Česká realistická strana - Czech Realist Party
Česká progresivní strana Česká strana pokroková | |
---|---|
Vůdce | Tomáš Garrigue Masaryk Přemysl Šámal |
Založený | 1900 |
Rozpuštěno | 1918 |
Sloučeny do | Česká ústavní demokracie |
Hlavní sídlo | Praha, Království české |
Noviny | Čas |
Křídlo pro mládež | Slavie |
Ideologie | Progresivismus Populární suverenita Domací pravidlo |
Politická pozice | Centrum |
Barvy | Modrý |
The Česká realistická strana oficiálně Česká progresivní strana založen jako Česká lidová strana (také známý jako "Realisté") byla založena v roce 1900 Tomáš Masaryk, Karel Kramář a Josef Kaizl. V reakci na Hilsnerův proces se pokusila reformovat českou vládu a nastolit demokracii. Po Hilsnerově procesu se Masaryk stal klíčovým bodem kontroverze a nakonec cítil, že se musí vymanit z Mladí Češi a Staří Češi. To vedlo k vytvoření české realistické strany.
Zakládající
Tomáš Masaryk byl klíčovou postavou při vzniku České realistické strany. Věřil v liberální demokracii a jeho přesvědčení ho v roce 1891 přimělo volit do českého sněmu a rakouského parlamentu.[1] Jeho doba v politice však byla krátká a rezignoval v roce 1893 poté, co bylo v Praze uvaleno stanné právo, když v roce 1893 vypukly protesty.[1] Ačkoli získal podporu během svého působení v úřadu, jeho role v Hilsnerově aféře měla mnohem větší vliv na jeho roli při vytváření České realistické strany.
The Hilsnerova aféra se stal ústředním bodem kontroverzí v českých dějinách v letech 1899 a 1900 a tato aféra nakonec vedla k Masarykově vytvoření České realistické strany. Leopold Hilsner, židovský tulák, byl obviněn z vraždy české katolické dívky Anežky Hrůzové, i když o jeho vině existovalo jen málo podstatných důkazů. Velká část nacionalistického tisku začala líčit vraždu jako rituální zabíjení, aby v celé zemi vyvolala antisemitský pocit.[1] Masaryk věřil, že by měl bránit Hilsnera, aby mohl prokázat své vlastní osobní přesvědčení. Jeho obhajoba vedla císaře Františka Josefa ke změně Hilsnerova trestu z popravy na doživotní vězení. Poté, co Masaryk vedl ke zmírnění Hilsnerova trestu, mnoho českých nacionalistů odsoudilo Masarykovu volbu bránit Hilsnera a jeho přesvědčení, že etika platí jak pro nacionalismus, tak pro osobní chování.[1] Masaryk se stal kritičtějším jak vůči mladým Čechům, tak vůči staročeským, což vedlo k jeho odtržení od nich. Masaryk spolupracoval s Karlem Kramářem a několika dalšími na vytvoření České realistické strany, která se relativně brzy po svém vzniku spojila s členy Radikální pokrokové strany. Strana se stala známou jako Radikální pokroková strana v roce 1905, ale její členové byli stále považováni za realisty.
Víry
Českou realistickou stranu vedl Thomas Masaryk, který chtěl nejen svobodnou, otevřenou demokracii[2] ale také jednotný demokratický stát pro Srby, Chorvaty a Slovince.[3] Pracoval po boku Edvard Beneš stanovit cíl jednotného státu a nakonec se stal prvním prezidentem Československa. Realistická strana chtěla rovnost žen na pracovišti a všeobecné volební právo. Usiloval o legitimní nastolení demokracie jako politické moci v Československu. Strana mladých Čech, která se nakonec spojila s realistickou stranou, byla založena v roce 1848 a jako taková byla založena na nacionalistických ideologiích, které pokračovaly i v realistické straně.[3] Tento nacionalistický postoj se projevuje prostřednictvím hnutí za sjednocené království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Masaryk byl však také obviňován z mírných totalitních sklonů, protože se domníval, že by měla být zavedena jedna interpretace historie a vize budoucnosti.[4]
Reference
- ^ A b C d William Mahoney, Dějiny České republiky a Slovenska, (2011), 123-4.
- ^ Eva Schmitt-Hartmann, „Realismus Thomase G. Masaryka: Počátky české politické koncepce“, (1984), 150.
- ^ A b Jorg Hirsch a Kim Travnor, http://www.conflicts.rem33.com/images/Ungarn/modhunhist_II.htm
- ^ Eva Schmitt-Hartmann, „Realismus Thomase G. Masaryka: Počátky české politické koncepce“, (1984), 194.