Deutsches Weintor eG proti Land Rheinland-Pfalz - Deutsches Weintor eG v Land Rheinland-Pfalz
| Deutsches Weintor eG proti Land Rheinland-Pfalz | |
|---|---|
 | |
| Soud | Evropský soudní dvůr |
| Citace | (2012) C-544/10 |
| Klíčová slova | |
| Lidská práva | |
Deutsches Weintor eG proti Land Rheinland-Pfalz (2012) C-544/10 je Právo EU případ týkající se volný pohyb služeb v Evropské unii.
Fakta
Regulátor potravin Rheinland-Pfalz tvrdil, že vinařské družstvo v Ilbesheim bei Landau in der Pfalz by neměla popisovat své víno jako „snadno stravitelné“ (‚Bekömmlich‘), doprovázený odkazem na sníženou úroveň kyselosti vína, protože se jednalo o „zdravotní tvrzení“ podle čl. 2 odst. 2 bodu 5 nařízení č. 1924/2006, a nemělo by proto být obecně povoleno pro alkoholické nápoje. Deutsches Weintor tvrdil, že si nárokují obecnou pohodu, nikoli zdraví.
The Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud) se obrátil na Soudní dvůr Evropské unie, když tvrdil, že „snadno stravitelné“ nebylo zdravotní tvrzení, ale srovnávací tvrzení o účinku vína ve srovnání s ostatními, a zeptal se, jaký by mohl být status ohledně CFREU články 15 a 16 (svoboda volby povolání a podnikání).
Rozsudek
Soudní dvůr, třetí senát, rozhodl, že pojem „zdravotní tvrzení“ zahrnuje také výrazy jako „snadno stravitelné“. Člověk musel brát ohled, nejen CFREU články 15 a 16, ale také článek 35 o vysoké úrovni ochrany zdraví.
48 Pokud jde zaprvé o ochranu zdraví, je třeba uvést, že s ohledem na rizika závislosti a zneužívání, jakož i na komplexní škodlivé účinky, o nichž je známo, že souvisejí s konzumací alkoholu, zejména vývoj závažných nemocí představují alkoholické nápoje zvláštní kategorii potravin, která podléhá obzvláště přísné regulaci.
49 V tomto ohledu Soudní dvůr již několikrát uznal, že opatření omezující reklamu na alkoholické nápoje za účelem boje proti zneužívání alkoholu odrážejí obavy o veřejné zdraví a že ochrana veřejného zdraví představuje, jak vyplývá také z článku 9 SFEU, cíl obecného zájmu odůvodňující případně omezení základní svobody (viz v tomto smyslu věc 152/78 Komise v. Francie [1980] Sb. Rozh. 2299, bod 17; Spojené věci C ‑ 1/90 a C ‑ 176/90 Aragonesa de Publicidad Exterior a Publivía ;; [1991] Sb. Rozh. I ‑ 4151, bod 15; Věc C ‑ 262/02 Komise v. Francie [2004] Sb. Rozh. I ‑ 6569, bod 30; a věc C ‑ 429/02 Bacardi Francie [2004] Sb. Rozh. I ‑ 6613, bod 37).
50 Mimoto, i když z čl. 3 písm. A) nařízení č. 1924/2006 vyplývá, že výživová a zdravotní tvrzení obecně nesmí být nepravdivá, dvojznačná nebo zavádějící, tento požadavek platí o to více u alkoholických nápojů. Je nezbytné, aby všechna tvrzení týkající se těchto nápojů byla zcela jednoznačná, aby spotřebitelé mohli regulovat svou spotřebu při zohlednění všech inherentních nebezpečí spojených s takovou konzumací, a přitom účinně chránit své zdraví.
51 V případě, jako je případ v původním řízení, i když lze sporné tvrzení považovat za věcně inherentně správné v tom smyslu, že naznačuje snížené úrovně kyselosti, zůstává skutečností, že je neúplné. Toto tvrzení zdůrazňuje určitou kvalitu, která usnadňuje trávení, ale mlčí o tom, že bez ohledu na zdravé trávení nejsou nebezpečí spojená s konzumací alkoholických nápojů nijak odstraněna, nebo dokonce omezena.
52 Zákonodárce Unie se tedy mohl oprávněně domnívat, že tvrzení, jako jsou tvrzení dotčená v původním řízení, jsou nejednoznačná nebo dokonce zavádějící, pokud se týkají alkoholického nápoje. Zdůrazněním pouze snadného trávení dotčeného vína je pravděpodobné, že dotčené tvrzení podpoří jeho spotřebu a v konečném důsledku zvýší rizika pro zdraví spotřebitelů spojená s nestřídmou konzumací jakéhokoli alkoholického nápoje. V důsledku toho je zákaz takových tvrzení oprávněný s ohledem na požadavek zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví spotřebitelů.
53 S ohledem na výše uvedené lze úplný zákaz jakéhokoli nároku dotčeného v původním řízení považovat za nezbytný k zajištění dodržování požadavků vyplývajících z článku 35 Listiny.
54 Zadruhé, pokud jde o svobodu volby povolání a svobodu podnikání, je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora je svobodný výkon povolání, stejně jako právo vlastnit majetek, není absolutním právem, ale musí být posuzováno ve vztahu k jeho sociální funkci (viz v tomto smyslu věc C ‑ 210/03 Švédský zápas [2004] Sb. Rozh. I ‑ 11893, bod 72). V důsledku toho lze uložit omezení výkonu těchto svobod, pokud tato omezení ve skutečnosti odpovídají cílům obecného zájmu sledovaným Evropskou unií a nepředstavují s ohledem na sledovaný cíl nepřiměřený a nesnesitelný zásah narušující samotná podstata těchto práv (věc C ‑ 22/94 Irské sdružení zemědělců a další [1997] Sb. Rozh. I ‑ 1809, bod 27, a spojené věci C ‑ 20/00 a C ‑ 64/00 Booker Aquaculture and Hydro Seafood [2003] Sb. Rozh. I ‑ 7411, bod 68).
55 Pokud jde o tyto cíle, z bodů 48 až 53 tohoto rozsudku vyplývá, že cílem dotčené právní úpravy je ochrana zdraví, což je cíl uznaný článkem 35 Listiny.
56 Pokud jde o dodržování zásady proporcionality, i když je pravda, že zákaz sporných tvrzení ukládá určitá omezení profesionální činnosti dotčených hospodářských subjektů v jednom konkrétním ohledu, je dodržování těchto svobod zajištěno v podstatných ohledech .
57 Sporná právní úprava, která zdaleka nezakazuje výrobu a uvádění na trh alkoholických nápojů, pouze kontroluje ve velmi jasně definované oblasti související označování a reklamu.
58 V případě, jako je případ v původním řízení, tedy dotčený zákaz nijak neovlivňuje samotnou podstatu svobody volby povolání nebo volného podnikání.