Spotřeba (sociologie) - Consumption (sociology)

Teorie spotřeba byly součástí oboru sociologie od nejranějších dob sahá, alespoň implicitně, do práce Karl Marx v polovině až do konce devatenáctého století. Sociologové považují spotřebu za ústřední v každodenním životě, identitě a společenském řádu. Mnoho sociologů ji spojuje se sociální třídou, identitou, členstvím ve skupině, věkem a stratifikací, protože hraje obrovskou roli v modernosti.[1] Thorstein Veblen (1899) Teorie třídy volného času je obecně považována za první hlavní teoretickou práci, která má za primární zaměření spotřebu. Přes tyto rané kořeny začal výzkum spotřeby v druhé polovině dvacátého století v Evropě, zejména ve Velké Británii, upřímně. Zájem o toto téma mezi hlavními americkými sociology se rozvíjel mnohem pomaleji a stále tomu tak není[když? ] ústředním zájmem mnoha amerických sociologů. Úsilí je v současné době[když? ] právě probíhá vytvoření sekce v Americká sociologická asociace věnovaný studiu spotřeby.

Nicméně přes poslední[když? ] dvacet let se sociologický výzkum v oblasti spotřeby rozrostl v příbuzných oborech, zejména v globálních a kulturních studiích:

Procesy spojené s globalizací vytvořily dosud nepředstavitelné možnosti kulturních forem a postupů cestovat daleko za domorodá místa a prostory, ve kterých byly poprvé koncipovány a vyrobeny. I když vždy existovaly kulturní pohyby a toky z jednoho prostoru do druhého, intenzita a snadnost současných křižovatek globálního a místního přinutila vědce, aby se podrobně zabývali nesčetnými způsoby, jak je kultura konzumována - využívána, dávala smysl , objal a prozkoumal.[2]

Mezi moderní teoretiky spotřeby patří Jean Baudrillard, Pierre Bourdieu, a George Ritzer.

Viz také

Reference

  1. ^ „Jak sociologové studují spotřebu“. About.com Vzdělání. Citováno 2016-12-01.
  2. ^ James, Paul; Szeman, Imre (2010). Globalizace a kultura, sv. 3: Globální-místní spotřeba. London: Sage Publications. p. xi.

Další čtení