Curt Goetz - Curt Goetz - Wikipedia
Curt Goetz | |
---|---|
narozený | Kurt Walter Götz 17. listopadu 1888 |
Zemřel | 12. září 1960 | (ve věku 71)
Národnost | Němec |
obsazení | Herec, režisér, spisovatel |
Curt Goetz (Němec: [kʊʁt ɡœt͡s] (poslouchat); 17. listopadu 1888 - 12. září 1960), nar Kurt Walter Götz, byl Švýcarská němčina spisovatel, herec a filmový režisér. Curt Goetz byl považován[kým? ] jako jeden z nejskvělejších komediálních autorů své doby v německy mluvícím světě. Spolu se svou ženou Valérie von Martens hrál ve svých vlastních hrách a také je natáčel. Byl vzdáleným příbuzným irského spisovatele George Bernard Shaw, s nimiž byl často srovnáván.[kým? ]
Život a dílo

Kurt Walter Götz se narodil v roce Mainz, Německo jako syn švýcarského zkoušejícího vína Bernharda Götze a jeho německé manželky italského a francouzského původu Selmy (rozená Rocco). Jeho otec zemřel v roce 1890. Jeho matka poté šla s dvouletým Curtem do Halle, Sasko-Anhaltsko, kde řídila soukromou kliniku.
V roce 1906 dokončil střední školu v Halle,[1] kde hrál Franze Moora Zloději podle Schiller.
Jeho matka se znovu vdala a jeho nevlastní otec povzbudil a financoval jeho první kroky v divadle.[2] Vystudoval herectví u berlínského herce Emanuel Reicher V roce 1907 debutoval na jevišti v divadle Stadttheater Rostock. V Rostocku také napsal své první skici pro jeviště. Poté hrál v divadlech Norimberk a pak šel do Berlín.[3] V roce 1912 hrál hlavní roli v němém filmu Černá krev, režie Harry Piel.
V roce 1914 se oženil s Ernou Nitterovou, s níž se v roce 1917 rozvedl. Goetz pokračoval v hraní němých filmů, zejména thrillerů, Ich möchte kein Mann sein (Nechci být Mann), režie Ernst Lubitsch v roce 1918. Jedním z jeho kolegů z té doby byl herec Max Landa.
V roce 1923 se oženil Valérie von Martens, kterého poznal, když působil Vídeň v Berlíně. Začal chodit na turné s Valérie, kde s ní hrál ve svých vlastních inscenacích.

V roce 1939 odešel studovat filmovou tvorbu do Hollywoodu a rozhodl se tam zůstat, spolu s Valérie, když vypukla válka. Spolupracoval mimo jiné s režisérem Reinholdem Schunzelem a několik jeho komedií bylo proměněno ve filmy. Goetz získal smlouvu s MGM[4] a pracoval na řadě filmových scénářů. On a Valérie koupili kuřecí farmu Van Nuys V Kalifornii a pokračoval (úspěšně) k chovu kuřat.[5]
V Kalifornii Goetz vypracoval svůj příběh Tatjana a jeho nová verze Hokuspokus. Také přepracoval starší hru Dům v Montevideu, kterou v roce 1945 úspěšně produkoval v divadle Playhouse na Broadwayi.
V roce 1945 se vrátili do Evropy a ve Švýcarsku žili Thunské jezero (Goetz měl švýcarskou národnost od narození), kde Goetz napsal několik úspěšných románů. Pár se později přestěhoval do Lichtenštejnsko. Zemřel v Chytí, St. Gallen, 12. září 1960.
Funguje
Následující seznam uvádí výběr z jeho prací, která byla publikována v němčině.
Hry
- Der Lampenschirm (1911)
- Nachtbeleuchtung (1918, v. 1919) 5 Einakter: Nachtbeleuchtung, Lohengrin, Tobby, Minna Magdalena, Der fliegende Geheimrat
- Zvěřinec (1919) 4 Einakter: Der Spatz vom Dache, Die Taube in der Hand, Der Hund im Hirn, Der Hahn im Korb
- Ingeborg (1922)
- Die tote Tante und andere Begebenheiten (1924) 3 Einakter: Der Mörder, Das Märchen, Die tote Tante
- Hokuspokus (Původní) (1926)
- Der Lügner und die Nonne (1928)
- Frauenarzt Dr. med. Hiob Prätorius (Původní) (1934)
- Das Haus v Montevideu (1945)
- Hokuspokus (Neufassung) (1953)
- Dr. med. Hiob Prätorius (Neufassung) (1953)
- Nichts Neues v Hollywoodu (1956)
- Miniaturen (1958) 3 Einakter: Die Rache, Herbst, Die Kommode
- Seifenblasen (1962) 3 Einakter: Ausbruch des Weltfriedens, Die Bacarole, Die Bärengeschichte
Romány
- Tatjana (1944)
- Die Tote von Beverly Hills (1951)
Autobiografie
- Die Memoiren des Peterhans von Binningen (Memoirs Vol.1, 1960)
- Die Verwandlung des Peterhans von Binningen (Memoirs Vol.2)
- Wir Wandern, Wir Wandern ... (Memoirs Vol. 3, Reminiscences of Valérie von Martens, 1963)
Vybraná díla
- Gesammelte Werke (1958)
- Viel Spaß mit Curt Goetz (1964) - Fritz Fröhling
- Das große Curt-Goetz-Album, Bilder eines Lebens (1968)
- Curt's Geschichten
- Ergoetzliches (1974)
- Curt Goetz - In deinem Sinne (1982)
- Sämtliche Bühnenwerke (1987)
Filmografie
- Hokuspokus, režie Gustav Ucicky (Německo, 1930, podle hry Hokuspokus)
- Dočasná vdova, režie Gustav Ucicky (UK, 1930, podle hry Hokuspokus)
- Doktor Praetorius, režie: Curt Goetz a Karl Peter Gillmann (Západní Německo, 1950, podle hry Dr. med. Hiob Prätorius)
- Lidé budou mluvit, režie Joseph L. Mankiewicz (1951, založený na hře Dr. med. Hiob Prätorius)
- Dům v Montevideu, režie: Curt Goetz a Valerie von Martens (Západní Německo, 1951, na základě hry Das Haus v Montevideu)
- Hokus pokus, režie Kurt Hoffmann (Západní Německo, 1953, podle hry Hokuspokus)
- Ingeborg, režie Wolfgang Liebeneiner (Západní Německo, 1960, na základě hry Ingeborg)
- Dům v Montevideu, režie Helmut Käutner (Západní Německo, 1963, na základě hry Das Haus v Montevideu)
- Mrtvá žena z Beverly Hills, režie Michael Pfleghar (Západní Německo, 1964, podle románu Die Tote von Beverly Hills)
- Praetorius, režie Kurt Hoffmann (Západní Německo, 1965, podle hry Dr. med. Hiob Prätorius)
- Hokus pokus, režie Kurt Hoffmann (Západní Německo, 1966, na základě hry Hokuspokus)
- Der Lügner und die Nonne , režie Rolf Thiele (Západní Německo, 1967, na základě hry Der Lügner und die Nonne)
Scénárista
- Friedrich Schiller (r. Curt Goetz, 1923)
- Lucky Kids (r. Paul Martin, 1936)
- Les gais lurons (r. Paul Martin a Jacques Natanson, 1936)
- Země lásky (r. Reinhold Schünzel, 1937)
- Sedm fack (r. Paul Martin, 1937)
- Napoleon je na vině za všechno (r. Curt Goetz, 1938)
Ředitel
- Friedrich Schiller (1923)
- Napoleon je na vině za všechno (1938)
- Doktor Praetorius (1950)
- Dům v Montevideu (1951)
Herec
- Schwarzes Blut (1912)
- Nur nicht heiraten (1915)
- Der Hund mit dem Monokel (1916)
- Fliegende Schatten (1916)
- Rose of the Wilderness (1918)
- Uvězněná duše (1918) jako Stefan Rainer
- Fantasie des Aristide Caré (1918) jako Gentleman / Einbrecher Aristide Caré
- Nechci být mužem (1918) jako Dr. Kersten
- Katinka (1918)
- Ruth dva manželé (1919) jako Robert Holversen
- Pomsta hraběte Silvaina (1920) jako hrabě Silvain
- Das Skelett des Herrn Markutius (1920) jako Detektiv Joe Deebs
- Dáma v černém (1920) jako Joe Deebs
- Tragédie lásky (1923) jako žalobce
- Die Gräfin von Paris (1923) jako Staatsanwalt
- Vše za peníze (1923) jako Graf Ehrhardt
- Napoleon je na vině za všechno (1938) jako Lord Arthur Cavershoot
- Doktor Praetorius (1950) jako Dr. Hiob Prätorius
- Dům v Montevideu (1951) jako profesor Traugott Nägler
- Hokus pokus (1953) jako Peer Bille
Reference
- ^ Goetz, Curt (1960). Die Memoiren des Peterhans von Binningen (v němčině). Berlín: Grunewald. p. 11.
- ^ Goetz, Curt (1960). Die Memoiren des Peterhans von Binningen (v němčině). Berlín: Grunewald. p. 55.
- ^ Goetz, Curt (1960). Die Memoiren des Peterhans von Binningen (v němčině). Berlín: Grunewald. p. 239.
- ^ Gertraud Steiner Daviau (duben 2005). „Rakouskí spisovatelé a sjednocující aspekty kultur“. TRANS Internet-Zeitschrift für Kulturwissenschaften. Citováno 1. září 2008.
- ^ von Martens, Valérie (1972). Curt's Geschichten, Kurzgeschichten von und über Curt Goetz (v němčině). Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt. ISBN 978-3-423-01052-8.
externí odkazy
- Curt Goetz na IMDb
- Curt Goetz a Valérie von Martens
- Životopis na Wayback Machine (archivováno 26. prosince 2007)