Dimitar Popgeorgiev - Dimitar Popgeorgiev

Dimitar Popgeorgiev Berovski (bulharský: Димитър Попгеоргиев Беровски, Makedonština: Димитар Попѓоргиев Беровски, 1840, Berovo, Osmanská říše – 1907, Kyustendil, Bulharské království ) byl bulharský[1][2] revoluční od Makedonie.

Studoval v Oděsa kde se setkal Georgi Sava Rakovski a spadl pod jeho vliv. Později se Berovski účastnil Bulharská legie v Bělehrad. Poté pracoval jako bulharský učitel v Makedonii. Pro jeho anti - Řecká pravoslavná církev politika Berovski byl uvězněn. Na krátkou dobu se stal přívržencem Bulharská řeckokatolická církev.[3] Později emigroval do Istanbul a stal se jedním z členů Bulharský exarchát.[4] V roce 1876 byl Berovski jedním z vůdců Razlovtsi povstání. Podílel se také na Rusko-turecká válka (1877–1878) a byl vůdcem Kresna-Razlog Uprising.

Berovski jako bulharský důstojník

Později byl oprávněn telegrafovat do Složka Bulharský parlament versus podpis Smlouva z Berlína a při údržbě Sjednocení Bulharska a reprezentovat Bulhaři z Makedonie na svých zasedáních.[5] Poté emigroval dovnitř Bulharsko a pracoval jako bulharský policista a hejtman[6] v Kyustendil, Caribrod a Radomir. Berovski se zúčastnil Bulharské sjednocení a v Srbsko-bulharská válka v roce 1885. Později podporoval Interní makedonsko-adresářská revoluční organizace (IMARO). Některé z jeho osobních věcí jsou uloženy v klášteře sv. Archanděla Michaela, který slouží jako městské muzeum v Berovo.[7]

Viz také

Literatura

Reference

  1. ^ Писмо на Димитър Беровски от Кюстендил - внук на Димитър Попгеоргиев Беровски, изпратено до редак „Поглед“, с молба да бъде публикувано, да сподели с читателите на вестника неговите огорчения от определен кръг скопски автори, присвоили си правото да бъдат национални прекръстители на неговото семейство[1]
  2. ^ Гоцев, Славе. Национално-революционни борби в Малешево и Пиянец 1860–1912, София 1988, с. 26
  3. ^ Д. Дойнов, Националнореволюционните борби в Югозападна България през 60-те и 70-те години на XIX в ,к, С. 102.
  4. ^ ТРИДЕСЕТ ГОДИНИ НАЗАД - Исторически записки по първото македонско въстание през 1876 г. Коте Попстоянов (Съставител Бойко Киряков, Издателство на Отечествения Фронт, София, 1988)[2]
  5. ^ Pověření pro účast Bulharů z Makedonie v Ústavodárném shromáždění knížectví [3]
  6. ^ Регионален исторически музей - Кюстендил
  7. ^ „Živé dědictví“. 11.9.2007. Archivovány od originál dne 2007-08-14. Citováno 2007-09-11.