Dolores Veintimilla - Dolores Veintimilla
Dolores Veintimilla | |
---|---|
![]() Portrét Dolores Veintimilla | |
narozený | 1829 Quito, Ekvádor |
Zemřel | 23. května 1857 Cuenca, Ekvádor | (ve věku 27)
obsazení | Básník |
Národnost | Ekvádorský |
Manželka | Dr. Sixto Antonio Galindo y Oroña |
Podpis | ![]() |
Dolores Veintimilla de Galindo (1829 v Quito - 23. května 1857 v Cuenca ) byl Ekvádorský básník.
Její nejznámější báseň je „Quejas“ (stížnosti).
Veintemilla zanechal několik děl, která byla posmrtně publikována ve sbírce Celiana Mongeho v Quitu.
Životopis
Jejími rodiči byli José Veintimilla a Jerónima Carrión y Antepara, kteří pocházeli z ekvádorské Lojy.
16. února 1847, ve věku 18 let, se provdala za Dr. Sixto Antonia Galinda y Oroña z Kolumbie. Měli syna jménem Santiago, jehož kmotrou byla Rosa Ascázubi, první dáma Ekvádoru (vdaná za prezidenta Gabriel Garcia Moreno ). Veintimilla, její manžel a syn se přestěhovali do Guayaquil kde byli přijati vysokou společností s otevřenou náručí.
Spáchala sebevraždu 23. května 1857 v Cuenca.
Literární práce
Mezi její pozoruhodné prózy patří „Fantasía“ (Fantasy) a „Recuerdos“ (Vzpomínky), ve kterých vede dialog s minulostí a viní čas z předčasného úmrtí svých snů. Svou bolest nejlépe vyjádřila ve své poezii, která zahrnuje „Aspiración“ (Aspirace), „Desencanto“ (Rozčarování), „Anhelo“ (Touha), „Sufrimiento“ (Utrpení), „La noche y mi dolor“ (Noc a My Pain), „Quejas“ (Stížnosti), „A mis enemigos“ (Mým nepřátelům), „A un Reloj“ (Na hodiny) a „A mi madre“ (Na mou matku). Její literární styl je charakteristický rytmickým a hudebním veršem a ve své poezii těžko využívala metafory nebo metafory.[1]