Dick Stenberg - Dick Stenberg
Dick Stenberg | |
|---|---|
 | |
| narozený | 21. ledna 1921 Falun, Švédsko |
| Zemřel | 27. září 2004 (ve věku 83) Stockholm, Švédsko |
| Pohřben | |
| Věrnost | Švédsko |
| Servis/ | Švédské letectvo |
| Roky služby | 1942–1982 |
| Hodnost | generálporučík |
| Příkazy drženy | |
| Bitvy / války | Krize v Kongu |
generálporučík Dick Stenberg (21. ledna 1921-27. Září 2004) byl a Švédské letectvo důstojník. Stenberg byl uveden do provozu jako důstojník v roce 1942 a později byl velícím důstojníkem Södertörn Air Force Wing a Náčelník štábu vzdušných sil. Stenberg ukončil svou vojenskou kariéru pozicí Náčelník letectva od roku 1973 do roku 1982.
Kariéra
Stenberg se narodil 21. ledna 1921 v Falun, Švédsko, syn Karla Edvard Stenberg, předák, a jeho manželka Karin (rozená Olofsson). Prošel studentexamen na Vyšší všeobecné gymnázium pro chlapce v Södermalm (Latinsky Södra) v Stockholm dne 10. května 1939. Stenberg se stal aspirantem na důstojníka v Švédské letectvo dne 16. června 1939 se stal důstojníkem a fänrik tam dne 24. března 1942. Byl leteckým instruktorem u Letecká škola švédského letectva (F 5) v letech 1942 až 1948 a byl povýšen na löjtnant dne 14. dubna 1944. Stenberg absolvoval kurzy letových instruktorů na Letecké akademii královského letectva v letech 1944 až 1948 a byl přijat na Vysoká škola štábu královského švédského letectva ve Stockholmu v roce 1948 a byl povýšen na kapten 1. dubna 1949. Poté byl stíhacím pilotem a byl vůdcem letky v Křídlo vzdušných sil Svea (F 8) od roku 1949 do roku 1954 a stal se majorem 1. října 1954 a byl vedoucím leteckého oddělení v Södertörn Air Force Wing (F 18) v roce 1955.[1]
Stenberg se stal náčelníkem štábu třetí letecké skupiny (Tredje flygeskadern, E 3) dne 1. května 1957 a dne 1. října 1958 byl povýšen na podplukovníka a byl jmenován vedoucím odboru letectví a protivzdušné obrany Štáb obrany dne 1. dubna 1960. Byl velitelem letectví 22. stíhací perutě OSN (F 22) v Kongo Během Krize v Kongu od listopadu 1962 do dubna 1963.[1] Jádro švédské eskadry sestávalo z 11 Saab 29 Tunnan. Stenberg tam spolupracoval s Sven Lampell, jeho bývalý spolužák z latiny Södra.[2] Po návratu do Švédska byl povýšen na plukovníka a 1. dubna (jmenován do funkce 1. května) 1963 byl jmenován velícím důstojníkem křídla vzdušných sil Södertörn.[1]
Stenberg byl v letech 1963 až 1965 druhým místopředsedou Švédské asociace důstojníků a byl jmenován leteckým inspektorem a vedoucím letecké sekce na Štáb východního vojenského prostoru dne 1. října 1966. Stal se ním Zástupce náčelníka štábu obrany dne 1. října 1968 byl povýšen na generálmajora dne 1. listopadu 1968 a byl jmenován Náčelník štábu vzdušných sil 1. dubna 1970. Stenberg byl povýšen na generálporučíka a byl jmenován Náčelník letectva dne 1. října 1973.[1] Během svého působení ve funkci náčelníka letectva bojoval s okolními problémy Saab 37 Viggen nástupce. Letecké projekty jako např B3LA, 20, Sk 2 a Flygplan 80 byly projednány před politickým rozhodnutím o koupi Saab JAS 39 Gripen během minulého roku Stenberga jako náčelníka letectva.[2] Stenberg odešel dne 30. září 1982.[1]
Jiná práce
Stenberg byl předsedou Nadace pro Muzeum švédského letectva od roku 1976 do roku 1991 a členem Poradního výboru pro vojenské řízení v období od 1. ledna 1979 do roku 1982, jakož i členem Královská švédská akademie válečných věd v roce 1971 (prezident 1977-1979).[1] Kromě výcviku bojových letounů si Stenberg během svého působení ve funkci náčelníka letectva vzal také osvědčení civilního letectva. Po jeho odchodu do důchodu v roce 1982 Švédský úřad pro vyšetřování nehod najal ho často na několik let jako pilota v souvislosti s různými úkoly ve Švédsku.[2]
Osobní život
Dne 12. června 1943 v Sundbyberg oženil se s Majem Gunborgem Larssonem (1921–2007), dcerou řidiče tramvaje Svena Erika Larssona a Idy Sofie Lindströmové.[1] Byl otcem Jana (nar. 1944) a Evy (nar. 1947).[3] Stenberg zemřel 27. září 2004 v Bromma Parish, Stockholm a byl pohřben dne 2. listopadu 2004 v Hřbitov Bromma.[4]
Data hodnosti
- 1942 – Fänrik
- 1944 – Poručík
- 1949 – Kapitán
- 1954 – Hlavní, důležitý
- 1958 – podplukovník
- 1963 – Plukovník
- 1968 – Generálmajor
- 1973 – generálporučík
Ocenění a vyznamenání
Velitel Řád meče[3]
Rytířský kříž Řád sokola (1. dubna 1954)[5]
Medaile OSN[3]
Reference
- ^ A b C d E F G Scheiderbauer, Sven (2007–2011). „Dick Stenberg“. Svenskt biografiskt lexikon (ve švédštině). 33. Národní archiv Švédska. p. 225. Citováno 2017-04-08.
- ^ A b C Olson, Sven-Olof (2004-10-12). „Dick Stenberg. Hängiven stridspilot“. Dagens Nyheter (ve švédštině). Citováno 21. dubna 2017.
- ^ A b C Davidsson, Åke, ed. (1968). Vem är vem ?. 5, Norrland: dodatek, registr [Kdo je kdo?. 5, Norrland: doplňky, adresář] (ve švédštině) (2. vydání). Stockholm: Vem är vem. p. 927. SELIBR 53513.
- ^ "Stenberg, DICK" (ve švédštině). Svenskagravar.se. Citováno 8. dubna 2017.
- ^ „ORÐUHAFASKRÁ“ (v islandštině). Prezident Islandu. Citováno 9. září 2020.
externí odkazy
- Vstup na Svenskt biografiskt lexikon (ve švédštině)
- Rozhovor se Stenbergem (strana 3-4) (ve švédštině)
| Vojenské úřady | ||
|---|---|---|
| Předcházet Erik Raab | Södertörn Air Force Wing 1963–1966 | Uspěl Sven Alm |
| Předcházet Bo Westin | Zástupce náčelníka štábu obrany 1968–1970 | Uspěl Nils-Fredrik Palmstierna |
| Předcházet Claës-Henrik Nordenskiöld | Náčelník štábu vzdušných sil 1970–1973 | Uspěl Hans Neij |
| Předcházet Stig Norén | Náčelník letectva 1973–1982 | Uspěl Sven-Olof Olson |
| Profesní a akademické asociace | ||
| Předcházet Ove Ljung | Předseda Královská švédská akademie válečných věd 1977–1979 | Uspěl Gunnar Thyresson |