Edmond Gaujac - Edmond Gaujac

Edmond Gaujac (10. února 1895 - 1962) byl francouzský skladatel a hudební pedagog.

Život

Edmond Gaujac se narodil v roce Toulouse. Po dokončení školy Gaujac dokončil učení u houslaře. Navštěvoval také kurzy na hudební akademii svého rodného města. V roce 1911 vstoupil do Conservatoire de Paris, kde studoval harmonie s Xavier Leroux. Jeho vzdělání bylo přerušeno první světovou válkou. Byl odveden do armády a byl mu udělen titul Croix de guerre.

Po válce pokračoval ve vzdělávání na hudební akademii u Vincent d'Indy. Kromě toho nastoupil jako hornista do orchestru Koncerty Colonne, který v té době vedl Gabriel Pierné. Po Druhá Grand Prix v roce 1924 vyhrál Grand Prix Premier v roce 1927 na soutěži o Prix ​​de Rome s lyrickou scénou Coriolan.

Po svém návratu z pobytu v Villa Medici v Římě v roce 1931 se Gaujac stal ředitelem Conservatoire de Lille. Zároveň převzal vedení orchestru Radio Lille. V roce 1945 se vrátil do Toulouse, kde jako nástupce převzal vedení hudební akademie Aymé Kunc. Mezi jeho žáky byl i skladatel Jean-Marie Depelsenaire.^[1]

Gaujac složil orchestrální díla, an oratorium, komorní hudba a písničky.

Funguje

• Les Amants de Vérone, kantáta, 1924
• Coriolan, lyrická scéna, 1927
• Zpěv pro housle, violu, flétnu a hoboj nebo trubku, 1936
• Scherzetto pro klavír, 1937
• Pastorale pro klavír, 1938
• Impulzy für Klavier zu vier Händen, 1939
• Esquisses provençales pro orchestr
• Symphonie romantique
• Fantazie pro orchestr
• Vénus et Adonis, lyrická scéna
• Sainte-Germaine de Pibrac, Oratorium, 1935 Koncerty Colonne
• Funambulie pro saxofon
• 3 ks pantomimiques pro alt saxofon a klavír
• Rêves d’enfant, malé apartmá pro čtyři saxofony.

Reference

externí odkazy

• Životopis zapnutý Musica et Memoria