Dulje - Dulje

Duhël

Vesnice
Duhël leží v oblasti Kosovo
Duhël
Duhël
Umístění v Kosovu
Souřadnice: 42 ° 24'33 ″ severní šířky 20 ° 52'22 ″ východní délky / 42,40917 ° N 20,87278 ° E / 42.40917; 20.87278Souřadnice: 42 ° 24'33 ″ severní šířky 20 ° 52'22 ″ východní délky / 42,40917 ° N 20,87278 ° E / 42.40917; 20.87278
Umístění Kosovo[A]
OkresPrizren
ObecSuharekë
První zmínka1348
Plocha
• Celkem54,6 čtverečních mil (141,3 km)2)
Nadmořská výška
2,106 ft (642 m)
Populace
 (2011)[1]
• Celkem1,688
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
Předčíslí+381 290
Desky do auta04

Dulje (Srbská cyrilice: Дуље, Albánec: Duhël / Duhla) je dohoda v Suva Reka obec ve sporném regionu Kosovo.[A] Vesnice je výlučně albánská; při sčítání lidu v roce 1991 mělo 1399 obyvatel.

Zeměpis

Vesnice leží v Prizrenski Podgor, asi 25 km východně od Prizren, na západní straně Crnoljeva a vyrovnání Šarské hory.[2] Leží v oblasti Podrimlje.[3] Z jeho výšek lze vidět téměř celý Metohija.[4] Dulje se rozkládá na terase u jezera, téměř 1 km široké a vysoké asi 750 m, která v této části představuje hranici regionu Metohija-Prizren.[2] Venkovská osada leží na katastrálním území 1413 hektarů.[5] Dulje obsahuje dvě hlavní fyziognomické části: Dulje, hlavní část se třemi Mahala (osady); Rafš, Srpska (Mahallae Shkijeve) a Sopska; druhá část je Dragačin, izolovaná vesnička na pravé straně řeky Dragačin.[5] Vesnicí prochází silnice Suva Reka-Dulje-Mališevo.[6]

Dulje bylo dříve sídlem stejnojmenné obce, přesto představuje správní a kulturní centrum sousedních vesnic.[7]

Dějiny

Obec je poprvé zmíněna v listině sv. Archandělů (Svetoarhanđelska povelja) z Císař Stephen Uroš IV Dušan, datováno do roku 1348, as Duhlje.[5][8] Středověká silnice protínala Dulje z Prizrenu do Štimlje, dále do nitra Srbska.[9] Jsou zde ruiny středověku Srbské pravoslavné církve z Parascheva (Sv. Petka), na hřbitově, a Svatá spása (Sv. Spasa), u pramene potoka Lukara, ve vesnici.[10]

V roce 1881, kdy Dervish-Pasha rozdrtil povstalecké Albánce Ferizovići (Uroševac), pověsil albánského Sejfa-Košara na hrušku mezi Ferizovići a Štimlje.[11] Někteří Albánci hledali po porážce odpočinek v Dulje Haně.[11] Když hostinský spálil stromy v peci, Albánci se probudili ve strachu; mysleli si, že za nimi Dervish-paša přišel střílet ze zbraní, a poté utekli.[11]

Během Srbská kampaň (první světová válka) V roce 1915, po bulharském průlomu srbských pozic, měly poslední srbské kontingenty v Kosovu divize v Crnoljevě; jezdecká divize ustoupila do Dulje Hany.[12]

Během Válka v Kosovu, Kosovská osvobozenecká armáda (KLA) operovala v regionu a oblast zažila bombové útoky ze strany NATO síly. Sily UCK údajně zabily a zranily několik srbských policistů a civilistů.[13][14][15]

Demografická historie

Obec byla historicky obývána Srbové a albánské rodiny pocházely Malesia v severní Albánie,[7] nejpravděpodobněji v 18. století. Podle údajů, které jsou starší než 18. Století z Devič klášter, všechny vesnice Drenica obývali Srbové.[16] V roce 1875 bylo ve vesnici 26 albánských / albánských a 4 srbské rodiny.[5] V roce 1879 bylo ve vesnici 16 albánských a 4 srbské rodiny.[5] V roce 1910 bylo 6 srbských rodin[5] (žádné údaje o Albáncích). V roce 1921 zde žilo 52 domů a 299 obyvatel.[5]

Počty obyvatel ve sčítáních lidu provedených v letech 1948 až 1991 jsou uvedeny v následující tabulce. Informace o populaci podle etnické skupiny nejsou v tomto období k dispozici po většinu let. V roce 1981 bylo 1229 lidí uvedeno jako Albánec a 1 osoba jako Muslim; žádní obyvatelé nebyli identifikováni jako Srbové, Černohorci, Turci nebo jiné skupiny.[17]

Historie populace
19481953196119711981[17]1991
Počet obyvatel[18]56464972288112301399

Anotace

  1. ^ A b Kosovo je předmětem územního sporu mezi Republika Kosovo a Republika Srbsko. Republika Kosovo jednostranně vyhlásila nezávislost dne 17. února 2008. Srbsko nadále tvrdí jako součást svého vlastní suverénní území. Obě vlády začal normalizovat vztahy v roce 2013 jako součást Bruselská dohoda z roku 2013. Kosovo je v současné době uznáno jako nezávislý stát 98 z 193 Členské státy OSN. Celkem, 113 Členské státy OSN v určitém okamžiku uznaly Kosovo, z toho 15 později své uznání stáhli.

Poznámky

  1. ^ Výsledky sčítání Kosova v roce 2011
  2. ^ A b Glasnik, str. 392
  3. ^ Nusic 1966, s. 197-198
  4. ^ Nusic 2005, s. 37
  5. ^ A b C d E F G Stamenković, str. 115
  6. ^ Stamenkovic, str. 118
  7. ^ A b Glasnik, str. 394
  8. ^ Južnoslovenski filolog, str. 373
  9. ^ Skrivanic, str. vi
  10. ^ Rastko, Zkrácený seznam svatyní Kosova a Metohije od 13. do 20. století
  11. ^ A b C Stankovic, Prvi Odeljak, J
  12. ^ Bojovic, str. 94
  13. ^ Steven Erlanger, KRIZE V BALKÁNECH: V KOSOVU; V Kosovu, prázdných městech, spálených domech a obchodech, New York Times, 17. dubna 1999, strana 3.
  14. ^ Unmik Online, DC č. 86-09
  15. ^ Členové ministerstva vnitra - Oběti albánského terorismu v roce 1998, 10. března 1999
  16. ^ Nusic 1966, s. 223
  17. ^ A b Sčítání lidu 1981, Kosovo Archivováno 17. března 2012, v Wayback Machine (Předběžný)
  18. ^ Kosovské sčítání lidu v letech 1948-1991

Reference