Delvinaki - Delvinaki - Wikipedia
Delvinaki Δελβινάκι | |
---|---|
![]() ![]() Delvinaki Umístění v regionální jednotce ![]() | |
Souřadnice: 39 ° 56 'severní šířky 20 ° 28 ′ východní délky / 39,933 ° N 20,467 ° ESouřadnice: 39 ° 56 'severní šířky 20 ° 28 ′ východní délky / 39,933 ° N 20,467 ° E | |
Země | Řecko |
Správní region | Epirus |
Regionální jednotka | Ioannina |
Obec | Pogoni |
Okresy | 17 |
• Obecní jednotka | 255,835 km2 (98,778 čtverečních mil) |
Populace (2011)[1] | |
• Obecní jednotka | 2,540 |
• Hustota obecních jednotek | 9,9 / km2 (26 / sq mi) |
Společenství | |
• Populace | 772 (2011) |
• Plocha (km2) | 54.824 |
Časové pásmo | UTC + 2 (EET ) |
• Léto (DST ) | UTC + 3 (EEST ) |
Poštovní směrovací číslo | 440 04 |
Registrace vozidla | V |
Delvinaki (řecký: Δελβινάκι) je bývalá obec v Regionální jednotka Ioannina, Epirus, Řecko. Od reformy místní správy v roce 2011 je součástí obce Pogoni, jehož je obecní jednotkou.[2] Obecní jednotka má rozlohu 255 835 km2, komunita 54 824 km2.[3] V roce 2011 to bylo 772 obyvatel pro vesnici a 2 540 pro obecní jednotku. Delvinaki je součástí tradiční oblasti Pogoni.
Delvinaki se nachází na silnici GR-22 /E853 které odkazy Kalpaki s Albánec okraj. Hraniční přechod Kakavia je západně od města.
Pododdělení
Obecní jednotka Delvinaki je rozdělena do následujících komunit (obce v závorkách):
- Agia Marina
- Argyrochori
- Charavgi
- Delvinaki
- Farangi (dříve Gouveri)[4]
- Kastani
- Kerasovo
- Kryoneri
- Ktismata (Ktismata, Neochori)
- Limni
- Mavropoulo (Mavropoulo, Zavrocho, Chrysodouli)
- Oreino Xirovaltou (Oreino, Xirovaltos)
- Peristeri
- Pontikates
- Stratinista
- Teriachi (Teriachi, Stavrodromi)
- Vissani
Populace
Rok | Vesnická populace | Počet obyvatel městské jednotky |
---|---|---|
1981 | 884 | - |
1991 | 922 | - |
2001 | 751 | 2,933 |
2011 | 772 | 2,540 |
Dějiny
Od 14. století a do začátku osmanské nadvlády patřila Delvinaki mezi prosperující osady regionu spolu s nedalekými Dipalitsou, Kastaniani a Polytsiani.[5] Během prvních desetiletí 14. století se Albánci usadili v regionu Pogoni a jejich přítomnost je doložena některými místními jmény odvozenými z albánského jazyka, jako jsou Delvinaki (místo vinic) a Gouveri (z gouva = dutina).[6][7] Během osmanského období bylo město důležitým obchodním centrem.[8] Kostel Dormition of Theotokos v Delvinaki byl postaven v roce 1619.[9] Na konci 17. století osmanský cestovatel Evliya Çelebi prošel Delvinaki s pozorováním, že je to „prosperující“ a v Pogoni „obývané nevěřícími všemi Albánci“ obsahující 400 domů, 6000 úrodných vinic, 40-50 obchodů, 10 kostelů a 3 hostince.[10] Çelebi také poznamenal, že Delvinaki byl a hass (výnosový majetek) osmanského admirála a spravovaný a vojvoda přičemž vypořádání je „osvobozeno od daní a státních zásahů“.[10] Albánští vesničané, kteří se usadili v jižní části Pogoni, byli postupně asimilováni řeckým živlem.[6] Britský cestovatel John Hobhouse na počátku 19. století bylo uvedeno, že Delvinaki sestával ze 300 bytů obývaných Řeky.[11]
Delvinaki se připojil k Řecku po Balkánské války z roku 1913.
Kultura
Delvinaki je domovem řečtiny polyfonní zpěv a má širší hudební tradici Pogoni kraj. Je to jedno ze dvou hlavních center lidové hudby Pogoni, druhým je Parakalamos.[8] V srpnu se koná každoroční festival polyfonního zpěvu.[9]
Pozoruhodné osoby
- Petroloukas Chalkias, hudebník.
- Hatzimichalis Dalianis, hrdina Řecká válka za nezávislost.
- Evangelos Psimmas, (1905–1962), biskup Ermoupoli.
- Konstantinos Iroklis Vasiadis, (1821–1890), učenec.
Viz také
Reference
- ^ A b „Απογραφή Πληθυσμού - 2011ατοικιών 2011. ΜΟΝΙΜΟΣ Πληθυσμός“ (v řečtině). Řecký statistický úřad.
- ^ Zákon Kallikratis Řecké ministerstvo vnitra (v řečtině)
- ^ „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (včetně rozlohy a průměrné nadmořské výšky)“ (PDF) (v řečtině). Řecká národní statistická služba. Archivovány od originál (PDF) dne 2015-09-21.
- ^ "Πανδέκτης: Gkouvéri - Farángion". Citováno 2019-10-03. Pandektis: Změny názvů osad v Řecku, sestavil Institute for Neohellenic Research
- ^ Vakolopoulos, 2003, s. „Ορισμένα χωριά της Πωγωνιανής γνώρισαν κατά το 14ο κυρίως αιώνα και στις αρχές της Τουρκοκρατίας μεγάλη οικονομική ανάπτυξη Τότε συγκροτούσαν αξιόλογες κωμοπόλεις και πόλεις με ιδιαίτερη εμπορική σημασία Εκτός από την περίφημη εμποροπανήγυρη της Διπαλίτσας πραγματοποιούνταν κάθε εβδομάδα εμποροπανηγύρεις και στα γύρω αστικά κέντρα:.. Στην Πολίτσιανη , στην Καστάνιανη και στο Δελβινάκι. "
- ^ A b Vakalopoulos, Kōnstantinos Apostolou (2003). Historia tēs Ēpeirou: apo tis arches tēs Othōmanokratias hōs tis meres mas. Hērodotos. str. 322. ISBN 9607290976.CS1 maint: ref = harv (odkaz)„Κατά τις πρώτες δεκαετίες του 14ου αιώνα τοποθετείται χρονικά η αλβανική διείσδυση στο χώρο της Πωγωνιανής, που μαρτυρείται και από ορισμένα τοπωνύμια όπως το Δελβινάκι (αμπελότοπος), το Γκουβέρι (γκούβα = κοίλωμα), αλλά και από τις μετακινήσείς αλβανικόν οικογενειών, οι οποίες εξισλαμήστικαν λόγω των σινθηκών που επικρατούσαν. Όσοι αλβανικοί πλιθυσμοί είηαν εγκατασταθεί στο νότιο τμήμα του Πωγωνίου, αφομοιώθηκαν βαθμιαία από το ελληνικό στοιχείο και εξελληνίστικαν. Όλες οι κοινότητες ....“
- ^ Ifantis, Nikos Th. (2005). Η Πωγωνιανή - Παλιά Βοστίνα και τα Κοινοτικά Διαμερίσματα Δολό-Δρυμάδες-Σταυροσκιάδι. Διευρυμένη Κοινότητα Πωγωνιανής. str. 45.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „όπως και από αλβανικές ονομασίες χωριών: Ρομπάτες (= ρόμπα, ένδυμα), Δελβινακίων (= αμπελότοπος), ηού ΓΓΓ Γω
- ^ A b Αουσική από την Ήπειρο. Instituce řeckého parlamentu. str. 47. ISBN 978-960-6757-07-5.
- ^ A b „Prefektura Ioannina, Epirus, Řecko“ (PDF). Prefekturní výbor pro propagaci cestovního ruchu. 2008. str. 29. Citováno 2009-11-02.
- ^ A b Dankoff, Robert; Elsie, Robert (2000). Evliya Çelebi v Albánii a sousedních regionech: Kossovo, Černá Hora, Ohrid. Brill. str. 91. ISBN 9789004116245.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „Vrátili jsme se jinou cestou procházející prosperujícími vesnicemi. Po 4 hodinách cesty na západ jsme dorazili do Delvinaki. Je to prosperující město na hranici okresu Pogonia a skládá se ze 400 domů obývaných nevěřícími všemi Albánci a 6000 úrodných vinice. Má 40 až 50 obchodů, 10 kostelů a 3 hansy. Toto město patří k admirálovi osmanské flotily a je spravováno voyvodou. Je osvobozeno od daní a státních zásahů. “
- ^ Vakolopoulos, 2003, s. 323: "Ο Hobhouse αναφέρει ότι στο Δελβινάκι υπήρχαν 300 ελληνικά σπίτια"
externí odkazy
![]() | Tento Epirus článek o umístění je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |