklama na nový deník El Águila dne 13. ledna 1826 s tím, že nabídne příjemné rozptýlení všem zájemcům o dopisy, zejména o spravedlivém sexu.[5]První vydání se objevilo 4. února 1826 ve formátu 14 x 18 cm (5,5 x 7,1 palce).[4]Časopis vycházel nejprve jednou týdně a poté dvakrát týdně.[5]
Obsah

Časopis obsahoval články o poezii, divadle, mexických zvycích, biografiích a soudních sporech.[4]Litografie zobrazovaly starožitnosti a moderní módu.[6]Poskytoval také portréty Guadalupe Victoria, José María Morelos a Miguel Hidalgo y Costilla, hrdinové boje za nezávislost.[7]První vydání zahrnovalo ilustraci „Figurky“ od Claudia Linatiho, která zobrazuje ženu oblečenou ve stylu Francouzské republiky, která je považována za první barevnou litografii vyrobenou v Mexiku.[4][A]V doprovodném článku Linati navrhla, aby si mexické ženy osvojily jednoduché republikánské oděvy, které by jim umožňovaly volný pohyb, spíše než tradiční španělské šaty a mantillu.[8]Číslo 34 obsahovalo litografii Miguel Hidalgo y Costilla Linatiho asistent José Gracida, první litografie Mexičana, která má být zveřejněna.[4]
El Iris také obsahoval redakční obsah, který vyvolal polemiku. Linati si byl jist, že Španělsko bude mít další pokus o dobytí Mexika.[7]On a Galli se zapojili do sporů mezi Yorkinos a Escoceses, soupeřící skupiny Zednáři.[9]Linati zaujal yorkinské stanovisko, že lid je suverénní, a pouze federalismus může chránit jednotlivce a národ před pleněním armády a kněží. Byl proti silné ústřední autoritě a ve prospěch většího vzdělání v oblasti občanství a disciplíny vojenské služby.[10]
Článek publikoval první mexickou politickou karikaturu, La Tiranía (Tyranie), který byl přičítán Linati.[11]Toto je považováno za první politickou karikaturu publikovanou v Mexiku.[12]El Iris požadoval svobodu tisku v celém Mexiku.[13]
Kreslený film Tiranía jak se objevil v El Iris
Originál pro karikaturu
Uzavření
Heredia rezignoval na funkci editora dne 21. června 1826, zřejmě kvůli ideologickým neshodám s oběma Italy. Později získal pozice v mexické správě, které naznačovaly, že má ve vládě dobré kontakty.[2]Po čtyřiceti číslech se poslední objevila 2. srpna 1826.[4]Politické komentáře způsobily uzavření papíru a přinutily Linati opustit zemi v roce 1826.[11][b]Ačkoli krátkodobý, El Iris zavedl trvalý model pro časopisy, které tiskly satirické litografie o politických a sociálních tématech.[15]
Reference
Poznámky
- ^ Litografie v El Iris byly první v barvě, ale ne první litografie v Mexiku. Noviny El Águila Mexicana oznámil prodej portrétu Papež Lev XII, první litografie vytvořená Linati, 16. ledna 1826.[4]
- ^ Když opustil Mexik, Linati opustil litografický tisk. To bylo používáno Jean-Frédéric Waldeck vytisknout jeho Colección de las Antigüedades MexicanasNa začátku roku 1830 byly získány Akademií San Carlos.[14]
Citace
- ^ Castro 2013.
- ^ A b C Claps Arenas 2001, str. 5-29.
- ^ Umělci viajeros: Claudio Linati, SEP.
- ^ A b C d E F G Espinosa 2014.
- ^ A b Mendoza Castillo & Sánchez Morales 2004, str. 4-13.
- ^ Carrera 2011, str. 86.
- ^ A b Finsemaneando 2009.
- ^ Boadella 1993, str. 377-402.
- ^ Isabella 2013, str. 90.
- ^ Isabella 2013, str. 101-102.
- ^ A b Claudio Linati, Grupo Cosmos.
- ^ Kahlorica 2008.
- ^ Cole 1996, str. 118.
- ^ Carrera 2011, str. 124.
- ^ Jackson 2009, str. 30.
Zdroje
- "Artistas viajeros: Claudio Linati". Historias Mexicanas. Secretaria de Educacion Publica. Archivovány od originál dne 2014-06-15. Citováno 2014-06-15.
- Boadella, Montserrat Galí (1993). „Lo francés en las pequeñas cosas: la penetración del gusto francés en la vida cotidiana“. México Francia: Memoria de una sensibilidad común; siglos XIX-XX. II. Centro de estudios mexicanos y centroamericanos. ISBN 9782821828001. Citováno 2014-06-17.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Carrera, Magali M. (06.06.2011). Cestování z Nového Španělska do Mexika: Mapování praxe v Mexiku devatenáctého století. Duke University Press. ISBN 0-8223-4991-4. Citováno 2014-06-15.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Castro, Jorge (26. července 2013). „Claudio Linati: Pionero de la Litografía en México“. Citováno 2014-06-15.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Claps Arenas, María Eugenia (2001). Martha Beatriz Loyo (ed.). „El Iris. Periódico Crítico y Literario“. Estudios de Historia Moderna y Contemporánea de México (ve španělštině). México: Universidad Nacional Autónoma de México, Instituto de Investigaciones Históricas. 21. Citováno 17. června 2014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- "Claudio Linati". Ediciones Técnicas y Culturales. Grupo Cosmos. Citováno 2014-06-15.
- Cole, Richard R. (01.01.1996). Komunikace v Latinské Americe: žurnalistika, masmédia a společnost. Rowman & Littlefield. ISBN 978-0-8420-2559-1. Citováno 2014-06-15.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Espinosa, Alberto (8. března 2014). „La Historia de la Litografía en México“. Terranova (Revista de Cultura, Crítica y Curiosidades). Citováno 2014-06-17.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Finsemaneando (5. července 2009). „Claudio Linati en Mexico“. Cuidadanos en Red. Citováno 2014-06-15.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Isabella, Maurizio (15.01.2013). „Zapletený vlastenectví: italští liberálové a španělská Amerika ve 20. letech 20. století“. Spojení po kolonialismu: Evropa a Latinská Amerika ve 20. letech 20. století. University of Alabama Press. ISBN 978-0-8173-1776-8. Citováno 2014-06-15.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jackson, Carlos Francisco (2009). Chicana a Chicano Art: ProtestArte. University of Arizona Press. ISBN 978-0-8165-2647-5. Citováno 2014-06-15.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kahlorica (21. listopadu 2008). „La caricatura política en la historia Mexicana“. La Gráfica Inteligente. Citováno 2014-06-17.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mendoza Castillo, Liliana Minerva; Sánchez Morales, Julieta (10. října 2004). „El Iris 1826“. Revista Digital Universitaria. Universidad Nacional Autonoma de Mexico. ISSN 1607-6079. Citováno 2014-06-17.CS1 maint: ref = harv (odkaz)