Dobšinská ledová jeskyně - Dobšiná Ice Cave

Dobšinská ledová jeskyně
Seznam světového dědictví UNESCO
Dobšinská ladova jeskyně.jpg
UmístěníOkres Rožňava, Slovensko
ČástJeskyně Aggtelekského krasu a Slovenského krasu
KritériaPřirozené: (viii)
Odkaz725ter-007
Nápis1995 (19 zasedání )
Rozšíření2000, 2008
Plocha600 ha (1 500 akrů)
Nárazníková zóna19 763 ha (48 840 akrů)
Souřadnice48 ° 52'19 ″ severní šířky 20 ° 17'41 ″ východní délky / 48,87194 ° N 20,29472 ° E / 48.87194; 20.29472Souřadnice: 48 ° 52'19 ″ severní šířky 20 ° 17'41 ″ východní délky / 48,87194 ° N 20,29472 ° E / 48.87194; 20.29472
Dobšiná ledová jeskyně se nachází na Slovensku
Dobšinská ledová jeskyně
Umístění Dobšinské ledové jeskyně na Slovensku

Dobšinská ledová jeskyně[1][2][3] (Slovák: Dobšinská ľadová jaskyňa; maďarský: Dobsinai-jégbarlang) je ledová jeskyně v Slovensko, poblíž hornického města Dobšiná v Slovenský ráj. Od roku 2000 je zařazen na Světové dědictví UNESCO seznam jako součást Jeskyně Aggtelekského krasu a Slovenského krasu stránky.

Slavnými návštěvníky ledové jeskyně byli princ August von Sachsen Gotha a jeho manželka (1872), Ferdinand de Lesseps (konstruktér Suezského kanálu) a skupina francouzských spisovatelů (1884), bulharský car Ferdinand I. (1890) a polární průzkumník Fridtjof Nansen (1900).

Vstup do Dobšinské ledové jeskyně

Dějiny

Jeskyně byla objevena 15. června 1870 královským důlním inženýrem Jenő Ruffinyi, doprovázené Gustávem Langem a Andrejem Megou, ačkoli vchod byl od nepaměti znám jako pastýři a lovci jako Studená diera (Studená díra). Jeskyně byla veřejnosti zpřístupněna rok po jejím objevení. V roce 1887 to byla první elektricky osvětlená jeskyně v Evropa.

Zhruba v této době bylo údajně pokryto ledem 7 171 metrů čtverečních známé plochy jeskyně 8 874 metrů čtverečních. Celkový objem ledu byl odhadnut na 125 000 metrů krychlových,[4] což z něj činí jednu z nejdůležitějších ledových jeskyní na světě. Tloušťka ledu dosahuje až 26,5 m.

Dno jeskyně sestupuje od vchodu, který je obrácen na sever; to má za následek rychlé ochlazení jeskyně v zimě, protože může padat studený vzduch. Na druhé straně je interiér v létě docela chráněn před teplým prostředím. Roční průměr teploty se tak drží kolem 0 ° C. Jeskyně zledovatla, jak se tento cyklus opakoval po mnoho staletí. Stáří jeskyně se odhaduje na přibližně 250 000 let.

Leží 130 m nad Řeka Hnilec a vchod je v nadmořské výšce 971 m. Celková délka jeskyně je 1491 m[5] (některé zdroje uvádějí 1232 m[6]), z nichž je 475 m plus individuální 43 m přístupných veřejnosti od května do září.

Reference

  1. ^ Ford, Derek; Williams, Paul D. (2013). Krasová hydrogeologie a geomorfologie. New York: John Wiley & Sons.
  2. ^ Talalay, Pavel G. (2016). Technologie mechanického vrtání ledu. Singapur: Springer. str. 120.
  3. ^ Strhan, Milan; Daniel, David P. (1994). Slovensko a Slováci: Stručná encyklopedie. Bratislava: Encyklopedický ústav Slovenské akademie věd. str. 148.
  4. ^ Brockhaus 'Konversations-Lexikon. 14. vydání, Lipsko, Berlín a Vídeň 1894; Sv. 5, s. 377-378.
  5. ^ "Dobšinská ledová jeskyně". Správa slovenských jaskýň. n.d. Citováno 25. srpna 2018.
  6. ^ "Dobšinská ľadová jaskyňa cave". Slovenské turistické sdružení. Archivovány od originál 6. října 2007. Citováno 1. června 2007.

externí odkazy