Spory během tureckých všeobecných voleb v listopadu 2015 - Controversies during the November 2015 Turkish general election

Tento článek je součástí série o
Listopad 2015 všeobecné turecké volby
Neděle 1. listopadu 2015
Problémy a vývoj
Proces řešení
Commons stránka Galerie: Obraz, Zvuk, Video

Spory během tureckých všeobecných voleb v listopadu 2015 zaměřena hlavně na stupňující se násilí na jihovýchodě a nárůst domácích teroristických útoků souvisejících s EU Dělnická strana Kurdistánu (PKK) a Islámský stát Irák a Levant (ISIL). Mezinárodní obavy také vzrostly nad zvýšení mediální cenzury, přičemž vláda je obviňována ze specifického zacílení na zpravodajské kanály, o nichž je známo, že jsou blízko Gülenovo hnutí jako Kanaltürk a Bugün TV. Obavy o bezpečnost v důsledku eskalujícího konfliktu vyústily v vládu, která navrhla sloučení volebních uren v postižených oblastech a jejich přepravu do bezpečnějších míst, ačkoli opozice tento krok kritizovala jako pokus o snížení hlasů Lidová demokratická strana (HDP), který se silně dotázal na Všeobecné volby v červnu 2015.

Bezpečnostní obavy

Další informace: Kurdsko-turecký konflikt (2015 – současnost) a Konflikt Turecko – ISIL

Od konce roku 2012 vedla turecká vláda mírová jednání s kurdskými separatisty Dělnická strana Kurdistánu (PKK) militantní organizace s cílem ukončit 40 let etnických konfliktů na převážně kurdském jihovýchodě země. Jednání, tzv proces řešení vedlo k relativnímu příměří, ačkoli kritici tvrdili, že příměří vedlo k zesílení PKK a jejich zvěrstva zůstala bez povšimnutí ve snaze vlády zachovat proces řešení.[1]

Suruç bombardování

Hlavní článek: Suruç bombardování

Dne 20. července 2015, a sebevražedný bombový útok v Turecko-syrská hranice město Suruç spáchaný Islámský stát Irák a Levant Militant (ISIL) vedl ke smrti 32 aktivistů z Socialistická strana utlačovaných (ESP) křídlo pro mládež. Aktivisté plánovali překročení hranice, aby pomohli pomoci v kurdském městě Kobanî, který byl obklíčeni ozbrojenci ISIL předtím, než byl poražen Kurdy Jednotky ochrany lidí (YPG). Na oplátku ozbrojenci PKK zabili dva policisty na oplátku za to, co považovali za spolupráci mezi tureckou vládou a ISIL, zatímco ozbrojenci ISIL přímo zasáhli do tureckých vojenských pozic v pohraničním městě Elbeyli zabil jednoho vojáka. Jako odvetu vláda povolené nálety proti oběma táborům PKK na severu Irák a pozice ISIL v Sýrie.

2015 PKK povstání

Hlavní článek: 2015 PKK povstání
Turecká armáda vozidla v Diyarbakır po zhroucení proces řešení v červenci 2015
Následky a PKK teroristický útok v Diyarbakır v srpnu 2015

Upuštění od procesu řešení s kurdskými rebely a politika nečinnosti turecké vlády proti ISIL vedly k obnovení násilí na jihovýchodě, přičemž bojovníci PKK obnovili útoky na turecké vojenské a policejní pozice.[2] Do 6. září 2015 bylo zabito více než 90 vojenských nebo policejních pracovníků, což vyvolalo obavy, zda by v regionu mohly proběhnout mírové volby.[3][4][5] Prokurdský Lidová demokratická strana (HDP) spoluvedoucí Selahattin Demirtaş tvrdil, že podmínky na jihovýchodě nebyly přiměřené pro pořádání pokojných voleb, úředníci strany vyšetřující tento region se vrátili s negativními zprávami.[6] Začátkem září tři Republikánská lidová strana (CHP) Poslanci navštívili dodávka, Hakkari a okres Yüksekova. Jejich zpráva, která obsahovala účty z Guvernér Hakkâri a Kaymakam Yüksekova uvedla, že obce provozované HDP v regionu otevřeně přijímaly ozbrojence pro PKK a konzultovaly je před přijetím rozhodnutí. Zpráva také dokumentuje případy pokusů členů křídla mládeže PKK (YDG-H) o militarizaci regionu, pašování za účelem financování jejich operací a nutení jednotlivců k propagandě PKK.[7]

PKK příměří

Dne 11. října 2015 vyhlásila PKK jednostranné příměří s cílem zaručit mírové volby. Příměří odmítla turecká vláda, která pokračovala v provádění vojenských operací proti pozicím PKK.[8]

Mediální cenzura

Hlavní článek: Cenzura v Turecku

Navzdory prognózám, že se kontrola AKP nad médii po ztrátě většiny v červnových volbách sníží, vláda přesto před hlasováním zahájila kontroverzní zákroky proti pro opozičním sdělovacím prostředkům.[9] V září došlo k mezinárodnímu sporu ohledně zatčení 3 osob Vice News novináři o obviněních z terorismu a zároveň pokrývají nárůst nepokojů v jihovýchodním Turecku.[10] Členové Nejvyšší rada pro rozhlas a televizi (RTÜK), která reguluje turecká média, nezvolila nového prezidenta kvůli politické patové situaci, protože kandidát AKP, MHP nebo HDP nezískal dostatek hlasů od stranických členů výkonné rady.[11]

Dne 3. října uspořádaly tisíce novinářů i členů z mnoha novinářských asociací demonstraci na adrese Náměstí Taksim protestovat proti rostoucí cenzuře tisku.[12][13]

Zákrok proti pro-Gülenovým mediálním výstupům

Protestní bannery v sídle přepadené mediální společnosti Koza İpek

Dne 1. Září byly provedeny policejní razie proti 23 různým společnostem náležejícím k Koza İpek Holding, která je známá svými úzkými vztahy s Gülenovo hnutí. Podnikatel Akın İpek byl vzat do vazby za údajné vedení ozbrojené teroristické organizace, což podle něj nebylo nic jiného než pomluva. Televizní kanál Kanaltürk a noviny Bugün byli mezi cílenými, s Bugün poté, co vydal titulky obviňující vládu z financování Islámský stát Irák a Levant (ISIL) dříve ten den.[14] Nálety proti anti-AKP sdělovacím prostředkům byly kritizovány Reportéři bez hranic a několik národních novinářských sdružení.[15] V reakci na tvrdý zákrok proti opozičním médiím pro-opozici Sözcü noviny obsahovaly titulek svého denního vydání s uvedením "Pokud Sözcü ztichne, také Turecko."[16]

Nokta kontroverze

Dne 14. září 2015 nařídil státní zástupce zabavení všech výtisků časopisu Nokta, která zveřejnila číslo obsahující photoshopovaný obrázek uživatele Recep Tayyip Erdoğan pořizování selfie před pohřebem vojáka z toho důvodu, že „urazilo prezidenta“ a fungovalo jako „propaganda ozbrojené teroristické organizace“. Právníci časopisu tvrdili, že zadržování časopisu bez řádného soudního příkazu bylo nezákonné, a uvedli, že země učinila další krok zpět, pokud jde o svobodu tisku.[17]

Útok na Ahmeta Hakana

V časných ranních hodinách 1. října Hürriyet publicista a moderátor politické talk show Tarafsız Bölge (Neutrální oblast), Ahmet Hakan, byl mimo jeho domov napaden čtyřmi lidmi.[18] Byl přijat do nemocnice a později byl převezen na operaci. Původně se uvádělo, že incident byl výsledkem zuřivosti silnic bez vztahu k Hakanově žurnalistice, ačkoli se později ukázalo, že tři ze čtyř útočníků byli členy AKP, kteří byli později ze strany vyloučeni.[19][20] Abdurrahim Boynukalın, který předtím vedl dav 200 příznivců AKP k útoku na ústředí novin Hürriyet, byl zpočátku považován za podezřelého, ale později vydal prohlášení popírající jakoukoli souvislost s útokem.[21] Sedm lidí bylo pro útok vzato do vazby, přičemž pouze jeden byl zatčen. Jeden ze zúčastněných podezřelých tvrdil, že jim policie za provedení útoku zaplatila 25 000,, přičemž tvrdí, že Národní zpravodajská organizace (MİT), policie a prezident Recep Tayyip Erdoğan byli si všichni vědomi spiknutí.[22]

Politické násilí

Zaútočit na Hürriyet hlavní sídlo

Následky útoků na Hürriyet ústředí novin na začátku září 2015
Archivní oddělení HDP poté, co byl v září 2015 vystaven žhářskému útoku tureckých nacionalistů

Dne 6. září zaútočila skupina 200 příznivců AKP na velitelství města Doğan Media Center, ve kterém jsou umístěny kanceláře novin Hürriyet. Noviny zveřejnily zpravodajský příběh o rozhovoru s Erdoğanem jiným televizním kanálem krátce poté, co 16 vojáků bylo zabito bombami na silnicích v Dağlıca. Erdoğanovy komentáře, které obsahovaly tvrzení, že k útokům by nikdy nedošlo, kdyby AKP získala v červnu 2015 400 křesel, vyvolaly rozruch a příznivci AKP obvinili noviny ze špatné citace prezidenta.[23] MP AKP a vůdce křídla mládeže Abdurrahim Boynukalın vedl dav proti Hürriyetovi, začal tvrdě kritizovat a následně byl poslán k soudu za podněcování k nenávisti a vandalismu.[24] K dalšímu útoku skupiny 100 demonstrantů na Hürriyet došlo 8. září u obou Istanbul a Ankara velitelství, tentokrát zahájilo palbu na budovu.[25][26] Za roli při útocích bylo zatčeno 6 osob.[27]

Útok na centrální kancelář HDP

Poté, co turecká armáda utrpěla těžké ztráty v bojích s PKK v Dağlıce a Iğdır protestovali nacionalističtí demonstranti a mnozí zaútočili na pobočky HDP na protest proti vazbám HDP na PKK. Sídlo HDP podléhalo také žhářský útok, ačkoli zajišťovací oheň byl rychle uhasen.[28] Selahattin Demirtaş oznámil dne 9. září, že pobočky 400 HDP byly v posledních dvou dnech napadeny, a obvinil vůdce AKP, že se pokoušejí tlačit zemi do občanské války.[29][30][31] Starosta města Cizre Leyla İmret, člen bratrského HDP Strana demokratických regionů (DBP) tvrdili, že zahájí občanskou válku proti Turecku z Cizre.[32] Boje mezi HDP a nacionalisty vedly k úmrtím i zraněním, zatímco pracoviště bývalého kandidáta na HDP bylo protestujícími zapáleno.[33][34]

Útoky proti CHP

Kromě HDP jsou pobočky CHP v České republice Sincan a Konya se dostali pod útok, přičemž kanceláře a vozidla mimo ně byly těžce vandalizovány. Úřadem CHP bylo tvrzeno, že pachateli útoků v Sincanu byli i členové Osmanských krbů (Osmanlı Ocakları).[35] 26. října ozbrojenci projíždějící kolem ústředí CHP v Ankara vystřelil pět nábojů na budovu, ačkoli nikdo nebyl zabit ani zraněn. Vedoucí CHP Kemal Kılıçdaroğlu uvedl, že jeho strana nebude útokem zastrašována, zatímco ostatní strany vyjádřily své odsouzení.[36]

Během předčasného hlasování došlo v říjnu 2015 ke střetu před tureckou ambasádou v Tokiu Kurdové v Japonsku a Turci v Japonsku který začal, když Turci zaútočili na Kurdy poté, co byla na velvyslanectví vyvěšena kurdská stranická vlajka.[37][38]

Ankarské bombardování

Hlavní článek: Bombardování v Ankaře v roce 2015

21 dní před dnem voleb 10. října 2015, dva sebevražední atentátníci cílené účastníky mírové demonstrace, která se konala venku Ankara hlavní nádraží podle některých zpráv zabil 97 lidí a zranil více než 500 dalších.[39] Byl to nejsmrtelnější teroristický útok v roce Turecká moderní historie, způsobující vlny veřejných protestů obviňující vládu, že implicitně podporuje a nedělá dost pro boj s organizacemi jako je Islámský stát Irák a Levant (ISIL).[40][41] Vláda popřela tato tvrzení a oznámila tři dny veřejného smutku, zatímco pro-kurdský Lidová demokratická strana (HDP) z útoku obvinila vládnoucí AKP.[42] Bombardování také vyvolalo znepokojení nad tím, jak se sebevražedným atentátníkům podařilo vyhnout se bezpečnostním opatřením k odpálení dvou bomb ve středu hlavního města, s přesným umístěním útoku v těsné blízkosti Národní zpravodajská organizace (MİT) ústředí.[43]

Po bombardování následovala řada gaffů vůdce AKP Ahmet Davutoğlu, kteří po útoku tvrdili, že dopadli pachatele předchozích útoků, jako např Suruç bombardování. To bylo nemožné, protože pachatel v Suruç byl sebevražedný atentátník, který byl zabit poté, co odpálil své výbušniny.[44] Později Davutoğlu tvrdil, že mají seznam podezřelých sebevražedných atentátníků, ale nemohou zatknout, dokud skutečně neprovedou útok. Obě prohlášení byla na sociálních médiích rozčarována a zesměšňována.[45]

Bezpečnost a distribuce volebních uren

The Ankara'nın Oyları Organizace pro sledování voleb (Ankara's Votes) poskytující dobrovolníkům prezentaci týkající se bezpečnosti volebních uren. Na snímku je ukázka příkladů neplatných hlasů

V září 2015 vláda údajně začala vyvíjet tlak na YSK, aby odklonila voliče žijící ve vesnicích spojených s jihovýchodním okresem Cizre místo toho do centra města s odvoláním na bezpečnostní obavy.[46] Cizre byl v 8denní zákaz vycházení, zatímco ozbrojení nuceni provedli bezpečnostní operaci proti bojovníkům PKK, než vláda požádala o „sloučení“ volebních uren. Takové rozhodnutí by vyžadovalo, aby vesničané žijící ve venkovských osadách museli jít do centra města, aby místo toho hlasovali.

Dne 23. září bylo rozhodnuto Cizre Electioral Council nezřídit volební místnosti ve 23 vesnicích a jedné osada. Rozhodnutí by se dotklo 48 687 z přibližně 66 000 registrovaných voličů v Cizre, což by je donutilo volit v různých čtvrtích.[47] HDP se proti rozhodnutí ohradilo a odmítlo uznat jeho autoritu a tvrdilo, že se jednalo o pokus snížit hlasování HDP snížením volební účasti ve volebních baštách strany.[48] Spory o rozhodnutí ještě vzrostly, když se ukázalo, že ho přijal pouze jediný člen volební rady, přičemž zástupce CHP uvedl, že s ním nebyl konzultován.[49] Ačkoli HDP obnovilo svůj nesouhlas s tímto krokem, CHP připustila, že by rozhodnutí podpořili, kdyby byli konzultováni, a uvedla, že je prakticky nemožné vstoupit do postižených čtvrtí kvůli nepokojům.[50] Zástupce Nejvyšší volební rady CHP i samotný prezident YSK však uvedli, že rozhodnutí nemají právní základ, a uvedl, že před přijetím takových rozhodnutí musí být konzultován YSK.[51][52] Přes prohlášení YSK přijalo podobné rozhodnutí o nezřízení volebních uren 28. září Yüksekova volební rada v Provincie Hakkari, vyžadující přesun všech volebních uren ve venkovských vesnicích do centra města.[53] Dne 3. října YSK hlasoval proti předání volebních uren a ze strany AKP ho kritizoval.[54]

Dne 5. září HDP požádalo společnost YSK o umístění kamer pro natáčení postupů sčítání hlasů ve 126 oblastech s „vysokým bezpečnostním rizikem“.[55] Jejich návrh byl zamítnut dne 14. září.[56]

Viz také

Reference

  1. ^ „Çözüm süreci PKK'yı güçlendirdi iddiası“. Bugun.com.tr. 3. srpna 2015.
  2. ^ „Muş Varto'da Sokağa Çıkma Yasağı“. Amerika'nin Sesi - Voice of America - Turkish.
  3. ^ „Dağlıca'da 1'i Albay 9 hodin! Yaralı sayısı bilinmiyor!“. Dağlıca'da 1'i Albay před 9! Yaralı sayısı bilinmiyor!.
  4. ^ „Artan Şiddet Seçimleri Tehdit Ediyor“. Amerika'nin Sesi - Voice of America - Turkish.
  5. ^ „49 günde 81 süd verdik“. Bugun.com.tr. 6. září 2015.
  6. ^ Mynet. „Demirtaş: Doğuda Seçim Yapılacak Bir Koşul Yok Haberi ve Son Dakika Haberler Mynet“. Mynet Haber.
  7. ^ „CHP'den korkutan rapor“. sozcu.com.tr. 5. září 2015.
  8. ^ Welle (www.dw.com), Deutsche. "PKK ateşkes ilan etti | DW | 23.03.2013". DW.COM.
  9. ^ CIHAN (1. září 2015). „AEJ: Zdá se, že turecké nájezdy na média jsou politicky motivované“. Cihan Haber Ajansı: Dohru ve hızlı haberin adresi. Archivovány od originál dne 22. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  10. ^ Yeginsu, Ceylan (1. září 2015). „Ostré popření po zatčení vice novinářů v Turecku“ - přes NYTimes.com.
  11. ^ „CHP'li üye Ali Öztunç istifa etti, RTÜK kilitlendi“. t24.com.tr.
  12. ^ „Gazeteciler Taksim'de buluşuyor“. sozcu.com.tr. 2. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  13. ^ „Gazeteciler Taksim'e çıktı: Özgür basın susturulamaz“. gazeteciler.com. Citováno 28. října 2015.
  14. ^ "Cumhuriyet Gazetesi - (Fotoğraf) İşte AKP ve Saray'ın istediği medya". cumhuriyet.com.tr. 1. září 2015.
  15. ^ „İpek Grubuna Operasyon“. Amerika'nin Sesi - Voice of America - Turkish.
  16. ^ „SÖZCÜ'ye MHP'den destek“. sozcu.com.tr. 1. září 2015.
  17. ^ „Nokta Toplatıldı“. Amerika'nin Sesi - Voice of America - Turkish. Citováno 28. října 2015.
  18. ^ „Hürriyet yazarı Ahmet Hakan evinin önünde saldırıya uğradı“. hurriyet.com.tr. 1. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  19. ^ „Ahmet Hakan'a saldıranlar: Trafik kavgası!“. onyediyirmibes.com. Archivovány od originál dne 8. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  20. ^ "Cumhuriyet Gazetesi - Ahmet Hakan'a saldıran 3 dny před AKP'den karar: Tedbirli ihraç". cumhuriyet.com.tr. 2. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  21. ^ Mynet. „Abdurrahim Boynukalından Ahmet Hakana Saldırıyla İlgili Açıklama Haberi ve Son Dakika Haberler Mynet“. Mynet Haber. Citováno 28. října 2015.
  22. ^ „Ahmet Hakan'a dayak tarifesi: Adam başı 25 bin lira“. sozcu.com.tr. 5. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  23. ^ „Hürriyet Binasına Saldırı“. Amerika'nin Sesi - Voice of America - Turkish.
  24. ^ „AKP milletvekili Boynukalın hakkında suç duyurusu“. Radikal. 9. července 2015.
  25. ^ „Hürriyet Gazetesi'ne ikinci saldırı“. HÜRRİYET - TÜRKİYE'NİN AÇILIŞ SAYFASI. 8. září 2015.
  26. ^ „Hürriyet binasına ikinci saldırı!“. sozcu.com.tr. 8. září 2015.
  27. ^ „Hürriyet Gazetesi'ne saldırıda gözaltılar“. sozcu.com.tr. 9. září 2015.
  28. ^ „Turecké prokurdské úřady strany HDP zaútočily v Ankaře“. BBC novinky.
  29. ^ „Demirtaş'tan çok sert sözler“. sozcu.com.tr. 9. září 2015.
  30. ^ „Lídr HDP Demirtaş říká, že vandalismus v kancelářích strany je zkouškou občanské války“. Dnešní Zaman. 9. září 2015. Archivovány od originál dne 19. 11. 2015.
  31. ^ „Turecký Demirtas varuje vůdce směřující k občanské válce“. BBC novinky.
  32. ^ AKADEMİ POLİTİK. „Cizre Belediye Başkanı: Türkiye'ye karşı iç savaş yürütüyoruz“. akademipolitik.com. Archivovány od originál dne 13.11.2015. Citováno 2015-10-28.
  33. ^ „Cumhuriyet Gazetesi - HDP Belediye Başkan Adayı'nın işyeri yakıldı“. cumhuriyet.com.tr. 8. září 2015.
  34. ^ "Cumhuriyet Gazetesi - Manavgat'ta Ülkücü-HDP'li kavgası: 1 ölü, 2 yaralı". cumhuriyet.com.tr. 9. září 2015.
  35. ^ „CHP'nin Sincan ilçe binası basıldı“. HÜRRİYET - TÜRKİYE'NİN AÇILIŞ SAYFASI. 8. září 2015.
  36. ^ „CHP Genel Merkezi'ne silahlı saldırı“. www.haberturk.com. 26. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  37. ^ „Turci a Kurdové se střetli v Japonsku kvůli volbám v Turecku“. aljazeera.com. Citováno 28. října 2015.
  38. ^ „Turci a Kurdové se střetávají před tureckou ambasádou, když začíná hlasování“. The Japan Times. Citováno 28. října 2015.
  39. ^ „Duální sebevražedný bombový útok zabil 97, při mírové demonstraci v Ankaře zranil více než 500“. Bugun.com.tr. Archivovány od originál dne 13. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  40. ^ Constanze Letsch. „Teroristický útok Turecka: smutek nad výsledky zabitých při výbuchech v Ankaře“. opatrovník. Citováno 28. října 2015.
  41. ^ „Bursa'da terör protestosunda 'Katil devlet' sloganları". Ensonhaber. Citováno 28. října 2015.
  42. ^ „Selahattin Demirtaş'tan patlamaya ilişkin ilk açıklama!“. www.haberturk.com. 10. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  43. ^ DHA (10. října 2015). „Devlet Bahçeli'den açıklama“. hurriyet.com.tr. Citováno 28. října 2015.
  44. ^ „Davutoğlu Gaf Yaptı: Suruç Bombacısını Yakaladık, Hukuka Teslim Ettik“. Haberler.com. 10. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  45. ^ „Davutoğlu'nun canlı bomba açıklaması alay konusu oldu“. sozcu.com.tr. 12. října 2015. Citováno 28. října 2015.
  46. ^ „Cumhuriyet Gazetesi - Çiğdem Toker:“ YSK demokrasinin final sınavında"". cumhuriyet.com.tr. 26. září 2015. Citováno 28. října 2015.
  47. ^ "HDP: Sandıklar taşınarak demokratik seçim yapılmaz". BBC Türkçe. Citováno 28. října 2015.
  48. ^ „AKP'NİN İKTİDAR OYUNU: SANDIK TAŞIMA…“. yeniyon.tv. Archivovány od originál dne 30. září 2015. Citováno 28. října 2015.
  49. ^ „Cizre'de sandık kararı tek imzayla alındı!“. Gerçek Gündem. Citováno 28. října 2015.
  50. ^ Mesut Hasan BENLİ / ANKARA (23. září 2015). "Cizre'de '3 mahallede 1 Kasım'da sandık kurulmasın' kararı tek imzayla". hurriyet.com.tr. Citováno 28. října 2015.
  51. ^ „Cizre'de üç mahallede sandık kurulmaması kararı tek imzayla alındı“. Sendika.Org. Citováno 28. října 2015.
  52. ^ FAHRİ ERCAN İSTANBUL (22. září 2015). „YSK Başkanı Güven: Valilikler ve seçim kurulları sandık taşıma kararı alamaz“. ZAMAN. Archivovány od originál dne 15. listopadu 2015. Citováno 28. října 2015.
  53. ^ „Cumhuriyet Gazetesi - Bu sefer Yüksekova ... Birçok köyde sandık kurulmayacak“. cumhuriyet.com.tr. 28. září 2015. Citováno 28. října 2015.
  54. ^ editor turkiyegazetesi (3. října 2015). „AK Parti'den karara ilk tepki!“. turkiyegazetesi.com.tr. Citováno 28. října 2015.
  55. ^ "HDP'den seçim güvenliği před kamerou önerisi". t24.com.tr. Citováno 28. října 2015.
  56. ^ Müjgan Yağmur. „YSK, HDP'nin talebini reddetti“. Taraf Gazetesi. Archivovány od originál dne 15. listopadu 2015. Citováno 28. října 2015.