Daniel Passent - Daniel Passent

Daniel Passent
Daniel Passent.jpg
Velvyslanec Polska v Chile
V kanceláři
1997–2002
PředcházetZdzisław Jan Ryn
UspělJarosław Spyra
Osobní údaje
narozený (1938-04-28) 28.dubna 1938 (věk 82)
Stanisławów
Národnostpolština
Manžel (y)Agnieszka Osiecka
Marta Dobromirska-Passent
DětiAgata Passent, Łukasz Dobromirski
Alma materVaršavská univerzita
Univerzita Princeton
Harvardská Univerzita
ProfeseNovinář, publicista, spisovatel

Daniel Passent (Passenstein; narozen 28. dubna 1938 v Stanisławów, Polsko ) je polský novinář a spisovatel. Je autorem blogu En passant který se objeví jako sloupek v polském týdeníku Polityka.

Životopis

Jako židovské dítě ho polská rodina zachránila před holocaustem.

Passent studoval žurnalistiku na Varšavská univerzita, Státní univerzita v Petrohradu, Univerzita Princeton, a Harvardská Univerzita v 50. a 60. letech. Nejprve psal pro komunistický časopis pro mládež Sztandar Młodych v jeho druhák rok na Varšavská univerzita v roce 1956. Na vysoké škole psal satirické texty pro studentskou sólovou komediální skupinu Studencki Teatr Satyryków (STS). Tam potkal svou ženu, Agnieszka Osiecka, polský básník a textař. Jejich dcera, Agata Passent, je také novinář. Od roku 1959 pracuje pro polský týdeník Polityka. V letech 1990 až 1997 byl novinářem v Boston pro španělský měsíčník El Diario Mundial. V letech 1997 až 2002 Passent sloužil jako polský velvyslanec v Polsku Chile.

Kromě svých článků a sloupků napsal Passent několik knih, mimo jiné o vietnamská válka, Olympijské letní hry 1972 v Mnichově, o drogové problematice v USA a o polském tenistovi světové úrovně, Wojciech Fibak. Přeložil také knihy a další texty autora James Baldwin a Martin Luther King Jr. do polština. Hovoří polsky, anglicky, německy, španělsky a rusky.

V roce 1997 obdržel Passent velitelský kříž Řád Polonia Restituta.[1]

Kontroverze

Článek[2] v konzervativních polských novinách Dziennik, tvrdil, že Passent pracoval v 60. letech jako špión komunistické vlády pod krycími jmény „Daniel“ a „John“. Důvěru těmto tvrzením propůjčily spisy generála Kiszczaka (vydané vdovou po Kiszczakovi v roce 2016), v nichž Passent prokazuje svou skutečnou loajalitu ke komunistické věci (těsně po vraždě státu Popiełuszka státem v roce 1984) vypovězením vlastenecké opozice navrhuje taktiku Kiszczakovi. Passent požádal nezávislý soud, aby tyto nároky přezkoumal prostřednictvím tzv. Postupu lustrace; tato žádost byla zamítnuta[3] protože polský lustrační zákon se vztahuje pouze na osoby, které zastávají (nebo se ucházejí o) veřejnou funkci.

Zdroje

  1. ^ "Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 5 marca 1997 r. O nadaniu orderów". prawo.sejm.gov.pl (v polštině). 5. března 1997. Citováno 17. srpna 2019.
  2. ^ Dziennik
  3. ^ TVP Archivováno 30. Září 2007 v Wayback Machine