Dounia Bouzar - Dounia Bouzar
Dounia Bouzar | |
---|---|
![]() Dounia Bouzar v roce 2016 | |
narozený | Dominique Helene Bouzar 9. února 1964 |
Národnost | francouzština |
obsazení | Antropolog |
Dounia Bouzar, taky Dominique Bouzar, (narozen 1964) je Francouz antropolog, spisovatelka a pedagogka, která usiluje o lepší přijetí muslimů, zejména muslimských žen, ve Francii.[1][2] Zastávala posty na vysoké úrovni, kde přispívala k podpoře porozumění muslimům, ale ne vždy se dívala do očí úřadům.
Životopis
Narozen 9. února 1964 v Grenoble,[3] Bouzar je dcerou alžírského otce a francouzské matky.[4] Před přijetím ukončila středoškolské vzdělání baccalauréat imatrikulace. Po narození své první dcery složila a složila zkoušku, která jí umožnila absolvovat vysokoškolské studium. Po dvouletém kurzu u francouzského Červeného kříže v Lyonu se v roce 1991 mohla zúčastnit kurzu PJJ (ochrana mládeže v soudnictví) na Tourcoing jako pedagog. V roce 1999 pokračovala ve studiu na University of Lille III, což vede k M.Sc. ve vzdělání.[5]
Byla vychována v sekulárním prostředí a poprvé konvertovala na islám, když jí bylo 27 let. První práce na toto téma vydala v roce 2001. Její L'une voilée, l'autre pas (Jeden zahalený, jeden ne) vedl Prezident Sarkozy jmenovat ji členem Francouzská rada muslimské víry v roce 2003. O dva roky později odešla s vysvětlením, že Rada se dostatečně nezabývala zásadními otázkami. Místo toho provedla průzkum a analýzu místa islámu ve francouzské společnosti a publikovala Quelle éducation čelí radikalizmu? (Jaká výchova tváří v tvář radikalismu) v roce 2006, za kterou získala ocenění od Akademie morálních a politických věd.[6]
Vybráno uživatelem Čas jako Hrdina roku v roce 2005 časopis citoval její obavy: "Po léta političtí vůdci a náboženští vědci určovali, kdo a co jsme jako francouzští muslimové. Je na nás, jako francouzských občanech a praktikujících muslimech, říct kdo jsme a co potřebujeme. “ Ve stejném článku také kritizovala vládní návrhy týkající se šátku a vysvětlovala, že muslimské ženy by byly zbaveny svobody volby, pokud by byly zakázány.[4]
V září 2013 předseda vlády Jean-Marc Ayrault jmenovala Bouzara členem Observatoire de la laïcité (observatoř sekularismu) v důsledku její práce na sekularismu ve společnostech s publikacemi jako jsou Alláh, mon boss et moi (Alláh, můj šéf a já, 2008) a Allah a-t-il sa place dans l'entreprise? (Má Alláh místo ve společnosti ?, 2009).[7] Okamžitě navrhla, aby Francie nahradila dva křesťanské svátky Yom Kippur pro Židy a Eid pro muslimy.[8]
Tváří v tvář problému přitahování mladých Francouzů ke vstupu ISIS v Sýrii v dubnu 2014 Bouzar založil Centre de prévention des dérives sectaires liées à l'Islam (Centrum pro prevenci sektářských excesů souvisejících s islámem), které mělo zpočátku podporu Ministerstvo vnitra.[9] Tváří v tvář úmyslu francouzské vlády dát oltář ústavním ustanovením o francouzské státní příslušnosti však Bouzar v únoru 2016 přerušil kontakty organizace s ministerstvem, čímž se stala zcela nezávislou.[10]
Ocenění
Bouzar byl oceněn jako Chevalier de l'Ordre des Palmes Académiques v roce 2009 za její příspěvky k francouzskému kulturnímu dědictví.[11] V roce 2014 francouzský politik Jean-Louis Bianco zdobil ji jako rytíře Čestná legie.[12]
Funguje
- 1994: Et ici et là-bas, préf. Maryse Vaillant (dir.), Centre national de formation et d'études de la protection judiciaire de la jeunesse, ISBN 2-1108-7250-0
- 2001: L'islam des banlieues: Les prédicateurs musulmans, nouveaux travailleurs sociaux?, Syros (maison d'édition) | Syros, Alternativy společenské, ISBN 2-84146-990-5
- 2002: À la fois française et musulmane, nemocný. Sylvia Bataille, La Martinière jeunesse, Oxygène, ISBN 2-7324-2830-2
- 2003: Mustre musulman aujourd'hui, nemocný. Frédéric Rébéna, La Martinière jeunesse, Hydrogène ISBN 2-7324-2957-0
- 2003: L'une voilée, l'autre pas, se Saidou Kadou, Éditions Albin Michel, ISBN 2-226-13805-6
- 2004: Le voile, que cache-t-il?, s Alainem Houziauxem (dir.), Jean Baubérot a Jacqueline Costa-Lascoux, Éditions de l'Atelier, Otázky de vi, ISBN 2-7082-3771-3
- 2005: Ça postačí!, Éditions Denoël, Indigne, ISBN 2-207-25720-7
- 2006: Quelle éducation čelí radikalizmu náboženství?, préf. Michel Duvette, Éditions Dunod, Výdaje / ochrana de l'enfance, ISBN 2-10-007285-4
- 2006: Doktorská práce: L'importance de l'expérience citoyenne dans le parcours des musulmans nés en France sensibles au discours de l'islam politiques Pierrem Bonte a Olivierem Royem na Université Paris-VIII
- 2007: Mustre musulman aujourd'hui, nemocný. Frédéric Rébéna a Judith Gueyfier, La Martinière jeunesse, Hydrogène, ISBN 978-2-7324-3646-3
- 2007: L'intégrisme, l'islam et nousClara Dupont-Monod, Plon, ISBN 2-259-20696-4
- 2008: Alláh, mon boss et moi, Dynamique diversité, ISBN 978-2-9531429-0-7
- 2009: Allah a-t-il sa place dans l'entreprise?, s Lylia Bouzar, Éditions Albin Miche, ISBN 978-2-226-19324-7
- 2009: La République ou la burqa: Veřejné služby společnosti Les čelí à l'islam manipulé, s Lylia Bouzar, Éditions Albin Michel, ISBN 978-2-226-19599-9
- 2010: Laïcité, mode d'emploi: Cadre légal et solutions pratiques, 42 études de cas, Eyrolles, ISBN 978-2-212-54775-7
- 2013: Combattre le harcèlement au travail et décrypter les mécanismes de diskrimination, à partir de l'expérience pionnière de Disneyland Paris, s Lylia Bouzar, Albin Michel.
- 2014: Désamorcer l'Islam radikál. Ces dérives sectaires qui défigurent l’Islam, Les Éditions de l'Atelier, ISBN 9782708242647.
- 2014: Il cherchent le paradis, ils ont trouvé l'enfer„Les éditions de l'atelier
- 2015: Komentář sortir de l'emprise "djihadiste?„Les éditions de l'atelier, Prix de l'essai L'Express 2015. ISBN 978-2-7082-4325-5.
- 2015: La vie après Daesh, Les éditions de l'Atelier, ISBN 978-2-7082-4324-8.
- 2016: Ma meilleure amie s'est fait embrigader„De la Martinière
- 2017: Mon Djihad, itinéraire d'un repentiÉditions Autrement,
Reference
- ^ Alauzen, Erich; Ben Mansour, Norhane (24. prosince 2015). „Dounia Bouzar à femme maghrébines: Comment protéger nos jeunes des recrutements de Daech“ (francouzsky). CPDSI. Citováno 9. února 2017.
- ^ Crumley, Bruce (24. února 2011). „Francouzský ikonický„ umírněný muslim “se stává terčem islamofobní agrese. Čas. Citováno 9. února 2017.
- ^ „Dounia Bouzar“ (francouzsky). Ricochet-Jeunes. Archivovány od originál dne 11. února 2017. Citováno 9. února 2017.
- ^ A b Crumley, Bruce (2. října 2005). "Jde svou vlastní cestou". Čas. Citováno 9. února 2017.
- ^ „Dounia Bouzar“ (francouzsky). Odbornost Bouzara. Citováno 10. února 2017.
- ^ "Dounia Bouzar: Anthropologue française" (francouzsky). evene.fr. Archivovány od originál dne 9. listopadu 2013. Citováno 10. února 2017.
- ^ „Dounia Bouzar nommée à l'Observatoire de la laïcité“ (francouzsky). La Croix. 23. září 2013. Citováno 10. února 2017.
- ^ „Observatoire de la" laïcité ": Dounia Bouzar navrhuje deplaplacer deux fêtes chrétiennes par Yom Kippour et l'Aïd" (francouzsky). Égalité & usmíření. 25. září 2013. Citováno 10. února 2017.
- ^ „Centre de Prévention contre les Dérives Sectaires liées à l'Islam“ (francouzsky). CPDSI. Citováno 10. února 2017.
- ^ „Dounia Bouzar renonce à sa mise sur la déradicalisation pour protestující contre la déchéance“. Le Monde (francouzsky). 11. února 2016. Citováno 10. února 2017.
- ^ „Dounia Bouzar:„ Fatwalogue “, diriez-vous?“ (francouzsky). Al-Ahram. 26. června 2013. Archivovány od originál dne 20. prosince 2013. Citováno 10. února 2017.
- ^ Ildrissy, Karime. „Bouzar, vous avez dit Bouzar?“ (francouzsky). Le Muslim Post. Citováno 10. února 2017.