Kostarika na festivalu OTI - Costa Rica in the OTI Festival
| Kostarika | |
|---|---|
 | |
| Členská stanice | Teletica Repretel |
| Národní výběrové akce | Interní výběr |
| Shrnutí účasti | |
| Vystoupení | 24 |
| První dojem | 1975 |
| Nejlepší výsledek | 2. v roce 1997 |
| Nejhorší výsledek | 19. v roce 1979 |
| Nul body | v roce 1977 |
| externí odkazy | |
| Webové stránky Teletica Přehodnotit web | |
Kostarika a jeho dva OTI členské stanice Teletica a Repretel debutoval v Festival OTI v roce 1976 v Acapulco, o rok později než většina jeho Střední Amerika sousedé. První Kostarické účastníkem soutěže o písně byl Felix Ángel s vlasteneckou písní zvanou „Patria“ (Homeland), která nebyla porotou vřele přijata a umístila se na 13. místě, přičemž získala pouze dva body. Od jejich debutu se tato země účastnila každého ročníku akce až do posledního ročníku, který se konal opět v Acapulcu.[1]
Kostarika hostila OTI Contest v roce 1998 a jejím dějištěm bylo Národní divadlo v San Jose. Scéna byla tmavě zbarvená s modrou podlahou. Zóna orchestru byla v pozadí.
Dějiny
Kostarice se festivalu nikdy nepodařilo vyhrát, ale země se těšila několika úspěchům. V roce 1980, v Buenos Aires, zpěvák Ricardo Padilla dosáhl čtvrtého místa, s písní „El amor se va“ (Láska odchází) získal 29 bodů. O dva roky později v roce Lima, hlavní město Peru, stejná zpěvačka se vrátila na akci a opět se umístila na čtvrtém místě s písní „La mujer de mi vida“ (Žena mého života).[2]
Jeden z největších kostarických úspěchů přišel v roce 1986 v roce Santiago s Cristinou Gutiérrezovou a její písní „Bendito seas, varón“ (Buď požehnaná, člověče), která se umístila na třetím místě.[3]
O jedenáct let dříve, v Limě, v roce 1977, zaznamenal zpěvák Erick León vůbec nejvyšší místo v Kostarice a umístil se na druhém místě s písní „La hora cero“ (nultá hodina), kterou poroty vřele uvítaly.[4]
Soutěžící
| Rok | Umělec | Místo | Místo | Bodů |
|---|---|---|---|---|
| 2000 | Luis Fernando Piedra | Como la marea (stejně jako příliv) | ||
| 1998 | Ana Yancy Contreras a | Vendiendo Ilusiones (Prodej iluzí) | ||
| 1997 | Erick León | La hora cero (nultá hodina) | 2 | |
| 1996 | Sergio Coto | Que bonito sería (Jak krásné by to bylo) | ||
| 1995 | Rafael Dubón | El buen Felipe (Dobrý Filip) | ||
| 1994 | Ricardo Padilla | Como vino, se fue (Jak přišla, odešla) | ||
| 1993 | Luis Fernando Piedra | Yo soy América (I am America) | ||
| 1992 | Rodolfo González | Igual que una mujer enamorada (Stejně jako zamilovaná žena) | ||
| 1991 | Angelus | Todo para ti (Vše pro vás) | SF | |
| 1990 | Alejandro Ulate | Promesa de amor (milostný slib) | ||
| 1989 | Allan MacPherson | Denme una guitarra (Dej mi kytaru) | ||
| 1988 | Frank Victory | Hoy le canto al mundo (Zpívám světu) | 10 | |
| 1987 | Hilda Chacón Mata | Soy de un país que ama (Jsem ze země, která miluje) | ||
| 1986 | Cristina Gutiérrez | Bendito moře, varón (buď požehnaný, člověče) | 3 | |
| 1985 | Edgar Eduardo Vega | Dama y Caballero (Dámy a pánové) | ||
| 1984 | Álvaro Esquivel | Para el ciego del acordeón (Pro slepce s harmonikou) | ||
| 1983 | Manuel Chamorro | Gracias amor (děkuji, lásko) | ||
| 1982 | Ricardo Padilla | La mujer de mi vida (Žena mého života) | 4 | 22 |
| 1981 | Juan Carlos Wong | Cantaré (budu zpívat) | 14 | 8 |
| 1980 | Ricardo Padilla | El amor se va (Láska odchází) | 4 | 29 |
| 1979 | Claudia | Vivamos hoy (dnes jsme žili) | 19 | |
| 1978 | Fernando Vargas | Nunca hacia atrás (nikdy vzad) | 13 | |
| 1977 | Manuel Chamorro | Melodía de los amantes (Melodie milenců) | 17 | |
| 1976 | Felix Ángel | Patria (vlast) | 13 |
Reference
- ^ Zaldívar, Mario (2006). Costarricenses en la música: conversaciones con protagonistas de la musica popular 1939-1965 (ve španělštině). Redakční Universidad de Costa Rica. ISBN 9789968936002.
- ^ „Ricardo Padilla“. Noticias RedCultura.com (ve španělštině). Citováno 2017-06-20.
- ^ „Cristina gutiérrez regresó“ (ve španělštině). Citováno 2017-06-20.
- ^ „Costa Rica fue segunda en OTI“ (ve španělštině). Citováno 2017-06-20.