Kongres světových Ázerbájdžánců - Congress of World Azerbaijanis - Wikipedia

The Kongres světových Ázerbájdžánců se schází každých pět let a zastupuje Ázerbájdžánce žijící v zahraničí.

1. kongres světových Ázerbájdžánců

V roce se konal 1. kongres světových Ázerbájdžánců Baku ve dnech 9. – 10. listopadu 2001 na základě dekretu ázerbájdžánského prezidenta č. 724 ze dne 23. května 2001.

Členové Světové koordinační rady Ázerbajdžánů byli určeni na kongresu a Hejdar Alijev byl zvolen předsedou rady.

Účastníci

Prvního kongresu světových Ázerbájdžánců se zúčastnilo 406 delegátů a 63 hostů, kteří zastupovali více než 200 organizací složených z Ázerbájdžánců žijících ve 36 cizích zemích. Účastníky konference byli zástupci společnosti NÁS, krocan, Rusko, Velká Británie, Kanada, Německo, Francie, Gruzie, Rakousko, Rumunsko, Švýcarsko, Austrálie, Uzbekistán, Ukrajina, Estonsko, Lotyšsko, Moldavsko, Kazachstán, Dánsko, Holandsko, Finsko, Bělorusko, Izrael a dalších zemích. Kongres Ázerbájdžánu zastupovalo 702 delegátů z 25 politických stran a 844 hostů z více než 130 různých státních a veřejných organizací, vědeckých, vzdělávacích, kulturních a dalších tvůrčích organizací.

Během kongresu

9. listopadu 2001 vystoupil Heydar Aliyev s projevem v první pracovní den kongresu. Hovořil o opatřeních přijatých k posílení státní nezávislosti Ázerbájdžánu a nadcházejících úkolech. Prezident Hejdar Alijev hovořil o národní jednotě a solidaritě, o posílení vztahů mezi Ázerbájdžánem a světovými Ázerbájdžánci, o zachování a rozvoj ázerbájdžánského jazyka a národně-morálních hodnot.

Zástupci Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo, Gruzie, Uzbekistán, Rusko, krocan a Ukrajina, jakož i zástupci z Petrohrad, vystoupili na kongresu s tím, že sdílejí názory ázerbájdžánského vůdce.

Kongres pokračoval ve své práci v osmi výborech - lidská práva a mezinárodní vztahy, rodný jazyk a studium, věda a vzdělávání, kultura, hospodářské vztahy, mládež a sport, otázky překonání agresie Arménie proti Ázerbajdžán, Provize za hromadné sdělovací prostředky a výměnu informací.

Kongres přijal 10. listopadu dokumenty s názvem Usnesení I. kongresu světových Ázerbájdžánců, aplikace zástupců I. kongresu světových Ázerbájdžánců na všechny Ázerbájdžánce, aplikace účastníků I. kongresu světových Ázerbájdžánců na mezinárodní společenství, mezinárodní organizace, hlavy států a parlamenty zahraničí týkající se EU Konflikt o Náhorní Karabach z Arménský -Ázerbajdžán, žádost zástupců I. kongresu světových Ázerbájdžánců na Haydar Alijev, aplikace zástupců I. kongresu světových Ázerbájdžánců na americký lid na teroristické činy spáchané 11. září 2001 ve Spojených státech.

Na kongresu byla zvolena Koordinační rada pro svět Ázerbajdžánci, která se skládá ze 103 osob a jejích vedoucích zaměstnanců s 23 lidmi, předsedy řídících pracovníků a jejích čtyř zástupců.

Přijaté dokumenty

Na prvním kongresu světových Ázerbájdžánců bylo přijato 5 dokumentů:

  • „Usnesení prvního kongresu světových Ázerbájdžánců“
  • „Aplikace prvního kongresu světových Ázerbájdžánců na všechny světové Ázerbájdžánce“
  • „Aplikace účastníků I. kongresu světových Ázerbájdžánců na mezinárodní společenství, mezinárodní organizace, hlavy států a parlamenty zahraničí související s problémem arménsko-ázerbájdžánského náhorního Karabachu“
  • "Přihláška zástupců I. kongresu světových Ázerbájdžánců na Haydar Alijev “
  • „Aplikace zástupců I. kongresu světových Ázerbájdžánců na americký lid na teroristické činy spáchané 11. září 2001 v Spojené státy.”

II. Kongres světových Ázerbájdžánců

II. Kongres světových Ázerbájdžánců se konal v Baku 16. března 2006, podle dekretu ázerbájdžánského prezidenta ze dne 8. února 2006 č. 1291 s názvem „Vedení II. Kongresu světových Ázerbájdžánců“.[1]

Na tomto kongresu Ilham Alijev byl zvolen předsedou Rady pro koordinaci světových Ázerbájdžánců.[1]

Účastníci

Celkově bylo do II. Kongresu světových Ázerbájdžánců zvoleno 1231 delegátů. Tohoto setkání se zúčastnilo 593 delegátů a 388 hostů ze 49 zahraničních zemí. Na kongresu bylo navíc zastoupeno 638 delegátů a 625 hostů z 27 státních a vládních institucí, veřejných organizací, vědeckých, vzdělávacích, kulturních institucí a tvůrčích organizací republiky, politických stran.[1]

64 hostů včetně členů nejvyšších zákonodárných orgánů zahraničí - krocan, Lotyšsko, Estonsko, Litva, Ukrajina, Moldavsko, Belgie, Rakousko, Švýcarsko, a Kanada se zúčastnil Kongresu.[1]

Usnesení II. Kongresu světových Ázerbájdžánců, výzva II. Kongresu světových Ázerbájdžánců k Ilham Alijev, výzva představitelů II. kongresu světových Ázerbájdžánců ke všem Ázerbájdžáncům, výzva účastníků I. kongresu světových Ázerbájdžánců k mezinárodnímu společenství, mezinárodním organizacím, hlavám států a parlamentům cizích zemí v souvislosti s Konflikt o Náhorní Karabach z Arménský -Ázerbajdžán, odvolání OSN vzdělávací, vědecké a kulturní organizaci (UNESCO ), výzva vůči ázerbájdžánským a tureckým organizacím diaspory byla přijata na Kongresu. Nakonec byly přezkoumány organizační problémy.[1]

Na kongresu byl schválen nový obsah Koordinační rady světových Ázerbájdžánců, která se skládá ze 109 osob, a manažerského personálu z 23 členů. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev byl jednomyslně zvolen předsedou Koordinační rady světových Ázerbájdžánců.

Skupina aktivistů diaspory byla na základě rozkazu ázerbájdžánského prezidenta oceněna medailí Řádu slávy a Taraggi za jejich přínos k solidaritě světových Ázerbájdžánců.

Podstata přijatých rozhodnutí, celkový postup diskusí a dosažené výsledky potvrzují pevný základ udržitelné politické solidarity mezi světovými Ázerbájdžánci a ideologie ázerbájdžánství má velký vliv na celý národ jako národní koncept, který může spojit všechny Ázerbajdžánci, bez závislosti na jejich společenském postavení, politických názorech, přesvědčeních a výhledu. Do řešení byla zahrnuta otázka společné strategie činnosti ázerbájdžánských a tureckých diaspor, jejich diskuse na kongresu a zvláštní ustanovení a považována za velký úspěch.[1]

Koordinace činnosti ázerbájdžánských a tureckých diasporálních organizací a systematické provádění spolupráce v této oblasti jsou jedním z hlavních úkolů nové etapy. II. Kongres světových Ázerbájdžánců ukázal, že všichni Ázerbájdžánci na světě byli ve stejné pozici při řešení Konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménský a Ázerbajdžán. V usneseních a projevech na kongresu byla podpora činnosti Ilham Alijev o navrácení okupovaných území a při řešení tohoto problému poskytli svět Ázerbájdžánci nejednoznačně.[1][2]

III. Kongres světových Ázerbájdžánců

Podle „Akčního plánu k dvacátému výročí obnovení státní nezávislosti Ázerbájdžánu“ schváleného dekretem ázerbájdžánského prezidenta ze dne 21. ledna 2011 č. 1293 s názvem „O III. Kongresu Ázerbájdžánců“ se konal v Baku ve dnech 5. – 6. Července 2011.[3]

Účastníci

Kongresu se zúčastnilo celkem 1272 delegátů s 579 zástupci a 211 hostů ze 42 zemí. Většina delegátů byla z Rusko - 155 lidí, stejně jako krocan 101, Ukrajina 49, Německo 43, Gruzie 41, USA 28, Švédsko 23, Holandsko 21, Izrael 17, Uzbekistán 13, Francie 12, Spojené království 11, Kanada 10 lidí. V 15 milionech Ázerbájdžánců, kteří v něm žili, nebyli žádní zástupci Írán.[4]

182 zástupců Kongresu bylo hlavami ázerbájdžánských komunit a sdružení působících v zahraničí. Kongresu se zúčastnili zástupci všech regionů Ázerbájdžánu. Kongresu se zúčastnilo 677 delegátů a 405 hostů ze státních a vládních struktur, nevládních organizací, vědeckých, vzdělávacích, kulturních a jiných tvůrčích organizací a politických stran Ázerbájdžánu. Kongresu se zúčastnilo celkem 37 poslanců z parlamentu 13 zemí. Na této konferenci se v naší zemi zúčastnilo 37 lidí z 21 zahraničních zemí a 163 zástupců místních provozujících hromadných sdělovacích prostředků.[4]

Byli tam zástupci Židé, Rusové, Ukrajinci, Bulhaři, Turci a další lidé mezi účastníky třetího kongresu světových Ázerbájdžánců, kteří migrovali z Ázerbájdžánu do zahraničí.[4]

souhrn

Na konci třetího kongresu světových Ázerbájdžánců bylo učiněno několik rozhodnutí. Mezi přijaté dokumenty patří obecná aplikace kongresu, aplikace kongresu na světové Ázerbájdžánce a na zahraniční parlamenty o Konflikt o Náhorní Karabach.[5]

Hlasováním byla přijata otázka reorganizace Světové koordinační rady Ázerbájdžánců. Kongres se rozhodl pokračovat v činnosti Rady. Předsednictvo Rady bylo zrušeno a byl zřízen výkonný sekretariát. Ilham Alijev byl jmenován předsedou Světové koordinační rady Ázerbájdžánů a předsedou Státního výboru pro práci s diasporou a Nazim Ibrahimov byl zvolen výkonným tajemníkem. Počet členů koordinační rady se zvýšil ze 107 na 115.[6]

IV. Kongres světových Ázerbájdžánců

IV. Kongres světových Ázerbájdžánců se konal ve dnech 3. – 4. Června 2016.[7][8]

O

Oficiální zahajovací ceremoniál IV. Světového kongresu světových Ázerbájdžánců se uskutečnil v Centru Heydara Alijeva v Baku 3. června 2016. Čtvrtého kongresu světových Ázerbájdžánců se zúčastnilo více než 500 zástupců a hostů různých diaspor ze 49 zemí. Mezi hosty byli vlivní politici, osobnosti veřejného života, vědci a vysoce postavení úředníci z několika zemí, členové parlamentu, kteří jsou známí svými přátelskými vztahy mezi cizími zeměmi a Ázerbájdžánem. Spolu s pozvanými hosty ze zahraničí se kongresu zúčastnila 360členná delegace z různých státních a vládních struktur, nevládních organizací, zástupců vědy, školství, kultury a dalších tvůrčích organizací a politických stran.[7][8][9]

Na kongresu

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se zúčastnil slavnostního zahájení kongresu a vystoupil s projevem.[10][11] Poté konference pokračovala panelovými diskusemi a debatami o mládeži, informační válkou a dalšími tématy.

Účastníci přijali usnesení kongresu, apelovali na prezidenta Ilhama Alijeva jménem delegátů kongresu, na světové Ázerbájdžánce, na mezinárodní společenství jménem zástupců kongresu, na mezinárodní organizace, hlavy států a parlamenty cizích zemí v souvislosti s arménskou vládou - Ázerbájdžánský konflikt Náhorní Karabach region a odvolání kongresu k OSN Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Evropskou unií a mezinárodním společenstvím v souvislosti s činnostmi atomové elektrárny „Metsamor“ v Arménii.[12]

Poté byl schválen nový obsah Světové koordinační rady Ázerbájdžánů. Účastníci kongresu jednomyslně zvolili prezidenta Ilham Alijev jako předseda Světové koordinační rady Ázerbájdžánců ještě jednou.[13][14]

Obsah koordinační rady na kongresu potvrdilo 109 osob. Předseda Státního výboru pro spolupráci s Diasporou Nazim Ibrahimov[15] byl zvolen výkonným tajemníkem Rady.[14]

Plenární zasedání Státního výboru pro práci s diasporou bylo představeno vedoucím organizací diaspory z důvodu aktivní účasti na konci kongresu.[16]

Viz také

Mezinárodní den solidarity Ázerbájdžánců

Reference

  1. ^ A b C d E F G „DRUHÝ SVĚTOVÝ AZERBAIJANI KONGRES“.
  2. ^ „2. KONGRES SVĚTA AZERBAIJANIS“.
  3. ^ „Ilham Alijev se zúčastnil třetího kongresu světových Ázerbájdžánců“.
  4. ^ A b C „BAKIDA DÜNYA AZƏRBAYCANLILARININ III QURULTAYI ÖZ İŞİNƏ BAŞLAMIŞDIR“.
  5. ^ „Světový ázerbájdžánský kongres apeluje na parlamenty o Karabachu“.
  6. ^ „AZERBAIJANIS SVĚTOVÉHO MONTÁŽE“.
  7. ^ A b „Baku hostí čtvrtý kongres světových Ázerbájdžánců“.
  8. ^ A b „Ve dnech 3. – 4. Června se v Baku uskuteční 4. kongres světových Ázerbájdžánců“.
  9. ^ „Čtvrtý kongres světových Ázerbájdžánců v Baku“.
  10. ^ „Projev prezidenta Ilhama Alijeva“.
  11. ^ „Ilham Alijev se zúčastnil zahájení čtvrtého kongresu světových Ázerbájdžánců, projevu prezidenta Ilhama Alijeva“.
  12. ^ „4. světové fórum o mezikulturním dialogu“.
  13. ^ „Kongres světových Ázerbájdžánců má velký význam“.
  14. ^ A b „Koordinační rada světových Ázerbájdžánců se bude scházet každý rok“.
  15. ^ „Nazim Ibrahimov“.
  16. ^ „Čtvrtý kongres světových Ázerbájdžánců končí“.