Cluster EU pro nano bezpečnost - EU NanoSafety Cluster

Cluster EU pro nano bezpečnost
Logo NanoSafety Cluster
PředchůdceNanoImpactNet (2004–2012)
Formace2006
TypKlastr vědeckého výzkumu
PřidruženíEvropská unie
Rozpočet
€ 137 milionů[1]:143
webová stránkaNanoSafetyCluster.eu

The EU NanoSafety Cluster (NSC) je shluk Evropská komise - financované projekty v rámci programů financování 6. RP (2002–2006), 7. RP (2007–2013) a Horizon 2020 aka H2020 (2014–2020) rámcové programy, zaměřené na harmonizaci výzkumu prováděného v těchto projektech.[2] Klastr koordinuje práci prováděnou projekty NanoSafety Cluster za účelem studia a stanovení bezpečnosti systému nanomateriály.[3][4] Koordinace klastrem je organizována na půlročních setkáních a různých pracovních skupinách. Příkladem výsledku harmonizace klastru NanoSafety Cluster bylo stanovení priorit, které nanomateriály je třeba studovat.[5] NSC se stal referenčním aktérem pro sdružení spotřebitelů v této oblasti.[6]

Dějiny

Cluster NanoSafety navázal částečně na projekt NanoImpactNet, který probíhal v letech 2004 až 2012.[1]

NSC začalo v roce 2006 projekty financovanými z FP6, jako jsou CellNanoTox, DIPNA, NanoInteract, NANOTRANSPORT a NANOSH. Následovalo více než 50 projektů v 7. RP. V současné době existují čtyři projekty H2020.

Rozpočet projektu je € 137 milionů.[1]

Struktura

Cluster EU NanoSafety má devět pracovních skupin, z nichž každá má jiné cíle. WG2 (Hazard Identification) má čtyři focus groups týkající se imunosafety, mořského ekotoxinu, genotoxicita a reprotoxikologie. WG7 (Šíření) má podskupinu věnovanou standardizaci a vydává Zpravodaj klastru NanoSafety.[7] WG9 (Safe by Design and Industrial Innovation) má podskupinu nazvanou Industrial Innovation Liaison (i2L), která funguje jako síťová pracovní skupina pro maximalizaci různých pilotních a inovačních segmentů projektu.

  • Materiály (WG1)
  • Hazard (WG2)
  • Expozice (WG3)
  • Databáze (WG4)
  • Riziko (WG5)
  • Modelování (WG6)
  • Šíření (WG7)
  • Systémová biologie (WG8)
  • Safe by Design and Industrial Innovation (WG9)

Výsledek

The Evropská agentura pro chemické látky aktualizoval své Observatoř Evropské unie pro nanomateriály (EUON) v roce 2018 s výsledky z klastru, včetně využití softwaredeveloped projektu eNanoMapper a dat shromážděných v projektech jako MARINA, NANoREG a eNanoMapper.[8][9][10]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Národní rada pro výzkum (2013). Pokrok ve výzkumu environmentálních, zdravotních a bezpečnostních aspektů inženýrských nanomateriálů. Washington, DC: Národní akademie Press. doi:10.17226/18475. ISBN  978-0-309-29186-6. OCLC  885502584.
  2. ^ Fadeel, Bengt; Savolainen, Kai (5. února 2013). "Rozšířit diskusi". Přírodní nanotechnologie. 8 (2): 71–71. doi:10.1038 / nnano.2013.2.
  3. ^ Bernard, Daniel (18. května 2015). „Santé: Les nano-objets sont-ils dangereux pour l'homme et l'environnement?“. Le Figaro (francouzsky).
  4. ^ Oomen, Agnes G .; Bos, Peter M. J .; Fernandes, Teresa F .; Hund-Rinke, Kerstin; Boraschi, Diana; Byrne, Hugh J .; Aschberger, Karin; Gottardo, Stefania; von der Kammer, Frank; Kühnel, Dana; Hristozov, Danail; Marcomini, Antonio; Migliore, Lucia; Scott-Fordsmand, Janeck; Wick, Peter; Landsiedel, Robert (28. května 2013). „Integrované přístupy k testování a hodnocení nanomateriálů založené na obavách - zpráva pracovní skupiny pro klastr NanoSafety 10“. Nanotoxikologie. 8 (3): 334–348. doi:10.3109/17435390.2013.802387. PMC  4002633. PMID  23641967.
  5. ^ Reuther, Rudolf (1. ledna 2011). „Projekt NanoSustain a NanoValid - dvě nové výzkumné iniciativy EU pro 7. RP k hodnocení jedinečných fyzikálně-chemických a toxikologických vlastností inženýrských nanomateriálů“. Journal of Biomedical Nanotechnology. 7 (1): 8–10. doi:10.1166 / jbn.2011.1174.
  6. ^ „Veillenanos Acteurs en Europe“. Veillenanos - Len enjeux des nanosciences et des nanotechnologies.
  7. ^ „Newsletter NanoSafety Cluster“. Cluster EU pro nano bezpečnost.
  8. ^ „EU přidává nový informační a regulační rámec na webové stránky databáze nanomateriálů | Globální vydání“. Devdiscourse. Citováno 23. června 2018.
  9. ^ „Echa přidává nové databáze do observatoře nanomateriálů v EU“. Chemické hodinky. Citováno 23. června 2018.
  10. ^ „Observatoř nanomateriálů EU byla aktualizována o dvě prohledávatelné databáze“. Observatoř Evropské unie pro nanomateriály.

Další čtení

externí odkazy