Eiskögele - Eiskögele
| Eiskögele | |
|---|---|
  Eiskögele | |
| Nejvyšší bod | |
| Nadmořská výška | 3,426 m (AA) (11 240 stop) |
| Izolace | 0,3 km (0,19 mil) |
| Souřadnice | 47 ° 05'59 ″ severní šířky 12 ° 39'22 ″ východní délky / 47,09972 ° N 12,66511 ° ESouřadnice: 47 ° 05'59 ″ severní šířky 12 ° 39'22 ″ východní délky / 47,09972 ° N 12,66511 ° E |
| Zeměpis | |
| Umístění | hranice mezi Korutany, Salzburg a Východní Tyrolsko, Rakousko |
| Rozsah rodičů | Rakouské střední Alpy, Vysoké Taury, Skupina Glockner |
| Lezení | |
| První výstup | 30. července 1872 B. Lergetporerem z Schwaz a horští vůdci, Michel Groder a Josef Kerer. |
| Nejjednodušší trasa | z Oberwalder Hut přes Pasterze, nižší Ödenwinkelscharte a severovýchodní hřeben na vrchol; středně obtížné lezení |
The Eiskögele je 3426 metrů vysoká hora v pohoří Skupina Glockner v západní část hlavního tauernského řetězce, řada Rakouské střední Alpy. Leží přímo na hranici mezi rakouskými státy Salzburg, Korutany a Východní Tyrolsko a tak tvoří a tripoint. Hora má tvar ledem pokrytého rohu s mohutnou severní stěnou, prominentním severovýchodním hřebenem (Nordostgrat) a ostré firn hrana (Firnschneide) na západ. Ze své základny Oberwalder Hut, je snadné se k němu dostat přes Pasterzeboden ledovec. Na to poprvé vystoupil 30. července 1872 turista B. Lergetporer z Schwaz a horští vůdci, Michel Groder a Josef Kerer. Prvního samostatného výstupu na horu dosáhl v srpnu 1891 Ludwig Kohn z Vídně jako součást přechodu z Schneewinkelkopf.[1]
Zdroje a mapy
- Willi End: Průvodce alpským klubem Glocknergruppe, Bergverlag Rother, Mnichov, 2003, ISBN 3-7633-1266-8
- Eduard Richter: Die Erschließung der Ostalpen, III. Kapela, Verlag des Deutschen und Oesterreichischen Alpenvereins, Berlín 1894
- Mapa alpského klubu 1: 25 000, list 40, Glocknergruppe
Reference
- ^ Eduard Richter: Die Erschliessung der Ostalpen, Sv. III, Berlín 1894, s. 637