Cornelis Norbertus Gysbrechts - Cornelis Norbertus Gysbrechts

Cornelius Nobertus Gysbrechts
Beaux-Arts de Carcassonne - Cornelis Norbertus Gijsbrechts - Autoportrait en détail d'une Nature morte en trompe l'oeil - 845.55.57.jpg
Detail od stálý život s autoportrétem
ZemřelPo roce 1675
Národnostvlámský
Známý jakoMalování
Pozoruhodná práce
  • Trompe-l'œil. Reverz zarámovaného obrazu (1668)
HnutíTrompe-l'œil

Cornelis Norbertus Gijsbrechts nebo Gysbrechts (c. 1630 - c. 1675) byl vlámský malíř pracující v Belgie, Německo, Dánsko a Švédsko ve druhé polovině sedmnáctého století. Specializoval se na trompe-l'œil, umělecký žánr, jehož cílem je přimět současného diváka k přesvědčení, že namalované dvojrozměrné iluze byly skutečnými trojrozměrnými objekty.[1]

Život a dílo

Není jisté, kde a kdy se Gijsbrechts narodil, a jeho aktivity v posledních letech jeho života jsou také nezdokumentované, stejně jako jeho jméno není uvedeno v současné literatuře současného umění.[2] Jeho nejstarší známý obraz je datován rokem 1657. Pravděpodobně byl v Německu počátkem 60. let 16. století, mimo jiné v Řezno kde mohl být Císař Leopold I. Služby, ale o tom není nic známo. Kolem 1664/1665 se předpokládá, že Gijsbrechts odešel do Hamburku, kde pobýval několik let.[3]

Gijsbrechts přišel do Dánska nejpozději v roce 1668 a zde byl autokratickým dánským králem najat jako dvorní umělec Frederik III od 1668–70 a dále do Christian V od 1670-72. Studio měl v Královské zahradě u Zámek Rosenborg a od roku 1670 si říkal dvorní malíř.

V období 1670–72 obdržel platbu za několik obrazů, mj. obrazy pro hrad Rosenborg. Poté, co odešel Kodaň, on je věřil k byli v Stockholm, kde v roce 1673 namaloval velkou poštovní přihrádku na objednávku buržoazie města. V roce 1675 byl opět v Německu a je to také rok, ve kterém vzniklo jeho poslední známé dílo. Dále je o jeho činnosti známo jen velmi málo.[3]

Během čtyř let v Kodani namaloval Gijsbrechts asi 22 obrazů trompe l’oeil, z nichž 10 se nachází ve sbírce Dánské národní galerie (Statens Museum for Kunst - SMK). Pouze asi 70 děl lze s jistotou připsat Gijsbrechtsovi, a je tedy docela pozoruhodné, že 22 z nich se dnes nachází v Kodani. Kromě 19 prací v SMK se dvě díla nacházejí na zámku Rosenborg a jedna v Muzeu národních dějin v Zámek Frederiksborg. Sbírka v Kodani je považována za největší a nejdůležitější sbírku Gijsbrechts na světě.

Žánry, motivy a příbuznosti

Cornelius Nobertus Gijsbrechts, Trompe l'oeil. Reverz zarámovaného obrazu, 1668-1672, Statens Museum for Kunst.

Gijsbrechts téměř výhradně maloval trompe l’oeil a vanitas obrazy, které byly populární kolem druhé poloviny 17. století.

Nejstarší známá malba od Gijsbrechts je vanitas stálý život od roku 1657. Až do roku 1662 pracoval především v tomto žánru. Jeho vanitasova zátiší se nejčastěji skládají z nahromadění tradičních symbolů pomíjivosti života, např. Lebky s věncem ze slámy, květů ve váze, spálené svíčky a přesýpacích hodin, které odkazují na měřený čas člověka život.[3]

Po roce 1662 opustil Gijsbrechts čisté obrazy zátiší vanitas, aby umožnil vanitasovým motivům vstoupit do složitějších kompozic trompe l’oeil jako dílčích prvků, např. v takzvaných studiových stěnách, stojanech na dopisy (nástěnky doby), nástěnných stěnách s loveckými nástroji a hudebními nástroji a „chantournés“ (výřezy). Posledně jmenovaný posunul podvod oka o krok dále, protože malovaný strom nebo prádlo bylo také řezáno do tvaru, který měl diváky oklamat, aby věřili, že stojí před trojrozměrným objektem. Aby iluze byla přesvědčivá, Gijsbrechts primárně maloval motivy a předměty přirozeně se vyskytující v okolí královské rodiny, a maloval je co nejblíže přirozeným velikostem.[3]

Stylisticky byl Gijsbrechts ovlivněn Holanďanem Jan Davidsz de Heem. Dříve byla jeho díla několikrát zaměňována za díla Franciscus Gijsbrechts.

Obrazy pro King's Perspective Chamber

Většina z 22 obrazů, které Gijsbrechts namaloval v Kodani, byla pro komoru King's Perspective. Královský kabinet kuriozit zahrnoval mimo jiné takzvanou Perspektivní komoru, která zobrazovala výběr děl trompe l’oeil, perspektivních boxů a architektonických obrazů vytvořených z centrální perspektivy. „Diváci obdrželi v Kodani skutečně zvláštní přivítání: vtipné a hravé, plné úžasných překvapení v podobě iluzí trompe l’oeil a trojrozměrných obrazů v perspektivních krabicích, téměř magických pro návštěvníky 17. století.“[4]

Inventář z roku 1690 vyjmenovává, že 15 z 29 perspektivních komorních obrazů vytvořil Gijsbrechts.[3]

Galerie

  • Cornelis Norbertus Gysbrechts

  • Zátiší s autoportrétem, 1663

  • Trompe-l'oeil s ateliérovou zdí a vanitas zátiší, 1665

  • Trompe-l'oeil otevřených prosklených dveří skříně s mnoha papíry a předměty, 1666

  • Zátiší s rybami, 1667

  • Trompe-l'œil. Reverz zarámovaného obrazu, 1668

  • Trompe-l'œil s písmeny, 1668

  • Quodlibet, 1675

  • Trompe-l'oeil s písmeny a pery

  • Trompe-l'œil s houslemi, malířskými nástroji a autoportrétem (1675), Královský hrad, Varšava

Reference

  1. ^ Prozkoumejte Cornelis Norbertus Gijsbrechts
  2. ^ Koester, Olaf. Iluze: Gijsbrechts, královský mistr podvodu. Upravil Statens Museum for Kunst (SMK) a Uldall, Anne Grethe. Kodaň: Statens Museum for Kunst, 1999. ISBN  87-90096-32-0.
  3. ^ A b C d E Liza Kaaring, C.N. Gijsbrechts i Kunsthistorier Archivováno 09.06.2016 na Wayback Machine
  4. ^ de la Fuente Pedersen, Eva. Cornelius Gijsbrechts a Perspective Chamber at the Royal Danish Kunstkammer, SMK Art Journal, red. Peter Nørgaard Larsen, Statens Museum for Kunst 2003-2004. p. 153. ISBN  87 90096 59 2.

externí odkazy

Média související s Cornelis Norbertus Gijsbrechts na Wikimedia Commons