Granty EHP a Norska - EEA and Norway Grants

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Granty EHP a Norska“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Červenec 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) tento článek obsahuje obsah, který je napsán jako reklama. Prosím pomozte vylepši to odstraněním propagační obsah a nevhodné externí odkazy, a přidáním encyklopedického obsahu napsaného z a neutrální hledisko. (Září 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek je Použití externí odkazy nemusí dodržovat zásady nebo pokyny Wikipedie. Prosím vylepšit tento článek odstraněním nadměrný nebo nemístný externí odkazy a případně převedení užitečných odkazů na odkazy pod čarou. (Září 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

The Granty EHP a Norsko představují příspěvky od Island, Lichtenštejnsko a Norsko na snižování sociálních a ekonomických rozdílů v EU; Evropský hospodářský prostor (EHP) a posílení dvoustranných vztahů s EU 15 zemí EU ve střední a jižní Evropě. Prostřednictvím grantů Island, Lichtenštejnsko a Norsko také přispívají k posilování základních evropských hodnot, jako je demokracie, tolerance a právní stát.^{[Citace je zapotřebí ]}

Pozadí^[1][2]

Granty EHP a Norska mají svůj základ v EU Dohoda o EHP. Podle této dohody jsou Island, Lichtenštejnsko a Norsko součástí Jednotný evropský trh (ESM), který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob na vnitřním trhu. Dohoda o EHP stanoví společné cíle spolupráce při snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě a posilování spolupráce mezi evropskými zeměmi.

Logo grantů EHP a Norska 2014–2021

Od vstupu dohody o EHP v platnost přispěly Island, Lichtenštejnsko a Norsko k sociálnímu a hospodářskému pokroku v několika zemích EU a EHP. Příspěvky byly směrovány prostřednictvím finančního mechanismu (1994–1998), finančního nástroje (1999–2003) a grantů EHP a Norska (2004–2009, 2009–2014, 2014–2021). Norsko, Island a Lichtenštejnsko poskytly v letech 1994 až 2014 celkem 3,3 miliardy EUR prostřednictvím postupných grantových schémat. Ve finančním období 2014–2021 byl poskytnut další příspěvek ve výši 2,8 miliardy EUR. Tyto tři dárcovské země přispívají podle své velikosti a HDP. V důsledku toho Norsko poskytuje 97,7%, Island 1,6% a Lichtenštejnsko 0,7% financování grantů EHP a Norska na období 2014–2021 dohromady.

Od roku 2004 existují dva samostatné mechanismy: Granty EHP a Norské granty. Granty EHP financují tři dárcovské země: Island, Lichtenštejnsko a Norsko; zatímco Norské granty jsou financovány výhradně Norskem.

Způsobilost

Způsobilost grantů EHP a Norska odráží kritéria stanovená pro EU Fond soudržnosti EU zaměřeno na členské státy, kde je hrubý národní důchod (HND) na obyvatele nižší než 90% průměru EU. Pro období financování 2014–2021 jsou to tyto země: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Země, které vstoupily do EU před rokem 2004, jsou osvobozeny od přijímání finančních prostředků v rámci norských grantů; Řecko a Portugalsko proto dostávají pouze financování z grantů EHP.^[3]

Jak to funguje

Nejprve se EU a tři dárcovské státy dohodly na a Memorandum o porozumění (MoU) pro celkový příspěvek a rozdělení financování na přijímající stát. Přidělené země jsou založeny na velikosti populace a HDP na jednoho obyvatele, čímž se Polsko stalo největším přijímajícím státem, následovaným Rumunskem. Malta je nejmenším přijímajícím státem.

Zadruhé, Island, Lichtenštejnsko a Norsko vyjednávají s každým přijímajícím státem a dohodnou se, které programy mají být stanoveny, jejich cíle a výši alokace na jednotlivé programy. Dohody vycházejí z vnitrostátních potřeb a priorit přijímajících států a rozsahu spolupráce s dárcovskými státy. The Evropská komise během jednání je konzultován, aby se předešlo zdvojování a aby bylo zajištěno, že financování bude cíleno tam, kde to bude mít největší dopad. Programy prováděné v rámci grantů EHP a Norska musí být v souladu s pravidly a normami EU týkajícími se lidských práv, řádné správy věcí veřejných, udržitelného rozvoje a rovnosti žen a mužů.

Finanční prostředky poskytnuté z EU a Granty EHP a Norska se doplňují, obvykle jsou spravovány stejným Řídicím orgánem na národní úrovni. Granty EHP a Norska často financují projekty v oblastech, kde je financování EU nebo vnitrostátní financování zřídka dostupné.

Každý Národní kontaktní místo odpovídá za celkové řízení programů ve své přijímající zemi. The Zprostředkovatelé programů (PO) rozvíjejí a řídí programy, často ve spolupráci s partnerem z dárcovských států, a udělují financování projektům. Projekty se většinou vybírají na základě výzev k podávání návrhů vyhlášených organizacemi producentů.^[4]

Posílení dvoustranné spolupráce

Jedním ze dvou hlavních cílů grantů EHP a Norska je posílení spolupráce a vztahů mezi přijímajícími a dárcovskými zeměmi. Partnerství mezi subjekty z přijímajících zemí a jejich protějšky na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku jsou základní součástí grantů a nabízejí jedinečnou příležitost řešit společné evropské výzvy.

Dvoustranná partnerství mezi veřejnými a soukromými institucemi v dárcovských a přijímajících zemích jsou široce podporována. Spolupráce mezi lidmi a institucemi na správní a politické úrovni a v soukromém sektoru, akademické sféře a občanské společnosti je předpokladem pro posílení dvoustranných vztahů.

Granty EHP a Norska 2014–2021

Na období 2014–2021 bylo v rámci grantů vyčleněno 2,8 miliardy EUR. Granty EHP (1,55 miliardy EUR) financují společně Island (3%), Lichtenštejnsko (1%) a Norsko (96%) a jsou k dispozici ve všech 15 zemích. Norské granty (1,25 miliardy EUR) jsou financovány výhradně Norskem a jsou k dispozici v EU 13 zemí, které přistoupily k EU po roce 2003. Příspěvek každé dárcovské země je založen na jejich hrubém domácím produktu (HDP).

Obrázek 2. Celková alokace 2. Norské granty 2014–2021

Obrázek 1. Celková alokace Granty EHP 2014–2021

Oblasti podpory

Pět prioritních sektorů (PS) a souvisejících 23 programových oblastí (PA) financované v období 2014–2021 odrážejí priority stanovené v EU „Strategie Evropa 2020“ - desetiletá růstová strategie Evropské unie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst - a 11 cílů politiky soudržnosti EU. Jejich cílem je přispívat k růstu a zaměstnanosti, řešit změnu klimatu a energetickou závislost a zároveň snižovat chudobu a sociální vyloučení. Rovněž podporují dvoustrannou a mezinárodní spolupráci.

Novým prvkem grantů EHP a Norska na období 2014–2021 je zřízení EU Fond pro zaměstnanost mladých lidí (65,5 milionu EUR) a Fond pro regionální spolupráci (34,5 milionu EUR). Tyto fondy podporují evropské přeshraniční a nadnárodní projektové iniciativy s cílem nalézt řešení některých společných výzev Evropy.

Všechny programy v rámci grantů EHP a Norska na období 2014–2021 potrvají do 30. dubna 2024.

Spolupráce a externí partneři

Partneři programu pro dárce (DPP) hrají strategickou roli při plánování a implementaci programu i při usnadňování projektového partnerství. Ve finančním období 2014–2021 existují 21 DPP zapojeni (dva z Islandu, jeden z Lichtenštejnska a 18 z Norska).

Partneři programu dárců jsou většinou veřejné subjekty s národními mandáty v příslušných oborech a s rozsáhlými mezinárodními zkušenostmi. Tito DPP byli jmenováni z iniciativy dárcovských zemí.

Mezivládní organizace a aktéři hrají v grantech EHP a Norska důležitou roli, protože monitorují dodržování mezinárodních úmluv a smluv v celé Evropě. Tyto organizace poskytují pomoc v oblastech souvisejících s lidskými právy, demokracií a právním státem. Aby bylo zajištěno, že programy a projekty grantů EHP a Norska budou v souladu s evropskými a mezinárodními standardy, navázali dárci strategická partnerství se třemi evropskými partnery, kteří ve finančním období 2014–2021 působí jako mezinárodní partnerské organizace (IPO). :

• The Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) podílí se na několika programech a projektech týkajících se začleňování Romů a základních práv. Granty rovněž spolupracují s agenturou FRA při pořádání akcí týkajících se základních práv na vysoké úrovni.
• The Rada Evropy (RE) je nejkomplexnějším externím partnerem grantů a podílí se na několika programech. Organizace poskytuje strategické poradenství i technické vstupy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu.
• The Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je strategickým partnerem pro granty v oblasti řádné správy věcí veřejných, kde je zapojen do několika programů a projektů.

Granty EHP a Norska 2009–2014^[3]

Logo grantů EHP a Norska 2009–2014.

Na období 2009–2014 bylo v rámci grantů vyčleněno 1,8 miliard EUR. Granty EHP (993,5 milionu EUR), společně financované Islandem (3%), Lichtenštejnskem (1%) a Norskem (96%), byly k dispozici v 16 zemích. Norské granty (804,6 milionu EUR), které byly financovány výhradně Norskem, byly k dispozici ve 13 zemích, které přistoupily k EU po roce 2003. Španělsko obdrželo v období 2009–2014 pouze přechodné financování. Po vstupu do EU v roce 2013 se Chorvatsko stalo v roce 2014 členem EHP, a následně přijímající zemí grantů EHP a Norska.

Tabulka 1. Financování z fondů EHP a Norska na období 2009–2014

* % z částky způsobilých výdajů. Údaje extrahovány 5. září 2019 a mohou se změnit.

Zdroj: Konečná revize grantů EHP a Norska 2009–2014, rychlé hodnocení: závěrečná zpráva, Březen 2019.

Oblasti podpory

V období 2009–2014 byla podpora z grantů EHP a Norska poskytována v devíti prioritních sektorech (PS) a 32 programových oblastech (PA), jak je uvedeno v Tabulka 2. Přidělené prostředky na prioritní sektor jsou zobrazeny na obrázku níže.

Obrázek 3. Prostředky přidělené na prioritní sektor

Tabulka 2. Prioritní sektory (PS) a programové oblasti (PA) v rámci grantů EHP a Norska 2009–2014

Zdroj: Modrá kniha 2009–2014

Spolupráce

Spolupráce prostřednictvím dvoustranných programů a projektů poskytuje prostor pro výměnu znalostí, vzájemné učení z osvědčených postupů a rozvoj společných politik. 23 partnerů dárcovského programu (DPP) byli zapojeni do finančního období 2009–2014 (20 z Norska, dva z Islandu a jeden z Lichtenštejnska). Rada Evropy se navíc v několika programech považovala za DPP.

Více než 30% ze 7 000 projektů financovaných v tomto období zahrnovalo partnera projektu dárce. Bylo téměř 1 000 partnerů z dárcovských zemí (185 z Islandu, 11 z Lichtenštejnska a 780 z Norska).

Výsledek

Konečný přehled grantů EHP a Norska 2009–2014 osvětluje podporu grantů v 16 zemích EU. Pro období financování 2009–2014 byla provedena následující nezávislá hodnocení a kontroly:

Díky podpoře z grantů EHP a Norska prošly nevládní organizace Sastipen v Rumunsku zdravotnické pracovníky romského původu, aby poskytovali základní zdravotní služby lidem žijícím ve vzdálených vesnicích. Ve výsledku bylo založeno 45 klinik a 130 000 lidí má lepší přístup ke zdravotnickým službám. Průzkum podporovaný z grantů také poskytl potřebné informace o zdravotních problémech ovlivňujících romskou populaci.

• Rychlé hodnocení výzkumných programů
• Rychlé hodnocení zvyšování začleňování Romů
• Rychlé hodnocení genderových programů
• Hodnocení podpory posílených bilaterálních vztahů v polovině období
• Hodnocení důstojné práce a tripartitního dialogu - závěrečná zpráva
• Přezkum odvětví kulturního dědictví v polovině období - hlavní zpráva
• Přezkum programů nevládních organizací v polovině období - hlavní zpráva
• Granty EHP a Norska 2009–2014: Přezkoumání řízení rizik

Granty EHP a Norska “ portál výsledků a dat poskytuje více informací o programech a projektech financovaných v období 2009–2014.

Granty EHP a Norska 2004–2009^[2]

Logo grantů EHP a Norska 2004–2009, označované také jako finanční mechanismy EHP a Norska 2004–2009.

S rozšířením EU v roce 2004 vstoupilo do EU nejen deset nových zemí - Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko - ale také Evropský hospodářský prostor (EHP).

Rozšíření vyžadovalo podstatné zvýšení příspěvků k evropské soudržnosti. Většina nových členských států byla výrazně pod průměrnou úrovní sociálního a ekonomického rozvoje v EU.

Granty EHP a Norska poskytly na období 2004–2009 1,3 miliardy EUR. Granty EHP (672 milionů EUR) podpořily 15 přijímajících států ve střední a jižní Evropě. Norské granty poskytly dalších 567 milionů EUR deseti zemím, které přistoupily k EU v roce 2004. Kromě těchto dvou mechanismů přidělilo Norsko 68 milionů EUR prostřednictvím norských dvoustranných programů spolupráce s Bulharskem a Rumunskem, jakmile tyto dva státy vstoupily do EU v 2007.

Norsko jako největší dárce poskytlo v letech 2004–2009 téměř 97% celkového financování.

Oblasti podpory

Od roku 2004 do roku 2009 bylo 1 250 projektů oceněno finanční podporou prostřednictvím finančních mechanismů EHP a Norska. Tyto projekty byly financovány z následujících oblastí podpory:

• Životní prostředí a udržitelný rozvoj
• Zachování evropského kulturního dědictví
• Občanská společnost
• Schengen a soudnictví
• Zdraví a péče o děti
• Budování institucionálních kapacit a rozvoj lidských zdrojů
• Akademický výzkum a stipendia
• Regionální a přeshraniční spolupráce
• Budování institucionálních kapacit

Spolupráce

Více než jeden z pěti podporovaných projektů byl partnerské projekty mezi subjekty v přijímajících státech a na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo v Norsku.

Výsledek

Granty EHP a Norska nadále podporují Domov pro spolupráci, který se nachází v nárazníkové zóně OSN v srdci kyperské Nikósie. Kulturní a vzdělávací centrum se stalo důležitým místem setkávání organizací z celého ostrova.

The Konečný přezkum grantů EHP a Norska 2004–2009 dospěl k závěru, že „granty EHP a Norska v letech 2004–2009 přispěly ke snížení rozdílů v Evropě […] a místní výhody byly značné“ (Konečná zpráva, Nordic Consulting Group, leden 2012).

Pro období financování 2004–2009 byla provedena následující nezávislá hodnocení a kontroly:

• Granty EHP a Norska 2004–2009: Přehled projektů norského partnerství
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Hodnocení prostředků nevládních organizací
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Přezkum financování úspor energie a výroby obnovitelné energie v Polsku
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Hodnocení v polovině období
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Přezkoumání financování biologické rozmanitosti
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Hodnocení podpory schengenského acquis a posílení soudnictví
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Přehled podpory kulturního dědictví v České republice
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Hodnocení financování zdravotnictví a péče o děti v Rumunsku
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Hodnocení financování zdravotnictví a péče o děti v Litvě
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Hodnocení financování zdravotnictví a péče o děti v Maďarsku
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Vyhodnocení financování zdravotnictví a péče o děti v České republice
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Hodnocení financování zdravotnictví a péče o děti
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Přehled regionálního rozvoje a přeshraniční spolupráce
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Vyhodnocení financování sektoru kulturního dědictví
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Konečný přezkum
• Granty EHP a Norska 2004–2009: Hodnocení financování sektoru akademického výzkumu

Finanční nástroj 1999–2003^[2]

Udržitelný městský kampus v Corku (Irsko): Projekt celoživotní laboratoře Finanční nástroj 1999–2003 podpořil obnovu a přeměnu bývalého areálu vodáren na víceúčelové zařízení. Celkovým cílem projektu bylo podpořit energetickou účinnost a udržitelnost a současně obnovit architektonické a průmyslové dědictví Corku.

V období 1999–2003 Řecko, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko a Španělsko obdržely od států ESVO (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) 119,6 milionu EUR. Byly podpořeny projekty v oblasti ochrany životního prostředí, obnovy měst, znečištění v městských oblastech, ochrany kulturního dědictví, dopravy, vzdělávání a odborné přípravy a akademického výzkumu. Asi 93% finančních prostředků bylo vynaloženo na projekty související s ochranou životního prostředí.

Stáhněte si Závěrečná zpráva k finančnímu nástroji 1999–2003.

Finanční mechanismus 1994–1998^[2]

Španělský projekt Vía de la Plata - Extremadura je pozoruhodným úspěchem při obnově starověké římské silnice Vía de la Plata. Projekt získal prestižní cenu European Heritage Award 2005 v kategorii Zachování kulturní krajiny.

Finanční mechanismus 1994–1998 zahrnuje Řecko, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko a Španělsko. Projekty byly podpořeny v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávání a odborné přípravy a dopravy. Kromě podpory projektu ve výši 500 milionů EUR byly v rámci EU poskytnuty úrokové slevy na půjčky ve výši 1,5 miliardy EUR Evropská investiční banka (EIB).

Finsko, Švédsko a Rakousko, která byla do roku 1994 členy EFTA, opustila sdružení a vstoupila do EU. Evropská komise převzala odpovědnost za příspěvky těchto tří zemí do Finančního mechanismu 1994–1998.

Stáhněte si Závěrečná zpráva k finančnímu mechanismu 1994–1998.

Reference

• "Dohoda mezi Norskem a EU o grantech EHP a Norsku a bezcelních kvótách pro ryby ". Government.no. Citováno 18. března 2020.
• "Pozastavení grantů EHP a Norska pro Maďarsko ". Government.no. Citováno 18. března 2020.
• "Vyšetřování Úřadu generálního auditora týkajícího se grantů EHP a Norska “. Archiv od originál dne 15. srpna 2019.

externí odkazy

• Výroční zpráva 2017-2018
• Portál s výsledky a daty
• Oficiální stránka EHP a Norska