Coremans-De Vriendt zákon - Coremans-De Vriendt law - Wikipedia
The Coremans-De Vriendt Law, také přezdívaný Zákon rovnosti (holandský: Gelijkheidswet), byl belgický zákon dne 18. dubna 1898, kterým se prosazuje formální právní rovnost holandský a Francouzské jazyky v zemi. To je viděno jako mezník v historii Vlámské hnutí a ze dne jazyková rovnost v Belgii.[1]
Zákon byl pojmenován po dvou vlámských poslancích, Juliaan De Vriendt a Edward Coremans, který zákon navrhl. Zákon stanovil stejnou platnost pro právní texty psané ve francouzštině a nizozemštině, stejně jako nařízení dvojjazyčného značení ve Flandrech.[1] Díky tomu mohly být parlamentní rozpravy vedeny v obou jazycích a od nynějška byly všechny zákony odhlasovány, schváleny a zveřejněny v právně rovnocenné francouzské a nizozemské verzi.[2] Zákon následoval po období většího oficiálního přijetí nizozemštiny, které začalo kolem roku 1886, kdy se mince staly dvojjazyčnými.[3] Přijímání zákona spolu se zavedením univerzálního muže volební právo (ale s množné hlasování ) v roce 1893 způsobil, že vlámské hnutí vstoupilo do „třetí etapy“ hromadného členství - k čemuž přispěla také velká volební reforma z roku 1899.[4][2]
Reference
- ^ A b Hensley 2008, str. 15.
- ^ A b Hermans 1992, str. 15.
- ^ McRae 1986, str. 25.
- ^ McRae 1986, str. 26.
Bibliografie
- McRae, Kenneth D. (1986). Konflikty a kompromisy ve vícejazyčných společnostech: Belgie. Politika kulturní rozmanitosti. Ontario: Wilfrid Laurier University Press. ISBN 0889201730.
- Hensley, David J. (2008). „Rozmazané hranice belgičnosti: valonští intelektuálové, pýcha a rozvoj regionalistické rétoriky, 1884–1914“ (PDF). Teze. Pennsylvania State University: 15.
- Hermans, Theo (1992). Vlámské hnutí: Dokumentární historie, 1780-1990. Londýn: Athlone Press. ISBN 0-485-11368-6.