Chorvatská národní rada (Sarajevo) - Croat National Council (Sarajevo)

Chorvatská národní rada v Bosně a Hercegovině
Hrvatsko narodno vijeće u BiH
ZkratkaHNVBiH
PředchůdceChorvatská národní rada Bosny a Hercegoviny
Formace6. února 1994; Před 26 lety (1994-02-06)
Typobčanská organizace, nevládní organizace
Hlavní sídloSarajevo
Umístění
  • H. Kreševljakovića 3
Úřední jazyk
chorvatský
Předseda
Marinko Pejić
Hlavní orgán
Správní rada
webová stránkahnv.ba

Chorvatská národní rada v Bosně a Hercegovině (chorvatský: Hrvatsko narodno vijeće BiH) je nevládní organizace se sídlem v Sarajevu a občanská organizace Bosenští Chorvati.

Dějiny

Pozadí

HDZ Bosna a Hercegovina získala 15% hlasů pro parlament země Volby v roce 1990 na chorvatské nacionalistické platformě (přičemž Chorvati tvořili 17% voličů, to byla přesvědčivá většina chorvatských hlasů) a získal většinu nebo pluralitu hlasů ve většině obcí s chorvatskou většinou. Ty byly později vyhlášeny na území Chorvatské společenství Herceg-Bosna a většina chorvatských politiků ustoupila od sarajevské vlády ovládané Bosniaky. Síly Herceg-Bosny v době na počátku roku 1994 byly uprostřed konflikt s převahou Bosniaků Republika Bosna a Hercegovina.

Sarajevská iniciativa

V únoru 1994 byla v Sarajevu vytvořena chorvatská národní rada s podporou Chorvatský člen předsednictví země, Chorvatská rolnická strana předseda Ivo Komšić. Shromáždilo bosenské chorvatské politiky a intelektuály jako např Ivan Lovrenović, několik členů katolického duchovenstva (místní františkánští mniši a Sarajevský arcibiskup )[1] proti politice HDZ BiH a vytvoření a Chorvatský subjekt v Bosně a Hercegovině v roce 1992, Herzeg Bosna a nazval jej „nezodpovědným“.[2]

Setkali se v Sarajevu na „shromáždění Chorvatů v Bosně a Hercegovině“ (Sabor Hrvata BiH) organizovaný koordinací bosensko-chorvatských institucí a společností. V deklaraci shromáždění vyzývali k ukončení války a usmíření Bosňanů a Chorvatů a navrhli federalizaci země rozdělením na mnohonárodnostní kantony. Jednalo se o reakci na koncept Boasnie a Hercegoviny organizovaný ve třech etnických federálních jednotkách (v Bosně, Chorvatsku a Srbsku), návrh o kterém diskutovalo mezinárodní společenství na mírových jednáních v roce 2006 Ženeva v době, kdy. Koncept Deklarace získal mezinárodní, zejména americkou podporu a vydláždil cestu k Washingtonská dohoda v březnu 1994., tvorba Bosniacko-chorvatská federace, složen z 10 kantonů.[3][4][5][6] Tím byla ukončena chorvatsko-bosenská válka.

Politické pozice

Po Bosenské války skončila v roce 1995 a Daytonská dohoda byla podepsána, CNC pokračovala v práci jako nevládní organizace, oponovala návrhům na vytvoření Federální jednotka s chorvatskou většinou v Bosně a Hercegovině.[7][8] Úzce spolupracuje se sídlem v Sarajevu Chorvatská kulturní společnost „Napredak“.

Pozoruhodné členy

  • Ivo Komšić
  • fra Luka Markešić (1937–2014)
  • Ivan Markešić
  • Ivan Lovrenović

Viz také

Reference

  1. ^ Susan L. Woodward „Balkan Tragedy: Chaos and Dissolution after the Cold War“, str. 522, f63
  2. ^ "o nás" Archivováno 12.08.2018 na Wayback Machine, CNC Bosny a Hercegoviny
  3. ^ Kostić, Roland. „Americké budování národa a vytváření„ Bosny ““ v Mikael Eriksson, Roland Kostić (ed.) Mediace a liberální budování míru: Mír z popela války?, Routledge, str. 27
  4. ^ Goldstein, Ivo. "Chorvatsko - historie", p. 248
  5. ^ Mirko Pejanović: „Bosnianskými očima: politická monografie bosensko-srbského původu“, str. 122
  6. ^ Chorvatská národní rada Bosny a Hercegoviny, Hrvatska enciklopedija
  7. ^ „Hrvatsko narodno vijeće se zalaže za federalizaciju cijele BiH, a ne samo jednog dijela“, klix.ba
  8. ^ „MARKEŠIĆ: HRVATSKO NARODNO VIJEĆE JE PROTIV HRVATSKOG ENTITETA U BIH“