Ponořte svah - Dip slope
A sklon svahu je topografický (geomorfický) povrch, který se svažuje ve stejném směru a často ve stejném množství jako skutečný pokles nebo zdánlivý pokles podkladového vrstvy.[1][2] Pokles svahu se skládá z horního povrchu odolné vrstvy horniny, často nazývané skalní podloží, který je obvykle jen mírně snížen a snížen ve strmosti o eroze. Ponorné svahy tvoří zadní svahy cuestas, homoklinální hřebeny, hogbacks, a žehličky. Přední svahy těchto vyvýšenin se skládají buď z sráz, strmý svah, nebo snad i řada útesy. Cuestas a homoklinální hřebeny jsou obecně asymetrické v tom, že jejich svahy jsou méně strmé než jejich srázy. V případě hogbacků a flatironů je pokles skal tak strmý, že se jejich sklon ponoru v jejich strmosti blíží srázu.[1][3][4][5]

Ponorné svahy jsou výsledkem diferenciální eroze vrstev s různou odolností proti erozi, které se rovnoměrně ponoří v jednom směru. V tomto případě vrstvy, tj. břidlice, mudstone, a slín, které jsou méně odolné proti erozi, jsou přednostně erodovány ve srovnání se silnějšími vrstvami, tj. pískovec, vápenec, a dolomit, které jsou odolnější vůči erozi. Výsledkem bude, že méně odolné vrstvy budou erodovány a ponechány odolnější vrstvy jako skalní podloží tvořící svah svahu (zadní svah) hřebene, který se svažuje ve směru skalního podloží. Když se to stane s plochými postelemi, reliéfy jako náhorní plošiny, mesy, a buttes jsou vytvořeny. Eroze nakloněných lůžek vytvoří tvary zvané cuestas, homoklinální hřebeny, hogbacky a flatirons. Platea, mesy a buttes mají ploché vrcholy, zatímco cuestas a homoklinální hřebeny jsou asymetrické (~ ploché) oblasti s hřebeny. Méně strmou stranou (v nejnižším bodě) je jejich sklon svahu (protínající se „zemský“ povrch a mizející pod zemí) a strmější druhou stranou (opačná a v nejvyšším bodě) je jejich sráz. V případě hogbacků, strmost svahu svahu a sráz bude přibližně stejný. Ponořené svahy mohou být také tvořeny ohnivý struktury jako parapety.[3][4][5]
Sesuvy půdy
Některé svahy jsou docela náchylné sesuvy půdy kvůli ponořujícím se vrstvám, které je pod nimi. Velké kameny mají tendenci klouzat dolů po svazích.
Viz také
Reference
- ^ A b Jackson, JA, J Mehl a K Neuendorf (2005) Glosář geologie. Americký geologický institut, Alexandria ve Virginii. 800 stran ISBN 0-922152-76-4
- ^ Allaby, M (2008) Slovník vědy o Zemi. Oxford University Press, New York, New York. 654 stran ISBN 978-0-19-921194-4
- ^ A b Cotton, CA (1952) Geomorphology An Introduction to the Study of Landforms, 6. vydání. John Wiley and Sons, New York. 505 stran
- ^ A b Fairbridge, RW (1968) Hogback a Flatiron. V RW Fairbridge, ed., Str. 524-525, Encyklopedie geomorfologie (Encyclopedia of Earth Sciences, Volume III), Reinhold, New York, 1296 pp. ISBN 978-0879331795
- ^ A b Simonett, SD (1968) Cuesta. In RW Fairbridge, ed., Str. 233, Encyklopedie geomorfologie (Encyclopedia of Earth Sciences, Volume III), Reinhold, New York, 1296 pp. ISBN 978-0879331795