Kongres v Krakově - Congress of Kraków

Kongres v Krakově

The Kongres v Krakově (Polština: Zjazd krakowski) bylo setkání monarchů iniciované Kingem Kazimír III. Veliký Polska a zadržen Krakov (Krakov) kolem 22. – 27. Září 1364. Záminkou pro svolání schůzky byl velmi pravděpodobně navrhovaný anti-turečtina křížová výprava, ale Kongres se ve skutečnosti zabýval hlavně otázkami evropské diplomacie, z nichž nejdůležitější byly mírové vztahy a rovnováha sil v střední Evropa a vyjednání společné reakce na tureckou hrozbu prostřednictvím projektu středoevropské ligy států.[1]

Účastníci - hosté polského krále byli Karel IV., Císař svaté říše římské, Králi Louis já Maďarska, Králi Valdemar IV z Dánska, Králi Peter I. Kypr, Siemowit III Masovia, Bolko II. Świdnica, Władysław Opolczyk, Rudolf IV., Vévoda rakouský, Bogislaw V, vévoda Pomořanska, Kazimír IV., Vévoda Pomořanska, Otto V, vévoda Bavorska a Louis VI Říman.[1]

Kongres, který se konal v bohatém prostředí, zamýšlený jako projev moci a bohatství polského krále, se rozléhal po celé Evropě. Jeho součástí byla slavná hostina v domě krakovského obchodníka Mikołaje Wierzynka, kterou uspořádala městská rada. Příležitost k svátku, který podle Jan Długosz trvala 21 dní, byla nedávná svatba Karla IV. a Kásimirovy vnučky Alžběta Pomořanská.[1]

Několik dostupných středověkých zdrojů ne vždy souhlasí s načasováním a dalšími otázkami. Možná existovaly dva samostatné kongresy, jeden v roce 1363, který měl co do činění s manželstvím, a druhý v roce 1364, političtější shromáždění panovníků. V roce 1364 mezi diskutovanými problémy byly Angevin nástupnictví na polský trůn a ratifikace mírové smlouvy zahrnující mimo jiné Ludvíka I. a Karla IV., o nichž rozhodovali Kazimír III. a Bolko II.[2] Důležitým zdrojem je báseň Guillaume de Machaut který popsal hostinu ve Wierzynkově domě [3]

Reference

  1. ^ A b C Články polské Wikipedie Zjazd krakowski a Wierzynek
  2. ^ Jerzy Wyrozumski - Dzieje Polski piastowskiej (Historie Piast Polsko), ISBN  83-85719-38-5, str. 372-372
  3. ^ Norman Davies „Boží hřiště“, v.I, Oxford University Press 2005, s. 81