Dánský střelecký pohyb - Danish shooting movement

The Dánský střelecký pohyb bylo hnutí, které začalo v Dánsku kolem 60. let 19. století po inspiraci z National Rifle Association of the United Kingdom (NRA UK)[1] která byla založena v roce 1859 za účelem dobrovolného výcviku střelných zbraní pro účely národní obrany.

Ačkoli se dánské střelecké hnutí v pozdějších letech začínalo jako součást národní obrany, zaměřilo se silně na sportovní střelbu. Největší sportovní událost Landsstævnet se koná od roku 1862 a nyní se skládá nejen ze střelby, ale také sportů, jako je gymnastika, fotbal, badminton, agility psů, mísy na trávník, házená a plážový volejbal.[2] Landsstævne se v současné době koná každý čtvrtý rok a další akce se bude konat v roce 2021 v Svendborg.[3]

Dějiny

Dánské střelecké hnutí se považuje za zahájené, když H. P.V. Mønster, dánský kapitán dělostřelectva a školní důstojník v Královská dánská vojenská akademie, napsal článek v novinách Fedrelandet (rozs. „Vlast“) 19. ledna 1861, kde podpořil střelecké hnutí a vyvolal zájem o dánský lid.[4] Jeho výzva však byla zamýšlena především pro vlastníky půdy, protože pro něj bylo těžké si představit celostátní organizaci.[Citace je zapotřebí ] Článek vyústil ve jmenování výboru, který pouze měsíc po zveřejnění článku doporučil vytvoření střeleckých asociací ve všech částech Dánska s cílem poskytnout dánské populaci výcvik střelby z pušek. The Centralcomitéen til oprettelse af skytteforeninger byla založena 10. února 1861.[5] Asociace De Danske Skytteforeninger byl následně založen v roce 1862.[6]

Ve stejné době jako tzv riffelforeninger (puškové kluby) byly založeny v Dánsku, podobné kluby propagující střelbu byly vytvořeny také v Norsku[7] tak jako folkevæpningssamlag a ve Švédsku jako skarpskytteföreningar. Puškové kluby měly často silné vazby na folkehøyskolene (rozsvícený lidové vysoké školy).[Citace je zapotřebí ] V Dánsku vzniklo zejména mnoho puškových klubů po roce 1864 po porážce v Druhá válka ve Šlesvicku.[8]

Dánští střelci se účastnili prvních moderních olympijských her v roce 1896, ale De Danske Skytteforeninger (DDS) se ve srovnání s mezinárodní sportovní střelbou více zaměřil na národní obranu a národní střelecké soutěže. The Dansk Skytte Union (DSU, doslova Dánská střelecká unie) byla proto založena v roce 1913.[9]

Gymnastika se stala součástí De Danske Skytteforeninger a DDS proto v roce 1919 změnil název na De Danske Skytte- og Gymnastikforeninger (DDSG, doslova dánské asociace pro střelbu a gymnastiku). Mimochodem, konkurenční gymnastické sdružení s názvem De Danske Gymnastikforeninger (dánské gymnastické asociace) byl později založen v roce 1929. V roce 1930 DDS opět změnila svůj název, tentokrát na De Danske Skytte-, Gymnastik- og Idrætsforeninger (DDSG a já, dánské asociace střelby, gymnastiky a sportu).

Po Německá invaze během druhé světové války střelecké kluby směly pokračovat ve své činnosti, ale pouze pro platné členy, a šrouby mezi střelbami musely být rovněž uloženy policejními orgány.[10] V roce 1943 Němci zabavili všechny střelné zbraně, a když měly být v roce 1945 střelné zbraně vráceny, všechny střelné zbraně na velké vzdálenosti chyběly. Proto střelecká činnost bezprostředně po válce spočívala pouze ve střelbě na 15 a 50 metrů, dokud DDSG a já úspěšně nepřistoupili k dohodě se Švédy o půjčení 10 000 pušek Mauser typu Carl Gustav model 98.[11]

V roce 1947 polní střelba vznikla pod názvem nová disciplína terrænskydning.[9] V roce 1952 jsme s DDSG oslavili 90 let výročí.[12] Poté, co DDSG & I zahájili střelbu z pušek, v letech 1972/1973 také zavedli střelbu z pistole jako součást svého soutěžního programu.[9][13] Jejich hlavní střelecká událost roku, Landsstævnet, byla poprvé vysílána v televizi v roce 1971.[12] V roce 1978 jsme jako soutěžní program začlenili DDSG a já také polní střelbu z pistole.[9]

V listopadu 1992 vzniklo nové sdružení Dánské asociace pro gymnastiku a sport (DGI) byla založena sloučením společností De Danske Gymnastik og Ungdomsforeninger (DDGU) a De Danske Skytte-, Gymnastik og Idrætsforeninger (DDSG & I). V roce 2013 se společnost De Danske Skytteforeninger (DDS) také stala součástí DGI.[14]

Viz také

Reference

  1. ^ Skytteforeningens historie - Afsnit 1 «[..] artillerikaptajn H.P.V. Mønster, der i artistlen foreslog, at man ud over det ganske land oprettede skyttekredse efter det engelske mønster »
  2. ^ Brožura DGI Landsstævne 2021
  3. ^ Thrane, přehrada Anne Mette (3. července 2017). „Svendborg-borgmester tror på 10.000 flere deltagere til Landsstævnet i 2021“. dr.dk. Citováno 3. července 2017.
  4. ^ Ringsted Skytteforening - DGI-Skydning er Danmarks ældste idræts- o fritidsorganisation. «Skyttebevægelsen tog sin begyndelse i Danmark d. 19. ledna 1861, med kaptajn H.P.V. Mønsters indlæg i avisen Fædrelandet. Její malá agiteta pro oprettelse af skytteforeninger efter engelsk zakázána. »
  5. ^ Kjøbenhavns Skytteforening - Om Kjøbenhavns Skytteforening
  6. ^ Rigsarkivet, Arkivserie: Skyttefester og landsstævner (1862 - 1950), Arkivskaber: De Danske Skytte-, Gymnastik- og Idrætsforeninger (1862-1950)
  7. ^ NOU 1988: 17 Frivillige organisasjoner
  8. ^ Hørve skytteforening - Klubbens historie
  9. ^ A b C d Kjøbenhavns Skytteforening - Skydningens historie
  10. ^ Skytteforeningens historie - Afsnit 2 «Ved besættelsen i 1940 kom der bestemmelser om, at låsene til geværerne straks efter skydningen, skulle afleveres til sognefogeden»
  11. ^ Skytteforeningens historie - Afsnit 2 «Muži v roce 1943 byli všichni v soukromých, soukromých a soukromých pokojích. Da krigen sluttede i maj 1945 og våbene skulle leveres tilbage, var alle langdistanceriflerne i den sidste tid af krigen, tyskerne, o kom kom aldrig tilbage. [..] efter, at krigen sluttede i maj 1945, lykkedes det De Danske Skytte- Gymnastik og Idrætsforeninger, at få en aftale med svenskerne om lån af 10.000 Mausergeværer, model Carl Gustav model 98 »
  12. ^ A b Skytteforeningens historie - Afsnit 4
  13. ^ Skytteforeningens historie - Afsnit 3
  14. ^ DGI Skydning - Store norske leksikon