Efstratios Pelekidis - Efstratios Pelekidis

Efstratios Pelekidis
Pelekidis.jpg
Efstratios Pelekidis s některými ze svých nálezů v roce 1915
narozený1880 nebo 1882
Zemřel1958
Národnostřecký
VzděláváníUniversity of Athens
obsazeníArcheolog, učitel epigrafu
ZaměstnavatelArcheologická společnost v Aténách a další

Efstratios (Stratis) Pelekidis (řecký: Ευστράτιος Πελεκίδης, 1880 nebo 1882-1958) byl a řecký archeolog a vysokoškolský učitel.

Životopis

Narodil se v roce 1880[1] nebo 1882[2] v Dikili z Malá Asie a studoval archeologii zpočátku v University of Athens a později v Německo díky grantu od Archeologická společnost v Aténách.[1] Působil jako vladař starožitností nalezených v Makedonský region od roku 1914 a působil jako učitel na Mytilen Tělocvična,[1] the Evangelická škola Smyrna a Aristotelova univerzita v Soluni kde učil studium epigrafie.[2]

Jako archeolog spolupracoval během první světová válka s archeologickou službou Britská armáda sídlící v Soluň a vyhloubený v Paleo Faliro,[3] kde v roce 1915 našel kostry obětí, které byly pohřbeny,[4] v Amphipolis, kde v roce 1920 vykopal a Bazilika a našel budovu Raně křesťanské období,[5] v Edessa v období 1922-1923,[6] v Chalkidiki a další.[7]

Publikoval také několik archeologických studií v časopisech a časopisech jako Archeologický bulletin (Αρχαιολογικόν Δελτίον), Sborník Athénské archeologické společnosti (Πρακτικά της εν Aθήναις Aρχαιολογικής Eταιρείας) a další.[8] Podle oficiálních stránek řecké zednářské arkády byl Pelekidis také zednářem.[1] Zemřel v roce 1958.[2]

Reference

  1. ^ A b C d „Πελεκίδης Ευστράτιος“. grandlodge.gr. Η Μεγάλη Στοά της Ελλάδος. Citováno 14. ledna 2017.
  2. ^ A b C Μικρασιατικά Χρονικά, Εκδιδόμενον υπό του τμήματος Μικρασιατικών Μελετών της Ενώσεως Σμυρναίων, Athény 1964, roč. 11, s. 76.
  3. ^ Andrew Shapland, Η συλλογή της British Salonica Force (Βρετανική Δύναμη Θεσσαλονίκης) στο Βρετανικό Μουσείο, στο Πολυξένη Αδάμ-Βελένη, Αγγελική Κουκουβού (editor), Αρχαιολογία στα μετόπισθεν. Στη Θεσσαλονίκη των ταραγμένων χρόνων (1912 - 1922), Soluň 2012, s. 75.
  4. ^ Kotti, Aggeliki (14. dubna 2016). „Στο φως το σκοτεινό μυστικό της αρχαίας Αθήνας“. ethnos.gr. ΕΘΝΟΣ. Archivovány od originál dne 10. února 2017. Citováno 14. ledna 2017.
  5. ^ „Χριστιανική Αμφίπολις“. ulysses.culture.gr. Ministerstvo kultury. Citováno 14. ledna 2017.[trvalý mrtvý odkaz ]
  6. ^ Anastasia Chrysostomou, Ρχαιολογικός χώρος Έδεσσας: 40 χρόνια μετά την έναρξη των ανασκαφών από τον Φ. Πέτσα, περιοδικό Μακεδονικά, Σύγγραμμα περιοδικόν της Εταιρείας Μακεδονικών Σπουδών, sv. 39 (2010 - 2012), Soluň 2013, s. 140.
  7. ^ Ioulia Vokatopoulou, Ηπειρωτικά και Μακεδονικά Μελετήματα, Archeologická společnost v Aténách, 2001, roč. Β ', str. 634.
  8. ^ „Αρχαία Αμφίπολη: Ιστορία-Ανασκαφικές Έρευνες-Μνημεία“. istorikoiperipatoi.gr. Ιστορικοί Περίπατοι. 13. října 2014. Archivovány od originál dne 6. července 2016. Citováno 14. ledna 2017.