Conseil de la Souveraineté du Québec - Conseil de la Souveraineté du Québec

The Conseil de la Souveraineté du Québec (CSQ) je nevládní organizace propagující Quebecská suverenita v kanadský provincie Quebec. Rada byla zahájena v roce 2003 z iniciativy provincie Parti Québécois vláda. Byl přejmenován na Sdružení organizací nalijí l'indépendance (OUI) v prosinci 2014.

Dřívější organizace se stejným názvem existovala v roce 1995 a hrála významnou roli v EU Québecské referendum o svrchovanosti z roku 1995.[1]

1995 organizace

Původní rada byla zřízena v květnu 1995, původně Parti Québécois ministr vlády Yves Duhaime jako jeho první prezident a prominentní quebecký nacionalista Louise Laurinová byl jeho prvním viceprezidentem. I když měla jen malé členství, byla považována za vážnou sílu ovlivňující veřejné mínění.[2] Během přípravy na referendum to běželo celostránkové inzeráty v novinách v anglickém jazyce s argumentem, že vláda Kanady promarňováním utrácel miliony dolarů daňových poplatníků Kanadský federalismus v Quebecu.[3]

Quebecská vláda Parti Québécois schválila platby radě ve výši čtyř milionů dolarů v srpnu a říjnu 1995; tyto peníze nepodléhaly omezením financování kampaně, protože byly utraceny před oficiálním zahájením kampaně v referendu. Duhaime tvrdil, že peníze byly dobře vynaloženy na boj proti kanadské federalistické reklamě.[4] Rada ve stejném období také získala a utratila další milion dolarů.[5]

2003 organizace

Nová rada byla zahájena počátkem roku 2003 na popud dřívějších Quebec premiér Jacques Parizeau. Byla označena za charitativní daňový status a byla zajištěna pravidelná finanční podpora od obou Parti Québécois a Bloc Québécois; obě strany rovněž nominovaly jednoho člena do své jedenáctičlenné správní rady. Prvním vůdcem nové rady byl Gerald Larose, který tuto pozici zastává od roku 2011.[6] Rada vyzvala Parti Québécois k zachování otevřeně suverénní ideologie.[7]

V roce 2006 představila rada knihu, Parlons de souveraineté à l'école („Promluvme si o svrchovanosti ve škole“) určené pro výuku v učebnách pro děti od mateřských škol výše. Premiér Jean Charest zamítl knihu jako „zneužívající děti k politickým cílům“, zatímco vůdce Parti Québécois André Boisclair souhlasil, že kniha není vhodná.[8]

Od roku 2011 jsou v správní radě rady zástupci Parti Québécois, Bloc Québécois a Québec solidaire.[9]

Organizace 2014

V prosinci 2014 se CSQ přejmenovalo na OUI (Sdružení organizací nalijí l'indépendance), aka OUI Québeca přijali zásadní revizi svého poslání.

externí odkazy

Reference

  1. ^ „Oddělení by výrobcům ublížilo, říká mluvčí Conseil du Patronat,“ Montrealský věstník, 25. srpna 1995, A8.
  2. ^ Irwin Block, „Klíčoví hráči“ Montrealský věstník, 6. října 1995, A8.
  3. ^ Hugh Winsor, „Ottawské reklamy zasaženy,“ Zeměkoule a pošta, 29. srpna 1995, A6; Joan Fraser, „Separatistická reklama se postará o ošklivé protikvébské předsudky“ [názor], Montrealský věstník, 30. srpna 1995, B2.
  4. ^ Philip Authier, „Skupina svrchovanosti získala 4 miliony dolarů,“ Montrealský věstník, 15. listopadu 1995, s. 4.
  5. ^ Claude Arpin, „Ano, máma, jak to utratilo 4,8 milionu dolarů: Nechceme federalistům poskytovat příliš mnoho informací, říká Duhaime,“ Montrealský věstník, 22. března 1997, A17.
  6. ^ Allison Hanes, „Larose jmenován vůdcem agentury pro svrchovanost,“ Montrealský věstník, 10. února 2003, A3.
  7. ^ „Sovereigntisté se rozdělili na taktiku, vedení PQ,“ Kitchener Record, 4. října 2004, C11.
  8. ^ Martin Patriquin, „Autoři chtějí učit děti suverenitě,“ Toronto Star, 30. března 2006, A4.
  9. ^ Le Conseil Archivováno 14.05.2011 na Wayback Machine Conseil de la Souveraineté du Québec, přístup 23. dubna 2011.