Dimche Sarvanov - Dimche Sarvanov

Dimche Sarvanov
Dimče Mogilčeto
Димче Сарванов
Dimko Sarvanov Mogilcheto.jpg
narozený1879
Mogila, (Nyní Severní Makedonie )
Zemřel4. ledna 1908
Nošpale, (Nyní Severní Makedonie )
Ostatní jménaDimche Mogilcheto (Димче Могилчето)
HnutíVnitřní makedonská revoluční organizace

Dimche Sarvanov, taky Dimko Mogilcheto nebo Dimche Mogilche[1] (bulharský /Makedonština: Димче Сарванов) (narozen: 1879, Mogila, Osmanská říše, zemřel: Nošpale, Osmanská říše, 4. ledna 1908), byl Makedonská bulharština revoluční[2] a člen Vnitřní makedonsko-adresářská revoluční organizace.[3][4][5][6][7]

Sarvanov se narodil v roce Mogila (nyní v Severní Makedonie ) v roce 1879. Nastoupil Georgi Sugarev je uvnitř skupiny IMRO a bojovali proti Osmanský vládnout v Bitola a Mariovo okresy. Během Ilinden – Preobrazhenie povstání, Sarvanov bojoval v Pelister a Prespa okresy. Po smrti Sugarev Sarvanov pokračoval v boji proti „řecké propagandě“.[8]

4. ledna 1908 Sarvanov padl do osmanské zálohy ve vesnici Nošpale, což je (v blízkosti Bitola v dnešní době Severní Makedonie ), a místo toho, aby se dostal do osmanských rukou, spáchal sebevraždu.[9]

Byl pohřben na hřbitově na tehdejším dvoře Bulharský exarchát Kostel "Sveta Nedelya" v Bitole.[10]

Reference

  1. ^ Nikolov, Boris. VMORO - aliasy a kódy 1893-1934, Stars, 1999, s. 36
  2. ^ То защо да знаете братя, че ние и нашият народ в македоно-одринската земя не сме нито сърби, нито сърби Вие слушате, че българи сме и от този слух има разлика до нас. Ие сме македонски православни българи. О българи за Македония, а не за България, каквото мислите вие, или каквото ви лажат некои личност От писмо на войводата Димко Сарванов от село Могила до селяните от село Лисолай, Битолско, 1906 г. Писмото е по повод връщането на Лисолай към Патриаршията, след клане през юни 1906 г., извършено от г Pro více informací viz: Величко Георгиев, Стайко Трифонов "Гръцката и сръбската пропаганди в Македония (краят на XIX - началото на XX век) Нови документи," Македонски научен институт 1995, ISBN  9548187132, стр. 538.
  3. ^ Николов, Борис Й. Вътрешна македоно-одринска революционна организация. Войводи и ръководители (1893-1934). Биографично-библиографски справочник, София, 2001, стр. 49.
  4. ^ Александър М. Лепавцов. Има ли стара и нова македонска цивилизация. Идеологически интерпретации за пренебрегване на фактите, в. Литературен форум, бр. 5 (446), 06.02. - 12.02.2001 г.
  5. ^ Сарванов, Сер (в) манов Димко, бугарски комитски војвода, делегат за конгрес ВМРО-а, изабрани со. Více viz: Vladimir Dedijer, Života Anić, Radovan Samardžić, Dokumenty o spoljnoj politici Kraljevine Srbije, Srpska akademija nauka i umetnosti. Odeljenje istorijskih nauka, 2008, str. 1214.
  6. ^ Zdá se, že političtí a vojenští vůdci Slovanů Makedonie na přelomu (20.) století neslyšeli Misirkovovu výzvu k samostatné makedonské národní identitě. Nadále se identifikovali v národním smyslu spíše jako Bulhaři než Makedonci. [...] (Zdá se, že nikdy nepochybovali o „převážně bulharském charakteru obyvatel Makedonie“. Loring M. Danforth: Makedonský konflikt: etnický nacionalismus v nadnárodním světě, Princeton University Press, 1997, ISBN  0691043566, str. 64.
  7. ^ Revoluční výbor se věnoval boji za „plnou politickou autonomii pro Makedonii a Adrianople“. Jelikož usilovali o samostatnost pouze v oblastech obývaných Bulhary, popírali členství jiných národností v IMRO. Podle článku 3 stanov „členem se mohl stát každý Bulhar“. Laura Beth Sherman, Požáry na hoře: makedonské revoluční hnutí a únos Ellen Stoneové, svazek 62, Východoevropské monografie, 1980, ISBN  0914710559, str. 10.
  8. ^ Революционната дейность въ Демирхисаръ (битолско) по спомени на Алексо Стефановъ (Демирхисарско в). Съобщава Боянъ Мирчевъ (Издава „Македонскиятъ Наученъ Институтъ“, София -. Печатница П. Глушковъ -. 1931) Материяли за историята на македонското освободително движение, книга XI, стр.30-31. (v bulharštině)
  9. ^ Революционната дейность въ Демирхисаръ (битолско) по спомени на Алексо Стефановъ (Демирхисарско в). Съобщава Боянъ Мирчевъ (Издава „Македонскиятъ Наученъ Институтъ“, София -. Печатница П. Глушковъ -. 1931) Материяли за историята на македонското освободително движение, книга XI, стр.88-91. (v bulharštině)
  10. ^ Ст. Аврамов, Героични времена (Романтиката на Македония). том І, София, 1934, стр. 7.