Podmíněné perfektní - Conditional perfect
The podmíněné perfektní je gramatický konstrukce, která kombinuje podmíněná nálada s perfektní aspekt. Typickým příkladem je angličtina by napsal.[1] Podmíněná dokonalost se používá k označení hypotetické, obvykle kontrafaktuální, události nebo okolnosti umístěné v minulosti, podmíněné jinou okolností (opět normálně kontrafaktuální, a také obvykle umístěné v minulosti). Jako přítomný podmíněný (forma jako bude psát), podmíněné dokonalé se obvykle objevuje v závětí (hlavní věta, vyjadřující důsledek) v a podmíněná věta.
Angličtina
v Angličtina, podmíněná dokonalá je vytvořena pomocí měl by společně s příčestí minulé hlavního slovesa. Pomocný bych označí podmíněná nálada (je občas nahrazen by měl v první osobě; vidět musí a vůle ), zatímco pomocný mít (používá se v kombinaci s minulým příčestím) označuje perfektní aspekt (předchozí výskyt dané události). Podmíněné dokonalé se používá hlavně v hlavní větě (apodóza) vět „třetí podmíněné“ (nebo někdy „smíšené podmíněné“), jak je popsáno v Podmíněné věty v angličtině. Příklady:
- Vy dostal by [deset] více peněz, pokud jste pracovali tvrději.
- Kdybychom utíkali rychleji, my by dorazil dříve.
- Kdybych byla žena, já by vstoupil soutěž.
Je také možné pro pomocné bych být nahrazen modály by měl, mohl nebo mohl vhodně vyjádřit modalita kromě podmíněnosti.
Někdy, v (hlavně americké angličtině) neformální řeči, měl by stavba se objeví v -li-clause as well ("If we would be running faster, we would have got earlier"), but this is considered failed in formal speech and writing (see Podmíněné věty v angličtině § Použití klauzule vůle a vůle v podmíněnosti ).
Angličtina má také podmíněný perfektní progresivní (by psal). Další podrobnosti o použití tohoto a běžného podmíněného perfektního kódu najdete v příslušných částech článku Použití anglických slovesných tvarů.
Jiné jazyky
francouzština vyjadřuje minulost kontrafaktuální podmíněné věty přesně stejným způsobem jako v angličtině: the -li doložka používá měl + minulé příčestí (předminulý čas ) forma, zatímco pak klauzule používá měl by + minulé příčestí formulář, kde ekvivalent měl by je podmínkou pomocného (vyhýbat se nebo être) používané ve všech perfektní konstrukce pro dané sloveso. Příklad:
- Si on l'avait su [pluperfect orientační], on aurait pu [podmíněné perfektní] l'empêcher.
- „Kdybychom to věděli [pluperfektní spojovací způsob], my byl by schopen [podmíněné perfektní] tomu zabránit. “
španělština tvoří podmíněné dokonalé na podobných principech, např. jo te habría dicho dělat („Všechno bych ti řekl“).[1]
holandský má podobný čas jako anglický, vytvořený s zou/zouden, minulý čas zullen, pomocník budoucích časů, např. ik zou je vše gezegd hebben („Všechno bych ti řekl“). V holandské gramatice se tomu říká „dokonalý minulý budoucí čas“, což zdůrazňuje, že má také vlastnosti „budoucnost v minulosti“.
Pro některé další jazyky viz podmíněná nálada.