Dilshad Khatun - Dilshad Khatun
| Dilshad Khatun | |
|---|---|
| Císařovna choť z Ilkhanate | |
| Držba | C. 1333-30. Listopadu 1335 |
| Choť královny z Jalayirid sultanát | |
| Držba | C. 1336-27. Prosince 1351 |
| Zemřel | 27. prosince 1351 Jalayirid sultanát |
| Pohřbení | |
| Manželka | Abu Said Bahadur Khan Hasan Buzurg |
| Dům | Chupanid (podle narození) Borjigin (manželstvím) Jalayirid (manželstvím) |
| Otec | Demasq Kaja |
| Matka | Tursin Khatun |
| Náboženství | islám |
Dilshad Khatun (Peršan: دلشاد خاتون; zemřel 27. prosince 1351) (rozsvícený Queen Dilshad) (ve smyslu „Happy Hearted“) Delshad, byla chobanidská princezna. Byla manželkou Ilkhana Abu Said Bahadur Khan a po něm Hasan Buzurg, první vládce Jalayirid sultanát a matka jeho syna a nástupce Shaikh Awais.
Rodina
Dilshad Khatun byla dcerou Demasq Kaja,[1] a vnučka Amira Chupan, který byl předním mongolským amirem Ilkhanidského období. Její matkou byl Tursin Khatun, dcera Irinjina Kurkana,[2] a Konchak Khatun, dcera Ahmed Tekuder Khan,[3] a Armini Khatun. Měla tři sestry, sultána Bakht Khatuna, Dendi Shah Khatun a Alam Shah Khatun.[4] Její teta byla Bagdád Khatun, která byla manželkou nejprve Hasana Buzurga a po něm Abu Sa'ida.[5]
Manželství s Abu Sa'idem
Po smrti jejího otce v roce 1327 byla Dilshad Khatun pod ochranou své tety Bagdádu, která se stala manželkou Abu Sa'ida poté, co se poprvé provdala za Hasana Buzurga. Když Dilshad dospěl, Abu Sa'id se do ní zamiloval. Rozvedl se s tetou Bagdádem Khatunem a oženil se s ní v roce 1333.[6] Na konci života nebyl spokojený se svými manželkami, ale Dilshad velmi miloval. Bagdád proto velmi žárlil.[7]
Vdovství
Po smrti Abu Sa'ida v roce 1335 Arpa Ke'un, byl vybrán jako jeho nástupce vezír Ghiyas-al-Din Muhammad. Dilshad, který byl těhotný s dítětem Abu Sa'ida, uprchl do Amir Ali Padishah svého strýce, vůdce kmene Oirad a guvernéra Diyarbakir. Její přítomnost posílila pozici Ali Padishah.[8] O sedm měsíců později, 18. května 1336, porodila dceru.[9]
Manželství s Hasanem Buzurgem
Krátce nato byl Ali Padishah poražen a zabit Hasanem, soupeřem o trůn, který se poté oženil s Dilshadem.[9] Porodila Hasana, tři syny: Shaikh Awais,[10] který nastoupil po svém otci v roce 1356; Qasim, který zemřel v letech 1367-68 a byl pohřben v Najafu, a Zahid, který se narodil 3. srpna 1351, krátce před smrtí své matky, a zemřel v letech 1371-72.[9]
Politický vliv
Dilshad způsobil smrt Misr Khwaja, která zabila jejího otce. Přestože se provdala za Hasana, zůstala do určité míry partyzánkou svých chobanidských příbuzných, z nichž někteří našli dočasný azyl v Bagdád.[9]
Když v létě roku 1347 její bratranec Malek Ashraf vedla výpravu proti hlavnímu městu, údajně přesvědčila Hasana, který chtěl uprchnout do pevnosti Komak na Eufratu, aby zůstal a bránil město. Když chobanidská armáda stáhla, Dilshad zabránil Jalayiridům v pronásledování a dokonce přivítal některé ze spolupracovníků Maleka Ašrafa.[9]
Dilshad Khatun si užíval nespornou moc nad Jalayirid Irák, stejně jako značný vliv v Sýrii. Říká se, že byla charitativní pro chudé.[9]
Smrt
Dilshad Khatun zemřel 27. prosince 1351 a byl pohřben v Najaf. Bylo podezření, že byla otrávena Hasanem, který měl podezření na její sympatie k Malekovi Ashrafovi. Po její smrti se Hasan zmocnila jejích agentů a spolupracovníků.[9]
Původ
| Předkové Dilshad Khatun | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reference
- ^ Historie perštiny za vlády Ratara (1265 - 1502 nl). Literatura. Cambridge University Press. 17. října 2013. str. 171. ISBN 978-1-107-68241-2.
- ^ Rashid al-Din Tabib (1999). Kompendium kronik. Harvardská Univerzita. str. 547.
- ^ Abu Bakr al-Qutbi Ahri (1954). Historie Shaikh Uwais a důležitý zdroj pro historii Adharbijanu ve čtrnáctém století. Mouton. str. 83.
- ^ Howorth, Sir Henry Hoyle (1888). Historie Mongolů: Mongolové z Persie. B. Franklin. str. 608.
- ^ Iqbal. 1955. str. 63.
- ^ Ghiyās̲ al-Dīn ibn Humām al-Dīn Khvānd Mīr (1994). Habibü's-siyer: Moğol ve Türk hâkimiyeti. Harvardská Univerzita. str. 125.
- ^ Dalkesen, Nilgün (2007). Role Gengerů a postavení žen ve Střední Asii a Anatolii mezi třináctým a šestnáctým stoletím (práce).
- ^ Příspěvky k vnitřní Asii - 30. vydání. Indiana University. str. 50.
- ^ A b C d E F G Charles, Melville; Zaryab, Abbas. „DELŠĀD ḴĀTŪN“. Encyclopaedia Iranica. Citováno 10. března 2018.
- ^ Nizami, Khalid Ahmad (1981). Dodatek k Elliot & Dowson History of India, svazek 3. Idarah-i Adabiyat-i Delli. str. 87.