Pohodlné číslo - Convenient number
Koncept vhodná čísla souvisí s tím z preferovaná čísla. Struktura je definována tak, aby vytvářela sadu čísel, která jsou vhodná pro použití lidmi při počítání nebo měření.
Národní úřad pro standardy (NBS) (který byl později přejmenován na Národní institut pro standardy a technologie (NIST)) definoval sadu vhodných čísel během 70. let, kdy vyvíjel postupy pro metrikace ve Spojených státech. Technická poznámka NBS popisuje tento systém vhodných metrických hodnot jako Série 1-2-5 v opačném pořadí, s přiřazenými preferencemi pro čísla, která jsou násobky 5, 2 a 1 (plus jejich mocniny 10), s výjimkou lineárních rozměrů nad 100 mm (protože taková měření jsou definována jinou sadou pravidel), ze kterých je plán Pohodlná čísla mezi 10 a 100 níže jsou reprodukována.[1]
Technická poznámka NBS rovněž uvádí, že „V podstatě jsou celá čísla pohodlnější než výrazy, které obsahují desetinné části [desetinné zlomky]. Kromě toho, pokud se používají měřicí zařízení, jsou hodnoty, které představují očíslované členění na těchto nástrojích, užitečnější než hodnoty, které je třeba například tam, kde je páska nebo stupnice odstupňována v intervalech 5, je jakákoli hodnota, která představuje násobek 5, „pohodlnější“ měřit nebo ověřovat než ta, která není. Kromě toho tam, kde operace zahrnují dělení množství na dvě nebo více stejných částí, jakékoli číslo, které je vysoce dělitelné, má výslovnou výhodu. “
Rozvrh vhodných čísel mezi 10 a 100
1. preference n × 50 | 2. preference n × 20 | 3. preference n × 10 | 4. preference n × 5 | 5. preference n × 2 | 6. preference n × 1 |
---|---|---|---|---|---|
10 | |||||
11 | |||||
12 | |||||
13 | |||||
14 | |||||
15 | |||||
16 | |||||
17 | |||||
18 | |||||
19 | |||||
20 | |||||
21 | |||||
22 | |||||
23 | |||||
24 | |||||
25* | |||||
26 | |||||
27 | |||||
28 | |||||
29 | |||||
30 | |||||
31 | |||||
32 | |||||
33 | |||||
34 | |||||
35 | |||||
36 | |||||
37 | |||||
38 | |||||
39 | |||||
40 | |||||
41 | |||||
42 | |||||
43 | |||||
44 | |||||
45 | |||||
46 | |||||
47 | |||||
48 | |||||
49 | |||||
50 | |||||
51 | |||||
52 | |||||
53 | |||||
54 | |||||
55 | |||||
56 | |||||
57 | |||||
58 | |||||
59 | |||||
60 | |||||
61 | |||||
62 | |||||
63 | |||||
64 | |||||
65 | |||||
66 | |||||
67 | |||||
68 | |||||
69 | |||||
70 | |||||
71 | |||||
72 | |||||
73 | |||||
74 | |||||
75* | |||||
76 | |||||
77 | |||||
78 | |||||
79 | |||||
80 | |||||
81 | |||||
82 | |||||
83 | |||||
84 | |||||
85 | |||||
86 | |||||
87 | |||||
88 | |||||
89 | |||||
90 | |||||
91 | |||||
92 | |||||
93 | |||||
94 | |||||
95 | |||||
96 | |||||
97 | |||||
98 | |||||
99 | |||||
100 |
Poznámky:
- Čísla se zobrazují pouze jednou, ve sloupci s nejvyššími použitelnými preferencemi. (Například číslo 20 by se objevilo jako 3., 4., 5. a 6. preference a také jako 2. preference).
- V některých kontextech se 25 a 75 mohou stát spíše 2. preferencemi než 4. preferencemi.
Technická poznámka také uvádí: „V praktické aplikaci„ přístupu vhodných čísel “k výběru vhodných metrických hodnot je žádoucí začít s nejvyšší možnou preferencí a poté postupně zpřesňovat rozdíl, dokud nebude přijatelná a pohodlná metrická hodnota bylo nalezeno."
Viz také
Reference
- ^ Milton, Hans J. (prosinec 1978). „Výběr preferovaných metrických hodnot pro návrh a konstrukci“ (PDF). Vládní tiskárna USA. Washington, USA: Národní úřad pro standardy (NBS). Technická poznámka NBS 990 (kód: NBTNAE). Archivováno (PDF) od originálu dne 2017-11-01. Citováno 2017-11-01.