Drago Došen - Drago Došen

Drago Došen
narozený
Drago Došen

(1943-10-15)15. října 1943
Zemřel16. listopadu 2019(2019-11-16) (ve věku 76)
Národnostsrbština
Známý jakoMalíř

Drago Došen (srbština: Драго Дошен; výrazný[drǎgo doʃên]; 15. října 1943-16. Listopadu 2019[Citace je zapotřebí ]) byl srbština umělec. Jeho obrazy a kresby ho spojují s generací roku 1970 Bělehrad malíři, kteří se obrátili k základnímu zážitku z přírody a obnovili téma tématu ve svých obrazech.

Drago Došen se narodil v Bosna v roce 1943. Ve velmi raném věku se Došen věnoval umění, ve kterém projevil velký talent, který ho vedl na střední uměleckou školu v Sarajevo.

Po dokončení střední školy pokračoval Došen ve studiu v Bělehradě, kde strávil většinu své kariéry a prosadil se jako umělec. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze Univerzita v Bělehradě v roce 1970.

Došen začal své dílo vystavovat v roce 1975 Jugoslávie a další části Evropa. Jeho práce si získala pozornost a netrvalo dlouho, než jeho obrazy získaly pozitivní recenze od jeho kolegů umělců a široké veřejnosti.

Během 20 let vystavování v řadě galerií v mnoha zemích se Došenovi podařilo prodat více než 400 obrazů, které šly do soukromých a veřejných sbírek.

V roce 1995 se Došen přestěhoval do Nový Zéland, kde pokračoval v malování a vystavování své tvorby až do roku 2010, inspirovaný novým prostředím.

Skupinové výstavy

Samostatné výstavy

Recenze

Došenova malba je koncipována v podvědomí vnímání, spíše ve sféře temných vzpomínek než v jasně definovaných formách reality. Rozvíjí vnímání, místo aby ho přijímal takové, jaké je, a tak se forma jeho malby jeví jako pozdní poznání něčeho, co bylo kdysi známé, ale zapomenuté, něčeho, co kdysi miloval, ale ztratil. Jeho scény nabývají půvab fantazijní struktury forem, která odhaluje intimní význam přírody.

Došen zůstává věrný tvaru subjektu a definuje jej prostřednictvím barevné hodnoty formy, čímž dosahuje klidné, ale plynulé a poeticky vyjádřené atmosféry, prostředí surrealistického prostoru, ve kterém světlo bohatě sprchuje předmět. Potom se dočasný prvek zavádí do rozsahu umělcovy fantazie, plynoucí zpět ze současnosti do minulosti v introvertním, nostalgickém pátrání po dřívějším životě malby. Více než emocionální nebo vizuální je to opravdu návrat k duchu, k duchovnímu; jedná se o hledání dávno ztraceného prožívání „malby“, jehož iluze se nyní stává realitou. Vzpomínka nebo přesněji předvědomí se promění v obraz, předmět našeho pozorování, ale toto má opět dvojí přístup, čistý obraz a symbol. Symbolika je však kulisou Došenových obrazů.

Umělcova představivost mění vnímatelné na poetický opar malby, do formy a obsahu nové reality v uměleckém uvědomění.[1]

Došenovy scény jsou utkané z jemného pigmentu, snů a nostalgie. Jsou prováděny téměř zapomenutou akvarelovou technikou, která je v dnešní době poměrně neobvyklá. Odrážejí nepatrné řemeslné zpracování severské renesance, dojemný neoklasicismus, který, jak se zdá, zabloudil ve věku brutality, vytrvalost někoho, kdo s trvalou láskou vzpomíná na svou rodnou půdu ...[2]

Plynulé, nostalgické prostředí těchto scén oživuje Došenova inkoustová kresba a akvarely. Můžeme bez nadsázky říci, že Došen tuto techniku ​​zvládl na vrchol dokonalosti.[3]

Došenovy scény vykouzlují neobyčejnou atmosféru, romantickou notu spočívající na hranici mezi současnými aspiracemi a dědictvím minulosti.[4]

Reference

  1. ^ Bošnjak, Sreto (únor 1977), "Art Critique", Časopis DUGA
  2. ^ Kapor, Momo (únor 1977), "Art Critique", Katalog
  3. ^ Kadijević, George (květen 1978), "Art Critique", Časopis NIN
  4. ^ Vasić, Pavle (květen 1978), "Art Critique", Politika noviny

externí odkazy