Dominique Magnan - Dominique Magnan

Dominique Magnan (1731–1796), učený francouzský opat z Klášter Trinità dei Monti, z pořadí minim, v Římě, který se během druhé poloviny 18. století hluboce podílel na intelektuálním životě své komunity.[1]

Životopis

Dominique Magnan se narodil v Reillanne, v Provence, 29. května 1731.[2]

Studoval na University of Avignon, poté se připojil k Minimální z La Ciotat ve věku 20 let, kde zahájil svou kariéru jako sběratel starověkých mincí a medailí. Jmenovaný profesor teologie v Marseille pokračoval ve své práci. Dostal se do kontaktu s nejslavnějšími antikvary té doby, a to jak v Itálii, tak v Německu, a rychle si získal rozsáhlou reputaci.[1]

Podle životopisců devatenáctého století byl pozván František I. zúčastnit se Císařského medailérského kabinetu. Výsledky nedávného výzkumu však neposkytují žádné důkazy o tom, že ano. Ani v archivech Hofburg ani v publikovaných studiích o vídeňských sbírkách. Nevíme, proč skončil Řím namísto Vídeň ale žil téměř třicet let ve starém klášter Trojice.[1]

Věrni dobře zavedené tradici v Minimální, Trinità dei Monti věděl, jak rozvíjet aktiva k účasti na Osvícení rozprava. Na prvním místě knihovna. Ale také se věnovali astronomii, botanice, numismatice a hodně publikovali. A Dominique Magnan byl hlavně vůdcem této malé skupiny řeholníků. Našel zde dobré prostředí pro svoji vědeckou práci.[1]

Jeho první knihy získaly ohlas u kritiků. Ale jeho nejvýznamnější práce byly o numismatice,[3] ačkoli silně kritizovaní vtedajšími odborníky v tom, že univerzální a úplné pokrytí tématu mohlo zachovat záměnu mezi autentickými mincemi a falešnými.[1]

Poté, co se stal pokladníkem kláštera, musel nést odpovědnost během apoštolské návštěvy v roce 1794, která se mu stala osudnou. Kardinál de Bernis nařídil, aby byla provedena inventura jeho zboží. Bylo nalezeno asi šedesát in-folií v geografii, numismatice, archeologii, ale také knihy biblických věd, slovníky a Encyklopedie.[1]

Byl požádán, aby opustil Papežské státy za tři dny uprchl do Florencie kde zemřel v extrémní bídě v roce 1796.[1]

Zdroj

  • Balsamo, Isabelle (1981). „La vie intellectuelle à la Trinité-des-Monts au XVIIIe siècle. In: Les fondations nationales dans la Rome pontificale. Actes du colloque de Rome (16-19 mai 1978)“ [Intelektuální život v Trinità dei Monti v 18. století. In: Národní nadace v papežském Římě. Sborník z římského sympozia (16. – 19. Května 1978)]. Publikace de l'École française de Rome (francouzsky). 52: 453–478. Citováno 2019-02-22.

Reference

  1. ^ A b C d E F G Balsamo, Isabelle (1981). „La vie intellectuelle à la Trinité-des-Monts au XVIIIe siècle. In: Les fondations nationales dans la Rome pontificale. Actes du colloque de Rome (16-19 mai 1978)“ [Intelektuální život v Trinità dei Monti v 18. století. In: Národní nadace v papežském Římě. Sborník z římského sympozia (16. – 19. Května 1978)]. Publikace de l'École française de Rome (francouzsky). 52: 453–478. Citováno 2019-02-22.
  2. ^ Hoefer, Ferdinand (1860). Nouvelle biographie générale: depuis les temps les plus reculés jusqu'à nos jours [Nová obecná biografie: od nejstarších dob po současnost] (francouzsky). 32. Paříž: Firmin-Didot frères. str. 710.
  3. ^ Larousse, Pierre (1866). Velký slovník Universel du XIXe siècle [Velký univerzální slovník 19. století] (francouzsky). 10. Paris: Larousse. str. 921.