Egil Helle - Egil Helle

Egil Helle (28. dubna 1923 - 2006) byl a Norština redaktor novin, informační pracovník a autor životopisů.

Narodil se v Bergen.[1] Svou novinářskou kariéru zahájil v roce 1942, během okupace Norska nacistickým Německem, v nelegální tisk. Název jeho nelegálních novin se několikrát změnil, z Ukenytt přes Norges Demring na Fram. Na konci druhé světové války musel uprchnout do Švédska.[2] Po válce pracoval jako novinář Bergens Arbeiderblad od roku 1945 do roku 1952 a v roce Arbeiderbladet od roku 1952 do roku 1961. Poté byl šéfredaktorem Bergens Arbeiderblad od roku 1961 do roku 1964, předtím pracoval v redakční radě časopisu Arbeiderbladet od roku 1964 do roku 1975. Byl tiskovým mluvčím v Ministerstvo zahraničních věcí ČR od roku 1975 do roku 1978 a informační ředitel v Ministerstvo pro ropu a energii od roku 1978 do roku 1991.[1] Byl prvním, kdo zastával tento post na ministerstvu ropy a energetiky, a viděl sedm ministři vlády přicházet a odcházet během jeho času.[3]

Helle byla plodná spisovatelka faktu. Je autorem životopisů Oscar Torp (1982), Einar Gerhardsen (1987), Christian Holtermann Knudsen (1988), Nils Langhelle (1991) a Kyrre Grepp (1995). V roce 1984 napsal norskou historii ropy,[2] a také napsal knihy o Budova Folketeatret a Biblioteksentralen.[1]

Helle byla vdaná,[2] a žil v Oslo.[1] Zemřel v dubnu 2006.[2]

The Folketeatret budova.

Reference

  1. ^ A b C d „Egil Helle 80 před 28. dubnem“ (v norštině). Norská zpravodajská agentura. 11. dubna 2003.
  2. ^ A b C d Kjus, Odd (12. dubna 2006). „Egil Helle“. Dagsavisen (v norštině). p. 36.
  3. ^ Dahl, Flemming (3. dubna 1991). „Oljemann og forfatter“. Aftenposten Aften (v norštině). p. 15.
Mediální kanceláře
Předcházet
Per Bratland		 Šéfredaktor Bergens Arbeiderblad
1961–1964		Uspěl
O. R. Torvik