Přeshraniční výpisy - Cross border listings
 | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto problémech na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Přeshraniční výpisy je postup kótování společných akcií společnosti na jinou burzu, než je její primární burza.
Reklama společnost se může rozhodnout uvést jeho seznam akcie v burza jiné země, než ve které má společnost sídlo. Tento postup je znám jako „přeshraniční výpis“ nebo „přeshraniční výpis“. Firmy mohou přijmout přeshraniční kótování, aby získaly výhody, které zahrnují nižší náklady na kapitál, rozšířenou globální základnu akcionářů, větší likviditu při obchodování s akciemi, prestiž a publicitu. Subjekty s rozhodovací pravomocí se také musí ujistit, že výhody převyšují možné náklady, jako jsou náklady na zařazení do seznamu, vystavení zákonným závazkům, daní a různým obchodním tísním a sladění finančních výkazů s různými národními standardy.[1] (Karolyi A., 2006,)
Finanční zisky
Stávající regulace na místním kapitálovém trhu jako daně, informační asymetrie a omezení zahraničního vlastnictví obvykle působí jako bariéry a brání zahraničním investorům vstoupit na tyto trhy. Kromě toho místní investoři na segmentovaných domácích kapitálových trzích, aby podstoupili riziko omezené na místní trh, obvykle vyžadují rizikovou prémii. Aby bylo možné čelit těmto problémům, mohou domácí firmy přijmout politiky, jako je kótování na devizách, aby vyrovnaly negativní účinky segmentace trhu a nabídly několik dalších přímých výhod, které vyplývají z nižších transakčních nákladů (Khurana et al., 2005). Kromě toho přeshraniční kótování slouží zahraničním investorům jako prostředek k úspoře jakýchkoli transakčních nákladů spojených s obchodováním v cizí měně ak účinnému ohýbání jakýchkoli stávajících devizových předpisů, protože mají povoleno obchodovat s vlastním podílem měna. Vezmeme-li v úvahu, že křížový seznam slouží ke snížení překážek zahraničních investic, přeshraniční zařazení účinně snižuje náklady firem spojené s segmentací trhu, a proto snižuje náklady na externí financování (Alexander et al. Citováno v Khurana et al., 2005 ).
Lepení
Schopnost bránit akcionářům nebo manažerům v získávání soukromých výhod od jejich společností je důležitým aspektem správy a řízení společností, protože představuje důležitý zdroj potenciálního konfliktu s veřejnými akcionáři. Koneckonců musí být důvodem získávání externího kapitálu směřovat k tomu, že musí být získáván až po závazku managementu vrátit tento kapitál investorům a nevytahovat jej pro osobní použití ovládajících akcionářů (Karolyi, 2006). Stulz (1999) citovaný v Karolyi (2006) klade důraz na potenciální konflikty agentur a problémy informační asymetrie, s nimiž by se korporátní manažeři nebo řídící akcionáři potýkali s veřejnými akcionáři v jejich snaze získat externí kapitál. Ke konfliktům agentur by mohlo dojít v případě, že soubor opatření podnikových manažerů nebo ovládajících akcionářů není v souladu se zájmy veřejných akcionářů. Na druhé straně mohou nastat informační problémy, pokud vedení společnosti, přestože má dobré informace o budoucích peněžních tocích, není schopno věrohodně přesvědčit investory o přesnosti těchto peněžních toků (Karolyi, 2006). Manažeři mohou tyto problémy změnit, pokud se rozhodnou spojit se s lepším režimem správy věcí veřejných prostřednictvím křížového zařazení, aby se zavázali, že se nebudou zapojovat do nezákonných činností, a v důsledku toho mohou zvýšit hodnotu společností, protože jsou schopni získat externí kapitál. V důsledku toho přeshraniční kótování účinně zlepšuje režim správy a řízení společnosti, a to platí zejména pro společnosti, které pocházejí ze zemí s nedostatečnými standardy dohledu a zveřejňování (Karolyi, 2006; Witmer, 2006, Pagano et al., 2002). Firmy, které se rozhodnou zařadit své akcie na náročnější burzu, pokud jde o zveřejňování informací a standardy správy a řízení společností, mají navíc lepší ziskovost po zařazení na burzu než ty, které procházejí seznamem na jiných burzách. Karolyi (1998) citovaný v Pagano et al. (1999), po průzkumu několik studií odhalilo, že cenová reakce je významná pro zahraniční seznamy v USA, což je země s nejvyššími standardy zveřejňování, zatímco jinak je to zanedbatelné.
Povědomí a uznání investorů
Merton (1987) citovaný v Khurana et al. (2005) se pokouší vysvětlit důvody, které vedly k rozhodnutí firmy křížit seznam jejích akcií investor hypotéza uznání. Podle této hypotézy je obchodování s akciemi investorů ovlivněno nedostatkem informací. V důsledku toho toto chování ovlivňuje související cenu akcií, protože investoři s neúplnými informacemi se zdráhají tyto akcie zahrnout do svých investičních portfolií, což vyžaduje rizikovou prémii, aby mohly tyto akcie zahrnout do svých portfolií. Prostřednictvím křížového výpisu mohou firmy růst povědomí investorů a rozšířit svou základnu potenciálních investorů o své cenné papíry snadněji, než kdyby obchodovala na jednotném trhu. Přeshraniční výpis zvyšuje důvěryhodnost firmy poskytováním informací na místním kapitálovém trhu, proto pokračující tok informací umožňuje kapitálovému trhu přijímat rychlejší a přesnější rozhodnutí (Licht, 2004). Dále je uvedení akcií společnosti na významnou a prestižní burzu cenných papírů, jako je NYSE nebo LSE, doprovázeno zvýšeným pokrytím a pozorností místních médií, což zase zvyšuje viditelnost (Pagano et al., 2002). Na podporu tohoto argumentu Baker et al., (1998), citovaný ve Witmer (2006), ve své studii zkoumali, jak je ovlivněna viditelnost zahraničních firem po křížovém zařazení buď na NYSE nebo LSE pomocí dvou zástupců pro zviditelnění: sledování analytika firmy a mediální pokrytí. Podle jejich zjištění sleduje společnost po zařazení na NYSE průměrně dalších šest analytiků a průměrně tři analytici sledující firmu po zařazení na seznam LSE. Kromě toho zjistili průměrný nárůst pokrytí domácími médii o 37 a 11 procent po křížovém výpisu NYSE a LSE.
Likvidita
Aby byl trh likvidní, musí být transakce provedeny rychle as malým dopadem na ceny. Firmy sledují přeshraniční kotace, protože snižují transakční náklady zlepšením likvidity trhu po zahraničním kotaci. Vztah mezi likviditou a křížovým výpisem spočívá na globální soutěži o tok pokynů (objem obchodování). V důsledku toho jsou burzy nuceny neustále hledat způsoby, jak zlepšit své obchodní procesy, aby se zvýšila kvalita trhu a udržel nebo přilákal tok objednávek. Výhody, které se společnosti snaží získat přeshraničním výpisem, spočívají ve snížení ceny poptávky firmy, což má za následek zvýšení ocenění firmy, a proto tato zlepšená likvidita pravděpodobně přiláká více institucionálních investorů. Nízká likvidita je vnímána jako překážka pro institucionální investory, která jim brání držet akcie firem kvůli vysokým obchodním nákladům spojeným s držením tohoto cenného papíru (Witmer, 2006; Chouinard & D’Souza, 2003). Poměr celkového objemu obchodování, který nový trh zachycuje, spolu s obchodními omezeními uvalenými na cizince před kotací jsou faktory, které ovlivňují rozsah, v jakém se zvyšuje likvidita. Dalším faktorem upřednostňujícím zvýšení likvidity, zejména u společností kótujících na burze, které pocházejí z rozvíjejících se trhů, je existence informačních vazeb mezi trhy. Pokud by například špatné informační vazby byly pro seznam společností, které pocházejí z rozvíjejících se trhů, křížový výpis by ve skutečnosti snížil likviditu a zvýšil volatilitu na domácím trhu, protože informativní obchody byly směrovány na jiné trhy (Domowitz et al. 1998 citováno v Chouinard & D'Souza , 2003).
Získávání kapitálu
Další výhodou, kterou poskytuje přeshraniční kótování zahraničním společnostem, jsou vylepšené podmínky, za kterých mohou získávat externí kapitál buď z důvodu uvolnění úvěrových omezení, nebo z důvodu existence vazebného efektu, díky kterému se zvyšuje ochrana investorů. Výhody křížového kótování se dále zvyšují v případě, že buď firma, nebo její akcionáři kvůli finančním omezením přítomným na domácím trhu slouží jako překážky pro zvyšování kapitálu (Witmer, 2006; Pagano et al., 2002). Důkazy nalezené v předchozím výzkumu Reeseho a Weisbacha (2002) citovaného Witmerem (2006) navíc prokázaly zvýšení získávání kapitálu v důsledku hypotézy vazby, že je posílena schopnost firmy získávat kapitál na svém vlastním trhu prostřednictvím křížového výpisu. Firmy vnímají přeshraniční kotace jako prostředek k získání kapitálu potřebného k financování budoucích investičních projektů. Rychle rostoucí firmy jsou těmi, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou využívat výhod zvýšeného financování (Pagano et al., 2002).[1][2]