Daud Khan Karrani - Daud Khan Karrani
| Daud Khan Karrani | |
|---|---|
 | |
| Bengálský sultán | |
| Panování | 1572-1576 |
| Předchůdce | Bayazid Khan Karrani |
| Nástupce | Khan Jahan I. (jako Mughal Subahdar) |
| Zemřel | 12. července 1576 Rajmahal, Bengálský sultanát (Nyní Jharkhand ) |
| Otec | Sulaiman Khan Karrani |
| Náboženství | Sunnitský islám |
Daud Khan Karrani (bengálský: দাউদ খান কররানী, Peršan: داوود خان کرانی) Byl posledním vládcem Bengálsko je Karrani dynastie stejně jako finále Bengálský sultán, panující od roku 1572 do roku 1576. Za vlády svého otce Sulaiman Khan Karrani Daud velel obrovské armádě 40 000 jezdců, 3 600 slonů, 140 000 pěchoty a 200 děl. Napadl jihozápadní oblasti dnešní doby Indie.[1]
Mughal-afghánská válka
Daud Khan byl nespokojený, že je pod nadvládou Mughalského císaře Akbar, proto se rozhodl bojovat proti armádě Dillí a zůstat dobyvatelem Bengálska.
Invaze Jamanie
Akbar Veliký jednou se Daud Khan vyhnul, jakmile Daud napadl Jamania u Ghazipur. Bengálská armáda srovnala město Jamania se zemí a dobyla jeho pevnost. V návaznosti na to Akbar nakonec nařídil guvernérovi Jaunpur, Munim Khan, pokračovat proti Daudovi. Munim Khan se v roce setkal se svým přítelem Ludi Khanem, předsedou vlády Daudu Patna a rozhodl se pro příměří.
Dohoda potěšila ani Akbara, ani Dauda. Ludi Khan byl později Daud zabit.[2]
Bitva u Patny
V roce 1573 zaútočil Munim Khan Bihar, nutit Dauda, aby ustoupil a uchýlil se do Patny. Daud poslal Katlu Lohani, Gujar Khan Karrani a Sri Hari proti mughalské armádě. Munim Khan, spolu s Todar Mal a Mansingh, provedl první útok v roce Hajipur. Po divoké bitvě byli Bengálci a Afghánci na pokraji vítězství. Akbar však znovu zajal sousední pevnost Hajipur, která byla zdrojem přídělů pro armádu jeho protivníka. Bengálci spolu s Afghánci upadli do nouze a ustoupili do Bengálska. Akbar se vrátil do hlavního města po jmenování Munima Khana guvernérem Biharu a Bengálska. Todar Mal byl také ponechán, aby mu pomohl.[2]
Bitva o Tukaroi
Dne 3. března 1575 byla v Tukaroi vedena tvrdá bitva mezi Mughals a Afghánci. Výsledkem byla remíza a Afghánci ustoupili Kataku, Orissa. Mughalové zajali Tandu, afghánské hlavní město Bengálska. Munim Khan převedl hlavní město Bengálska z Tandy do Gaur. Ve smlouvě Katak, Daud postoupil Bengálsko a Bihar na Mughals. Jako svůj majetek si ale ponechal pouze Orissu. O šest měsíců později vypukl mor a Munim Khan v říjnu 1575 náhle zemřel.[2] Mughal armáda byla nucena ustoupit z východního Bengálska od Kalapahar a Isa Khan. Daud pochodoval z Orissy, aby úspěšně znovu zajal Gaura.
Bitva o Rajmahal
Akbar poslal novou armádu pod velením Khan Jahan Quli čelit svému impozantnímu nepříteli Daud Khanovi. Zajal Teliagarhi a postupoval směrem k Rajmahalu. Obě armády se setkaly na bojišti Rajmahal. Bitva pokračovala mnoho dní. Vzhledem k tomu, že boj byl pro Akbara příliš obtížný, požádal guvernéra Biháru, Muzaffara Khana Turbatiho a dalších generálů, aby se k němu připojili. Na druhé straně byl Daud doprovázen dalšími hlavními afghánskými vůdci jako Junaid a Qutlu Khan [2] Po ostré bitvě dne 12. července 1576 byl Daud nakonec poražen a popraven.
Po jeho smrti, Bengal šel pod přímou Mughal vládou jako Subah s Subahdars se instaluje.
Viz také
Reference
- ^ „Kingdoms of South Asia - Indian Kingdom of Bengal“. historyfiles.co.uk.
- ^ A b C d „Daud Khan Karrani“. banglapedia.org.
| Předcházet Bayazid Khan Karrani | Karrani dynastie 1572-1576 | Uspěl - |