Vévoda ze Sessy - Duke of Sessa
Vévodství Sessa | |
---|---|
![]() | |
Datum vzniku | 1. ledna 1507 |
Monarcha | Ferdinand II |
Šlechtický titul | Šlechtický titul Španělska |
První držitel | Gonzalo Fernández de Córdoba y Enríquez de Aguilar, 1. vévoda ze Sessy |
Současný držák | Gonzalo Barón y Gavito, 21. vévoda ze Sessy[1] |
Vévoda ze Sessy je španělský šlechtický titul udělený Gonzalo Fernández de Córdoba podle Ferdinand II v roce 1507 to byl pátý vévodský titul udělený Gonzalo po vévodských titulech Santángelo (1497), Terranova (1502), Andría (1507) a Montalto (1507).
Jeho územní označení odkazuje na Sessa Aurunca v té době v Neapolské království.Titul je jedním z mnoho vévodství vytvořil Katoličtí panovníci a nikdy nepředstavoval žádný územní nárok.
Se ztrátou Neapolského království v roce 1806 se označení přestalo nacházet na území ovládaném Španělskem. 15. vévoda, Vicente Pío Osorio de Moscoso y Ponce de León (1801–1864), držel celkem 109 šlechtických titulů, mezi nimi čtrnáct vévodských titulů, a je známý jako nejvíce titulovaný jedinec v historii Španělska.
Jako všichni Španělské tituly, sestupovalo podle kognitivní prvorozenství podle mužských preferencí. Proto jej drželo několik žen (tj. Držitelky titulu 2, 4, 11 a 19). Příjmení Fernández de Córdoba si ponechal 3. vévoda a jeho sestra, 4. vévodkyně, kvůli tomu, že byl potomkem bratranec manželství. 5. vévoda, Antonio Fernández de Córdoba y Cardona byl synem Beatriz de Figueroa, dcery druhé vévodkyně, Elvira Fernández de Córdoba y Manrique. Beatriz de Figueroa by pravidelně měla příjmení Fernández de Córdoba, ale upřednostňovala de Figueroa na počest své babičky z matčiny strany, ale její syn jako 5. vévoda přesto pokračoval v pravidelném příjmení Fernández de Córdoba. 12. vévoda měl příjmení Osorio de Moscoso od svého otce, Ventura Osorio de Moscoso y Guzmán Dávila y Aragón (1707–1734 sám 6. vévoda Sanlúcar la Mayor), a 20. a 21. vévoda (od roku 1955) mají příjmení Barón, po Leopoldo Barón y Torres (1890) –1952), 21. vévoda z Maquedy.
Držák | Doba | |
---|---|---|
Vytvořil Ferdinand V. Kastilie | ||
Já | Gonzalo Fernández de Córdoba y Herrera | 1507–1515 |
II | Elvira Fernández de Córdoba y Manrique | 1515–1524 |
III | Gonzalo Fernández de Córdoba y Fernández de Córdoba | 1524–1578 |
IV | Francisca Fernández de Córdoba y Fernández de Córdoba | 1578–1597 |
PROTI | Antonio Fernández de Córdoba y Cardona (1550–1606) | 1597–1606 |
VI | Luis Fernández de Córdoba y Aragón | 1606–1642 |
VII | Antonio Fernández de Córdoba y Rojas | 1642–1659 |
VIII | Francisco Fernández de Córdoba y Pimentel | 1659–1688 |
IX | Félix Fernández de Córdoba y Fernández de Córdoba | 1688–1709 |
X | Francisco Fernández de Córdoba y Aragón | 1709–1750 |
XI | Ventura Francisca Fernández de Córdoba y Aragón (1712–1768) | 1750–1768 |
XII | Ventura Osorio de Moscoso y Fernández de Córdoba (1732–1776) | 1768–1776 |
XIII | Vicente Osorio de Moscoso y Guzmán (1756–1816) | 1783–1816 |
XIV | Vicente Osorio de Moscoso y Álvarez de Toledo (1777–1837) | 1816–1837 |
XV | Vicente Osorio de Moscoso y Ponce de León(es ) (1801–1864) | 1837–1864 |
XVI | José María Osorio de Moscoso y Carvajal (1828–1881) | 1864–1881 |
XVII | Francisco de Asís Osorio de Moscoso y Borbón (1847–1924) | 1881–1924 |
XVIII | Francisco Osorio de Moscoso y Jordán de Urríes (1874–1952) | 1924–1952 |
XIX | María del Perpetuo Socorro Osorio de Moscoso y Reynoso (1899–1955) | 1952–1955 |
XX | Leopoldo Barón y Osorio de Moscoso (1920–1974) | 1955–1974 |
XXI | Gonzalo Barón y Gavito (b. 1948) | 1974– |
Gonzalo Barón y Carral (nar. 1978) | (dědic zjevný) |
Reference
- Juan Miguel Soler Salcedo, Nobleza española, Redakční visión Libros (2008), str. 103, str. 142, str. 183, poznámka cxxxviii (str. 512).