Dismas Hataš - Dismas Hataš

Dismas Hataš (Němec: Hattasch; 1. prosince 1724 - 13. října 1777) byl a Český hudební skladatel a houslista raného klasického období.

Život

Hataš se narodil v roce Vysoké Mýto do hudební rodiny. Mnoho z jeho příbuzných byli v Čechách kantori a varhaníci. V květnu 1751 se oženil se zpěvačkou Annou Franziskou Bendou, sestrou Franz a Jiří Antonín Benda,[1] a v říjnu téhož roku byl doporučen Jiřím Antonínem na místo houslisty v dvorním orchestru v Praze Gotha. Tuto pozici si měl udržet po zbytek svého života.

V roce 1756 jeho syn Jindřich Krištof Hataš se narodil, kterého učil hrát na housle, a který se později stal skladatelem. Od prosince 1768 do začátku roku 1769 vystupoval se svou ženou a kolegy z Gothy na čtyřech koncertech v Nizozemsku.[2]

Dismasův mladší bratr, Jan Václav Hataš (1727–1752) byl také skladatelem.

Funguje

Hatašův kompoziční styl je typický pro styl, který převládal v severním Německu v polovině 18. století. Zachovává mnoho barokních idiomů a absorbuje mnoho klasického vývoje, který byl již běžný v jiných částech Evropy. Jeho výstup zahrnuje:

  • 3 sonáty pro housle a basso continuo (C dur; G dur; A dur)
  • 6 sonát pro housle a basso continuo (ztraceno)[3]
  • Koncert pro flétnu, smyčce a basso continuo G dur (KatGro[4] 39, D-Rtt[5] Hattasch 1)
  • Sinfonia E dur (rukopis v Moravské zemské knihovně v Brně)
  • Sinfonia D dur pro sólové flétny, 2 rohy a smyčce[6]
  • Sinfonia D dur pro 2 rohy / trubky, tympány a smyčce[7][8] (Také připisováno Georg Christoph Wagenseil )[9]
  • Offertorium Ó vos chori caelestis pro čtyři hlasy a orchestr
  • Lhal Noch kannt 'ich nicht der Liebe Macht pro hlas a klavír

Další čtení

  • Alfred Baumgartner: Propyläen Welt der Musik. Pásmo 2: Ochlazuje - Hauer. Propyläen-Verlag, Berlín 1989, ISBN  3-549-07832-3, S. 481.
  • Franz Lorenz: Die Musikerfamilie Benda (Pásmo 2: Georg Anton Benda ), 1971, de Gruyter Berlin, ISBN  3-11-003568-5, Strany 78 a 79.
  • Vojtíšková L .: Manželé Hatašovi mezi českými emigranty v Gótě, v sborníku Labores musei v Benátkách nad Jizerou IV (1968), 17–22

Reference

  1. ^ Eitner, Robert (1901). Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der Christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der Christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte deste. Lipsko: Lipsko: Breitkopf & Härtel. p. 46.
  2. ^ Rasch Rudolf: Een muzikale republiek, Universiteit Utrecht, kap.13. Het koncert
  3. ^ Breitkopf, Johann Gottlob Immanuel (1762). Catalogo Parte IIda. Lipsko. p. 7.
  4. ^ Ingo Gronefeld: Flötenkonzerte bis 1850, Schneider Tutzing 1992
  5. ^ Regensburg, Fürstlich Thurn und Taxische Hofbibliothek
  6. ^ Trojanová, Jaromíra (1990). Soupis hudebních rukopisů z fondů Státní vědecké knihowny v Brně. Brno. p. 51.
  7. ^ Trojanová, Jaromíra (1990). Soupis hudebních rukopisů z fondů Státní vědecké knihowny v Brně. Brno. p. 51.
  8. ^ Breitkopf, Johann Gottlob Immanuel (1766). Dodatek I dei Catalogi. Lipsko. p. 9.
  9. ^ „Répertoire International des Sources Musicales“.