Ede Staal - Ede Staal
Ede Staal | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Ede Ulfert Staal |
narozený | Warffum, Holandsko | 2. srpna 1941
Zemřel | 22. července 1986 Delfzijl, Holandsko | (ve věku 44)
Zaměstnání (s) | Hudebník, učitel, písničkář |
Aktivní roky | 1974–1986 |
webová stránka | web |
Ede Ulfert Staal (2. srpna 1941 - 22. července 1986) byl holandský písničkář ze severní provincie Groningen kdo zpíval hlavně v Gronings dialekt.
Časný život
Ede Staal se narodil v roce 1941 v Warffum, syn a NSB - otec (národní socialista) a dcera farmáře. Jeho otec pracoval jako učitel a jeho nejstarší syn Ede později pokračoval v jeho šlépějích a stal se učitelem sám.[1]
Kariéra
V pěti letech začal Staal dělat hudbu. Inspiroval ho jeho dědeček, který pracoval jako hudební režisér v Leens (a vyrostl v Leens).[1]
Jeho průlom přišel v roce 1974 s písní „Jsem v bluesZpočátku zpíval v anglickém jazyce, studoval angličtinu na univerzitě.[1]
V roce 1981 začal zpívat v Groningově dialektu a stal se dobře známým komickou písní „Mien toentje" (Moje malá zahrada) stejně jako s „t Het nog nooit zo donker west" (Ještě nikdy nebyla taková tma). Jedna z jeho posledních písní byla emotivní “Mien hogelaand" (Moje vysoká země) ve kterém Staal zpíval o své lásce k regionu, kde vyrůstal.[1]
Ocenění
Staal měl přijmout K. ter Laanprijs za jeho úsilí o propagaci místního jazyka.[2] Kvůli jeho smrti v červenci byla cena jeho manželkou 4. října 1986.[3]
Osobní život

Staal byl učitelem angličtiny na místní střední škole. Oženil se s Fieke Spoel a zplodil šest synů. Žili na několika farmách po celé provincii Groningen.[1]
Staal zemřel na rakovinu v Delfzijl, ve věku 44 let, na vrcholu své slávy. Ve své vlasti je stále slavný a mimo Evropu má také pokračování Holandsko.[1]
Dědictví
Po jeho smrti se Staal stal ikonickou postavou v provincii Groningen.[1] Na jeho počest byl postaven pomník poblíž Delfzijlu, kde v roce 1986 zemřel na své farmě.[1][4] Jeho hudba byla přeložena do několika jazyků a jedna z jeho písní, “Termunterziel„hrálo se dokonce v Japonsku.[5]
Diskografie[3]
MC
- „Mien toentje“
- „Zuzooien op zundagmörn“ (1986)
Single 7 "
- „Jsem v blues / slyšet moji píseň“ (1974)
- „Mien Toentje / Man, man, wat n boudel“ (1983)
EP
- „Het het nog nooit zo donker west“ (1984)
LP
- "Mien toentje" (1984)
- „Jako vaaier woorden“ (1986)
Mini CD
- „Zalstoe altied bie mie blieven“ (1997)
- "Credo - Mien bestoan" (1997)
- „Jsem v blues / slyšet moji píseň“ (2005)
CD
- "Mien toentje" (1984)
- „Jako vaaier woorden“ (1986)
- „Zuzooien op zundagmörn“ (1993)
- „As t boeten störmt / Hear my song“ (1996)
- „Doarom zing ik“ (2005)
- "Getekend" (2006)
Kompilace
- „Heur es aan!“ (Bureau Groninger Taal en Cultuur, RuG, 1999)
- „De grootste Groninger hity van RTV Noord“ (RTV Noord / Marista, 2006)
- „Kennismaking met het Gronings“ (skripta s CD, 2007)
Video
- „Zo moutve t holden“
DVD
- "Ede Staal" (2004)
- „Ede Staal, živě“ (2005)
- "Credo, zien bestoan" (2011)
Další čtení
(vše v holandštině)[3]
- Christof Beukema a Peter Visser: „Hai nam mie mit"(pocta, 1988)
- Jacqueline Clements: "Ode aan Ede„Herinneringen aan Ede Staal (2000)
- Siemon Reker: "Dveře dak zie ik de maan", (texty, 2000)
- Siemon Reker: "Deur de dook zai ik de moan", (revidované texty, 2004)
- Henk van Middelaar: "Geef mie de nacht ", (biografie, 2004)
- Ede Staal: "Dit je mien laand ..."(texty s hudbou, 2005)
Reference
- ^ A b C d E F G h (v holandštině) RTV Noord - Životopis Ede Staal
- ^ d'Ancona, Jacques J. (5. června 1986). „Prijs voor Groninger zanger en tekstdichter Ede Staal“. Nieuwsblad van het Noorden (v holandštině). Citováno 31. března 2012.
- ^ A b C (v holandštině) Streektaalzang - Ede Staal
- ^ „Památník Groninger zanger Ede Staal“. Leeuwarder Courant (v holandštině). 9. října 2000. Citováno 31. března 2012.
- ^ Nederkoorn, Eric (23. září 2006). „Concertzaal van Yokohama hoort Ede Staal in 't Japans“. Dagblad van het Noorden (v holandštině). Citováno 31. března 2012.