Damat Ali-Pašas Turbeh - Damat Ali-Pašas Turbeh - Wikipedia

Turbeh Damat Ali-Paša
Postaveno v roce 1784. Rozsáhle obnoveno po první světové válce
Typ	Mauzoleum
Umístění	Bělehrad, Srbsko
Souřadnice	44 ° 49'24 ″ severní šířky 20 ° 26'59 ″ východní délky / 44,82333 ° N 20,44972 ° E / 44.82333; 20.44972Souřadnice: 44 ° 49'24 ″ severní šířky 20 ° 26'59 ″ východní délky / 44,82333 ° N 20,44972 ° E / 44.82333; 20.44972
Založeno	31. ledna 1848
webová stránka	Bělehradská pevnost
Umístění Turbeh Damat Ali-Paša v Srbsku

Damat Ali-Paša Turbeh je Osmanský mauzoleum postaven v roce 1784 v srbském Bělehradě. Držel tělo vezíra Silahdar Damat Ali Pasha. Budova se nachází v horním městě města Bělehradská pevnost. Spolu s hrobkou šejka Mustafy představuje tato památka jeden z mála zbývajících příkladů islámské pohřební architektury v Bělehrad.^[1]

Dějiny

Historie turbe je známa z archivního materiálu z Osmanské období z bohatého osmnáctého století kartografický materiál, a od mramor pamětní deska, která byla kdysi namontována nad vchodem. V době první světová válka, deska byla odvezena Budapešť. Bylo vráceno do Bělehrad v roce 1958 jako součást procesu restituce kulturních statků. Pamětní deska byla po určitou dobu uchovávána v Bělehradské vojenské muzeum, než byl vrácen do turbeh. Nesedělo to však do prostoru, o kterém se předpokládalo, že zabíral nad portálem turbeh. V důsledku toho byly provedeny kontroly historických pramenů a datování plaku a turbeh.

Text na desce říká, že Damat Ali-Paša, a vezír (vysoce postavený politický důstojník) byl pohřben jeho muhurdar (držitel úřední pečeti). Po skončení roku rakouský okupace s Bělehradská smlouva (1739) muhurdar se vrátil do Bělehradu jako defterdar (úředník státní pokladny). V letech 1741 - 1742 postavil turbeh na předchozím pohřebišti. Tuto informaci na desce potvrzuje turecký archivní materiál, který upřesňuje, že turbe Damat Ali-Paša se nacházelo vedle mešity sultána Mehmeda. Poloha této mešity, stejně jako poloha turbeh, byla přesně popsána v několika dokumentech. Damat Ali-Paša zemřel v roce 1716 a byl pohřben v Bělehrad. Důležitými údaji o umístění původní polohy hrobu Damat Ali-Paši byla poloha mešity sultána Sulejmana, postavené brzy po prvním tureckém dobytí Bělehrad v roce 1521 a v jehož blízkosti byl pohřben Damat Ali-Paša. Tato mešita nepřežije a zachovaly se pouze stopy. Na základě stávajícího kartografického materiálu lze spolehlivě předpokládat, že mešita byla umístěna v horním městě bělehradské pevnosti, 40–50 m východně od Fontána Mehmeda Paši Sokoloviće.

Během velké rakouské rekonstrukce bělehradské pevnosti v letech 1718 až 1725 došlo k vyrovnání Dolního města a téměř všechny stavby z předchozího období byly zničeny. Během těchto prací byla zničena výše uvedená mešita a také pohřebiště Damat Ali-Paša. Po návratu tureckých úřadů do Bělehradu v roce 1740 dohlíželi na komplexní přestavbu horního města bělehradské pevnosti. Stávající rakouská kasárna byla upravena pro novou císařskou mešitu sultána Mahmuda. Výše uvedené defterdar Mustafa, bývalý muhurdar (držitel pečeti) Damat Ali-Paša, postavil v té době turbeh na místě pohřebiště Damat Ali-Paša, východně od nové mešity, v letech 1741–42. Zachovaly se stopy pět metrů široké šestihranné základny této konstrukce, která byla podle kartografických údajů pokryta kalotou a šestiklenutou střechou. Spolu s těmito rysy plány ukazují dalších sedm turbehů čtvercové základny v oblasti kolem mešity, pravděpodobně navržených ve formě otevřeného vrchlíku na vrcholu hrobů s obory.

Jednou z nejdůležitějších a nejcennějších sbírek dokumentů pro datování a atribuci turbehů jsou plány z Vojenského archivu v r. Vídeň (KAW sig. G I b 44–1 a sig. G I b 45), na kterém byl turbeh v centrální části Horního města v bělehradské pevnosti označen jako „pohřebiště Paši, který zemřel v roce 1784“. Podle tureckých archivních zdrojů to byl rok, kdy byl vezír Izzet Mehmed Pasha byl pohřben v horním městě bělehradské pevnosti. Z toho vyplývá, že turbeh v Horním Městě, který je dodnes zachován, byl postaven jako památník Izzeta Mehmeda Paši. Text z let 1818–1819, který se nachází v turbe, potvrzuje, že tehdejší bělehradský vezír Маršali-Paša věřil, že obnovuje znesvěcený hrob a turbeh Damat Ali-Paša. Stejný zdroj uvádí, že hrob byl znesvěcen, když křesťané převzali vládu nad Bělehradem. O dvě desetiletí později byl ve vězení pohřben vezír Selim-Paša. Selim-Paša byl jmenován Bělehradem muhafiz (velitel města) v roce 1847 a náhle zemřel o 41 dní později. Díky obsáhlé pověsti z jednoho z tureckých plánů z poloviny devatenáctého století (plán z archivu Srbska sig. GK 7) je evidentní, že tento turbeh byl také pohřebištěm Hasan-Paša. Legenda pravděpodobně odkazuje na Hasana-Pašu Češmeliho, který byl jmenován bělehradským muhafizem v roce 1848, a zůstal v této pozici až do své smrti v roce 1850.

Po stažení turecké armády v roce 1867 sloužil turbeh jako skladovací budova a poté jako muzeum starých zbraní a trofejí. Během bombardování Bělehradu v roce 1915 byl portál a jedna část výklenku, kde byl umístěn původní nápis, zcela zničeny. Brzy poté, v roce 1915, začali Rakušané rekonstruovat turbeh. Práce na konečné rekonstrukci provedla obec Bělehrad ve 30. letech. Na místo staré rozbité desky s nápisem byla do výklenku nad portálem umístěna nová deska.^[2] Na desce je nápis, který v srbštině i arabštině uvádí, že turbeh je pohřebištěm Damat Ali-Paši, dobyvatele poloostrov Peloponés v jižním Řecku.

Popis

Turbeh je jednoduchá budova s ​​šestihrannou základnou a mělkou kalota nahoře, který spočívá na bubnu. Konstrukce byla postavena z přesně vytesaných kamenných bloků. Jediné dekorativní akcenty na vnější straně jsou dělené, profilované římsy a profilovaný portál, nad kterým byl výklenek s původním nápisem. Naproti vchodu je na jihovýchodní stěně výklenek se zdobenou horní částí. Na stejné části stěny jsou malé otvory pro korýše, které lemují uvedený výklenek. Na zbývajících čtyřech stěnách jsou okna. Celá budova je vysoká sedm metrů. Ve střední části turbe je obdélníková pohřební konstrukce, jejíž rozměry jsou 2,20 m x 0,85 m x 145 m. Nad tímto hrobem býval dalekohled Izzeta Mehmeda Paši, který se nezachoval. V dostupné fotodokumentaci byla budova zobrazena se střechou se šesti oblouky pokrytou taškami. Vzhledem k tomu, že v itineráři (Hans Kunic, 1673) zabývajícím se popisem orientálního Bělehradu bylo uvedeno, že turecké chrámy byly pokryty olovem a že olovo bylo často používáno jako systém zastřešení sakrálních a pohřebních staveb, možnost, že střecha turmu Damat Ali-Paši byla realizována stejným způsobem. Tvar turbeh odpovídá standardnímu tvaru reprezentativních pohřebních struktur Osmanské říše. Skromnější formy tohoto typu mauzolea naznačují pravděpodobnost, že vrchlík spočine na čtyřech nebo více sloupech. Ačkoli takové formy hrobových pomníků byly postaveny na území Bělehradu, bohužel se žádné nezachovaly. Polygonální nebo (častěji) šestihranná struktura byla obvyklá pro osmanskou pohřební architekturu a sloužila k pohřbu slavných tureckých hodnostářů.

Vývoj turecké architektury na území Bělehradu lze nejlépe pozorovat v oblasti bělehradské pevnosti. V této oblasti je však zřídka možné přiřadit architekturu absolutně jednomu historickému období, vzhledem k rozšířené historii ničení a rekonstrukcí. S krátkými přestávkami se časové období, které lze určit jako turecké, datuje od roku 1521 do roku 1867. V bělehradské pevnosti přežívá několik originálních příkladů osmanské architektury a ty, které se skládají převážně z užitkové vojenské architektury. Jednou ze vzácných struktur zachovaných v původní a autentické podobě je turbe Damat Ali-Paša. Turistika Damat Ali-Paša představuje významnou kulturní a historickou hodnotu jako materiální svědectví o historickém vývoji města Bělehrad a architektonickou hodnotu jako vzácnou a reprezentativní památku osmanské architektury v Bělehradě.

Výzkum a stipendium

Za posledních sto let se objevila řada vědeckých výzkumných publikací vztahujících se k turmu Damat Ali-Paša. Bývalému úředníkovi tureckého velvyslanectví v Bělehradě, Теvdih Remzi, se podařilo obnovit text poškozené pamětní desky nad portálem turbeh a identifikoval strukturu jako pohřebiště Hadži Mustafa Pasha, bělehradský vezír, zavražděn v roce 1801. Během svého pobytu v Bělehrad Během První světová válka, 1916–17, Remzi toto tvrzení opravil přesnějším ztvárněním textu z desky: „S námahou Hadžiho Mustafy Paši bylo opraveno turbe Šehida Aliho Paši“, čímž označil turbeh jako památku významného Turecký velitel Damat Ali-Paša. Tato identifikace zpochybnila rozšířené přesvědčení, že turbeh byl pohřebištěm Kara Mustafa Pasha, který v roce 1683, po porážce u Vídně, byl v Bělehradě na příkaz sultána zavražděn Mehmed IV. Během výzkumu provedeného v letech 1936–37 a po restaurátorských pracích na turbe, které provedl Mehmed Delić na pohřebišti v turbeh, byl nalezen rozbitý rozsah s nápisem z let 1818/19. Obnovený text z rozsahu dokazuje, že stavba byla původně postavena na pohřebišti Damat Ali-Paša a že byla přestavěna v letech 1818–1819. Ve studii z roku 1977 o osmanské architektuře v Bělehrad „Divan Đurić-Zamolo tvrdil, že stavba pochází z let 1716–1717;^[3] a architekt I. Zdravković souhlasil s tímto názorem. Největší a dosud nejpodrobnější studie, kterou vydal Marko Popović v roce 1991, ukazuje, že turbeh byl postaven v roce 1784 jako památník Izzeta Mehmeda Paši.^[4]

Reference