Masakr v Dominopolu - Dominopol massacre
Masakr v Dominopolu | |
---|---|
Umístění | Dominopol, Volyňské vojvodství, okupované Polsko |
Souřadnice | 50 ° 55'00 ″ severní šířky 24 ° 34'00 ″ východní délky / 50,91667 ° N 24,56667 ° ESouřadnice: 50 ° 55'00 ″ severní šířky 24 ° 34'00 ″ východní délky / 50,91667 ° N 24,56667 ° E |
datum | 11. července 1943 |
cílová | Etnický Poláci |
Typ útoku | Střelba a bodnutí |
Zbraně | Pušky, sekery, pušky a vidle |
Úmrtí | 490 [1] s 250 oběťmi potvrzeno |
Pachatelé | Ukrajinská povstalecká armáda |
Motiv | Antikatolicismus, Protipolský sentiment, Velká Ukrajina |
Dominopol (ruština: Доминополь; ukrajinština: Домінопіль) již neexistuje. 11. července 1943, ve výšce Masakry Poláků na Volyni byla vesnice napadena a smrtelný oddíl z Ukrajinská povstalecká armáda podporovaní ukrajinskými rolníky a všichni etničtí Poláci bez ohledu na věk a pohlaví byli mučeni a zavražděni.[Citace je zapotřebí ] Před druhou světovou válkou byl Dominopol vesnicí v Východní regiony z Druhá polská republika, který se nachází v Gmina Werba, Powiat Włodzimierz z Vratislavské vojvodství.[2] Oblast byla napadl Sovětský svaz v roce 1939 a během Operace Barbarossa připojeno nacistickým Německem do Reichskommissariat Ukrajina v roce 1941. Poloha Dominopol je nyní v oblasti Volodymyr-Volynskyj Raion z Volynská oblast suverénně Ukrajina.
Masakr
Politika, kterou Polsko provádělo v letech 1920 až 1939 vůči místním obyvatelům, ničením kostelů, politikou polského jazyka a dáváním půdy polským rolníkům, takže místní obyvatelé museli hrabat, aby přežili.
Masakr v Dominopolu byl jedinečný v tom, že mu předcházela poprava několika desítek mladých polských partyzánů (ve věku 15 až 20 let) vycvičených bývalými důstojníky polské armády včetně Stanisława Dąbrowského, kteří byli podvedeni k tomu, aby věřili ve společný polský Ukrajinský odpor pod záštitou Ukrajinské povstalecké armády (UPA).[3] Většina civilních obětí v Dominopolu byla zabita sekerami a noži. Jejich počet zůstává předmětem debaty. Některé zdroje odhadují, že ukrajinští nacionalisté zavraždili ve vesnici přibližně 60 polských rodin, což je přibližně 490 lidí včetně dětí.[1] Jiné zdroje uvádějí na základě stávající dokumentace počet obětí 220–250.[4] Poté byl majetek zavražděných Poláků vypleněn ukrajinskými rolníky, kteří se také podíleli na masakru, a vesnice byla vypálena.
V roce 2002, díky úsilí Sdružení Poláků zavražděných na východě z Zamość, tam, kde kdysi byl Dominopol, byl postaven pamětní kříž.[5]
Viz také
Reference
- ^ A b „Najkrwawsza niedziela w dziejach polskiego narodu, 11 lipca 1943“. Nasz Dziennik, č. 29/1998. Kki.pl (internetový archiv). Archivovány od originálu dne 2002-10-15.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Strony o Wołyniu (leden 2009). „Wieś Dominopol, gmina Werba, powiat Włodzimierz, woj. Wołyńskie“. Wolyn.ovh.org. Včetně mapy umístění a jmen významných osobností. Archivovány od originál dne 2016-10-12. Citováno 2017-01-01.
- ^ Bogusław Szarwiło, Sławomir Tomasz Roch (1. října 2016). „Nie drażnić Ukraińców. Historia lubi się powtarzać“ (PDF). Č. 10/2016 (65). Kresowy Serwis Informacyjny: 25, 30. Archivovány od originálu dne 12. října 2016. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz) CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz) - ^ Ministerstwo Spraw Zagranicznych Rzeczypospolitej Polskiej (2005), Dominopol - Obwód równieński. Cmentarze polskie na terenie łuckiego okręgu konsularnego. Internetový archiv.
- ^ Stowarzyszenie Upamiętnienia Polaków Pomordowanych na Wołyniu (září 2009), Kresy.pl w Zamościu.