Efektivní molarita - Effective molarity

v chemie, efektivní molarita (označeno EM)[1] je definován jako poměr mezi rychlostní konstantou prvního řádu an intramolekulární reakce a rychlostní konstanta druhého řádu odpovídající intermolekulární reakce (Kinetická efektivní molarita)[1][2] nebo poměr mezi rovnovážná konstanta z intramolekulární reakce a rovnovážná konstanta odpovídající intermolekulární reakce (Termodynamická efektivní molarita).[1][3]

EM má rozměr koncentrace. Vysoké hodnoty EM vždy naznačují větší snadnost intramolekulárních procesů oproti odpovídajícím mezimolekulárním. Efektivní podobnosti lze použít k hlubšímu pochopení účinků intramolekulárnosti na průběhy reakce.[4] V posledních desetiletích frekvence používání efektivní molarity ve vědecké literatuře vykazovala výrazný pokles,[Citace je zapotřebí ] protože tento formalismus je postupně nahrazován důležitějším[jak? ] fyzikální veličiny.[který? ]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Kirby, AJ v (1980). Pokroky ve fyzikální organické chemii. London: Academic Press. 183–278. ISBN  9780120335176.
  2. ^ Dougherty, Eric V. Anslyn; Dennis A. (2006). Moderní fyzikální organická chemie (Dodr. Ed.). Sausalito, Kalifornie: University Science Books. p. 496. ISBN  9781891389313.
  3. ^ Hunter, Christopher A .; Anderson, Harry L. (28. září 2009). „Co je to Cooperativity?“. Angewandte Chemie International Edition. 48 (41): 7488–7499. doi:10.1002 / anie.200902490.
  4. ^ Krishnamurthy, Vijay M .; Semetey, Vincent; Bracher, Paul J .; Shen, Nan; Whitesides, George M. (1. února 2007). „Závislost efektivní molarity na délce linkeru pro systém intramolekulárních proteinů-ligandů“. Journal of the American Chemical Society. 129 (5): 1312–1320. doi:10.1021 / ja066780e. PMC  2535942. PMID  17263415.