David Gans - David Gans
David Gans (David ben Shlomo Gans) | |
|---|---|
 Náhrobek Davida Gansa v Praze | |
| narozený | 1541 |
| Zemřel | 25. srpna 1613 |
| Odpočívadlo | Starý židovský hřbitov v Praze, Josefov, Praha |
| Rodiče) | Shlomo ben Seligman |
David Gans (hebrejština: דָּוִד בֶּן שְׁלֹמֹה גנז; 1541–1613), také známý jako Rabín Dovid Solomon Ganz, byl židovský kronikář, matematik, historik, astronom a astrolog. Je autorem knihy "Tzemach David" (1592), a proto je pod tímto titulem také znám jako צמח דוד.
Životopis
David se narodil v Lippstadt, v čem je nyní Severní Porýní-Vestfálsko, Německo. Jeho otec, Shlomo, byl lichvář. Studoval rabínskou literaturu v Bonn a Frankfurt nad Mohanem, pak dovnitř Krakov pod Mojžíš Vydavatelé.[1]
Později navštěvoval přednášky Maharal z Prahy a jeho bratra rabína Sinaj. Představili filozofie, matematika, a astronomie do kruhu svých studií a od nich dostal Gans impuls věnovat se těmto vědním oborům. Nějakou dobu žil v Nordheim (kde studoval Euklid ), strávil několik let ve svém rodném městě Lippstadt a poté se asi v roce 1564 usadil v Praze. Tam přišel do styku Kepler a Tycho Brahe, a zúčastnili se tři po sobě jdoucí dny astronomických pozorování na pražské hvězdárně. Vedl také vědeckou korespondenci s Johannem Müllerem (Regiomontanus ), a byl obviněn z překladu Alfonsinové tabulky z hebrejštiny do němčiny Tycho Brahe.[1]
Jeho hrob v Starý židovský hřbitov v Praze je označen a Davidova hvězda a a husa (Němec: Gans což znamená husa v němčině). Toto je poprvé, co byla Davidova hvězda oficiálně použita jako znak židovské komunity.[2]
Spisy
Z Gansových děl je nejznámější jeho historie s názvem Tzemach David, která vyšla poprvé v Praze v roce 1592. Je rozdělena na dvě části, přičemž první obsahuje kroniky židovských dějin, druhá obecnou historii. Autor konzultoval spisy Cyriacus Spangenberg, Laurentius Faustus, Hubertus Holtzius, Georg Cassino, a Martin Borisk pro druhou část své práce. Gansovy anály jsou památné jako první dílo tohoto druhu mezi německými Židy. Ve své předmluvě k druhému dílu se autor pokouší obhájit psaní o „profánním“ předmětu, jako je obecná historie, a prokázal, že bylo povoleno číst historii na Šabat. Tzemach David vyšlo v mnoha vydáních. K vydání z roku 1692 publikovanému ve Frankfurtu David ben Moses Rheindorf přidána třetí část obsahující letopočty tohoto století, která byla zachována v pozdějších vydáních Tzemach. První část Gansovy práce a výňatky z druhé byly přeloženy do latiny Wilhelm Heinrich Vorst (Leyden, 1644). Bylo přeloženo také do jidiš podle Solomon Hanau (Frankfurt, 1692).[1]
Gans byl také autorem: Gebulat ha-Eretz, práce na kosmografie, který je se vší pravděpodobností totožný s Zurat ha-Eretz, publikoval v Konstantinopol pod jménem „David Avazi“ („Avaz“ znamená v hebrejštině „husa“, odkaz na příjmení „Gans“, což v němčině znamená „husa“); Magen David, astronomické pojednání, jehož část je součástí Nechmad ve'naim zmíněno níže; matematické práce Ma'or ha-Ḳatan, Migdal David, a Prozdor, které již neexistují; Nechmad ve'naim zabývající se astronomií a matematickou geografií, publikováno s dodatky od Joel ben Jekuthiel z Glogau v Jessnitzu, 1743. Tato práce je rozdělena do 12 kapitol a 305 odstavců. V úvodu autor podává historický přehled vývoje astronomie a matematické geografie mezi národy. Ačkoli obeznámen s prací Copernicus, Gans následoval Ptolemaiovský systém, přisuzující koperníkovský systém Pytagorejci. Rovněž se dovolává tvrdit, že prorok Danieli udělal chybu ve výpočtu. Latinský překlad úvodu a životopis od Hebenstreit, jsou připojeny k Nechmad ve'naim.[1]
Viz také
Reference
- ^ A b C d
Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Zpěvák, Isidore; et al., eds. (1901–1906). „GANS, DAVID BEN SOLOMON BEN SELIGMAN“. Židovská encyklopedie. New York: Funk & Wagnalls. Citováno 19. března 2013. - ^ Co je nového v pražské Staronové synagoze
Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v 