Ředitel Národního zpravodajského centra (Španělsko) - Director of the National Intelligence Centre (Spain) - Wikipedia
Ředitel Národního zpravodajského centra | |
---|---|
![]() Pečeť Národního zpravodajského centra | |
Národní zpravodajské centrum | |
Nahlásit | premiér Ministr obrany |
Sedadlo | Padre Huidobro Avenue, S / N, Madrid |
Jmenovatel | Monarcha s ministrem obrany |
Délka termínu | 5 let, bez omezení podmínek |
Konstituční nástroj | Zákon o národním zpravodajském centru z roku 2002 |
Předchůdce | Ředitel Informačního centra vrchní obrany |
Formace | 6. května 2002 |
První držitel | Jorge Dezcallar de Mazarredo |
Náměstek | Generální tajemník Národního zpravodajského centra |
webová stránka | www |
The Ředitel Národního zpravodajského centra, oficiálně Státní tajemník, ředitel Národního zpravodajského centra (SED) je vedoucím Národní zpravodajské centrum (CNI), hlavní zpravodajská agentura Španělska. SED je jmenován monarchou na návrh ministra obrany po projednání Rada ministrů.[1] Je hlavním poradcem organizace premiér a ministrovi obrany ve věcech zpravodajských služeb a kontrarozvědka.
Jako vedoucí španělských zpravodajských služeb je SED odpovědná za propagaci činnosti agentury a koordinaci jejích jednotek za účelem dosažení zpravodajských cílů stanovených ústřední vláda zajišťováním přiměřenosti činností střediska k těmto cílům a zobrazováním jejich zastoupení.[1]
On nebo ona také připravuje rozpočet CNI; jmenuje a odděluje zaměstnance; navazuje nezbytné vztahy s veřejnými a soukromými subjekty, s donucovací orgány as civilními a vojenskými správami pro řádný rozvoj činností střediska a SED rovněž stojí v čele Národní kryptologické centrum.[1] Kromě toho je jediným úředníkem příslušným pro CNI, který povolil použití jejího personálu střelné zbraně.[2]
Státní tajemník-ředitel je právně považován za národní zpravodajský a kontrarozvědný úřad.[3] On nebo ona je také členem Rada národní bezpečnosti a Rada národní obrany.[4]
Dějiny
Historie Španělska po celá desetiletí znesnadňovala zpravodajským službám formulovat se jako skutečně užitečný orgán pro vlády. První služby se datují do roku 1935 během Druhá republika, ale Občanská válka zabránila jejímu rozvoji a dokonce i během diktatury Francisco Franco, i když tyto služby existovaly, bylo jich příliš mnoho, bez koordinace a každý se snažil převzít vedoucí roli než ten druhý.
To nebylo až do roku 1977, po prvních demokratických volbách, že předseda vlády Adolfo Suárez rozhodl sjednotit Ústřední dokumentační službu (SECED), Informační službu předsednictví vlády (SIPG) a Třetí informační sekci (vojenské zpravodajství) Vrchní velení obrany vedoucí k Superior Defense Information Center (CESID). Do čela této agentury byla vytvořena pozice ředitele Vrchního obranného informačního střediska, kterou zastával civilní i vojenský personál.
V roce 2002 se současná pozice objevuje s vytvořením Národní zpravodajské centrum, a je obsazen předchozím ředitelem CESID, Jorge Dezcallar de Mazarredo který zůstal ve funkci do roku 2004, na jeho místo nastoupil jiný civilista Alberto Saiz Cortés do roku 2009, kdy Armádní generál Félix Sanz Roldán byl jmenován.[5] Roldán zastává funkci po dobu dvou volebních období, až do roku 2019, kdy po skončení svého funkčního období přestal být ředitelem a dočasně se ujal své funkce Paz Esteban López , generální tajemník agentury.[6] Esteban byl potvrzen jako ředitel v únoru 2020.[7]
Odpovědnost
Parlamentní kontrola
Ředitel CNI jako vedoucí agentury je odpovědný před Kongres poslanců výbor, který dohlíží na státní tajemství. Tomuto zvláštnímu výboru předsedá Předseda Poslanecké sněmovny a jeho jednání nejsou veřejná.
Tento výbor má přístup k utajovaným informacím, s výjimkou těch, které se týkají zdrojů a prostředků EU Národní zpravodajské centrum a těm, které pocházejí ze zahraničních zpravodajských služeb nebo mezinárodních organizací za podmínek stanovených v odpovídajících dohodách a výměnných dohodách s utajovanými informacemi. Členové komise mohou analyzovat všechny tyto dokumenty, ale po prozkoumání budou vráceny do Národního zpravodajského střediska k řádné úschově, aniž by byly uchovány originály, kopie nebo reprodukce.[1]
Před tímto výborem musí státní tajemník také předložit výroční zprávu o hodnocení činností, situace a míry souladu s cíli zpravodajských služeb stanovenými vládou národa.[1]
Soudní kontrola
Činnost CNI je právně upravena Organickým zákonem a je soudně kontrolována zvláštním soudcem nejvyšší soud.
Pokud musí SED povolit operace, které ovlivňují nedotknutelnost domu a utajení komunikace, musí požádat o povolení příslušný soudce Nejvyššího soudu, který odpoví do 72 hodin. Pokud SED řádně odůvodní naléhavost, lze toto období zkrátit na 24 hodin. Zákon také stanoví, že všechny nerelevantní informace získané prostřednictvím tohoto soudního povolení musí být okamžitě zničeny.[8]
Náměstek
V případě nepřítomnosti ředitele, jeho volného místa nebo nemoci jej nahradí generální tajemník Národního zpravodajského centra.
Mezi hlavní funkce generálního tajemníka patří podpora a pomoc řediteli Národního zpravodajského střediska při výkonu jeho funkcí, vytváření mechanismů a organizačních systémů agentury a určování opatření nezbytných pro její aktualizaci a zlepšování, nasměrovat provoz společných služeb agentury prostřednictvím příslušných pokynů a servisních objednávek, vykonávat vrcholové vedení zaměstnanců agentury, připravovat návrh vztahů pracovních míst a určovat volná místa, která se mají v průběhu každého roku obsadit.[1]
Seznam tajemníků státních ředitelů
Chcete-li zobrazit předchůdce, viz Centro Superior de Información de la Defensa # Directors Od svého založení v roce 2002 měla agentura tři ředitele; dva civilisté a jedna armáda.
Ne. | obraz | název | Start | Konec | Předseda (vlády) sloužil (a) pod | |
---|---|---|---|---|---|---|
1º | ![]() | Jorge Dezcallar de Mazarredo (1945–) | 11. května 2002 | 20.dubna 2004 | José María Aznar | |
2º | ![]() | Alberto Saiz Cortés (1953–) | 20.dubna 2004 | 6. července 2009 | José Luis Rodríguez Zapatero | |
3º | ![]() | Félix Sanz Roldán (1945–) | 6. července 2009 | 6. července 2019 | ||
Mariano Rajoy | ||||||
Pedro Sánchez | ||||||
4º | ![]() | Paz Esteban López (1958–) | 6. července 2019 | 5. února 2020 | ||
5. února 2020 | Držitel úřadu |
Reference
- ^ A b C d E F „Zákon o národním zpravodajském středisku z roku 2002“. boe.es. Citováno 11. dubna 2020.
- ^ „Královská vyhláška 240/2013 ze dne 5. dubna, kterou se schvaluje statut zaměstnanců Národního zpravodajského centra“. boe.es. Citováno 11. dubna 2020.
- ^ „Zákon o národní bezpečnosti z roku 2015“. boe.es. Citováno 11. dubna 2020.
- ^ „Královská vyhláška 1310/2007 ze dne 5. října, která upravuje operační režim Rady národní obrany a složení a funkce Výboru pro meziministerskou obranu“. boe.es. Citováno 11. dubna 2020.
- ^ „Královský dekret 1091/2009 ze dne 3. července, kterým je pan Félix Sanz Roldán jmenován ministrem zahraničí ředitelem Národního zpravodajského centra“. boe.es. Citováno 11. dubna 2020.
- ^ „Paz Esteban, primera mujer que dirige los servicios de Inteligencia de España“. abc (ve španělštině). 5. července 2019. Citováno 11. dubna 2020.
- ^ „Královská vyhláška 266/2020 ze dne 4. února, kterou je Doña Paz Esteban López jmenován ministrem zahraničí ředitelem Národního zpravodajského centra“. boe.es. Citováno 11. dubna 2020.
- ^ „Organický zákon 2/2002 ze dne 6. května upravující předchozí soudní kontrolu Národního zpravodajského centra“. boe.es. Citováno 11. dubna 2020.