Komplexní dohoda mezi Svatým stolcem a státem Palestina - Comprehensive Agreement between the Holy See and the State of Palestine

The Komplexní dohoda mezi Svatým stolcem a státem Palestina je dohoda podepsaná mezi Svatý stolec a Organizace pro osvobození Palestiny jako zastupující Stát Palestina. Upravuje práva a povinnosti katolický kostel v oblastech Palestinská samospráva, a odráží podporu Svatého stolce palestinským aspiracím na nezávislý stát.

Historické pozadí

Svatý stolec je horlivým zastáncem palestinského politického boje za nezávislý stát od roku 1967. Tato podpora, kromě touhy získat podporu pro katolickou církev z palestinské komunity na palestinských územích pod izraelskou kontrolou, vedla k procesu postupného prohlubování spolupráce mezi Svatým stolcem a OOP a později také palestinskou autoritou. Jedním z takových kroků bylo setkání Papež Jan Pavel II a předseda PLO Jásir Arafat v roce 1987. Po založení palestinské samosprávy na základě dohod z Osla zahájil Svatý stolec jednání s palestinským vedením s cílem regulovat aktivity katolické církve pod palestinskou kontrolou. Stalo se tak souběžně s jednáními s izraelskou vládou ve stejném smyslu. Mezi Svatým stolcem a OOP byly navázány vztahy zvláštní povahy, které nejsou definovány jako „diplomatické“, 26. října 1994.

Jednání mezi Svatým stolcem a Palestinci přinesla základní dohodu podepsanou 15. února 2000,[1] který zavázal OOP k respektování svobody náboženství obecně, jakož i svobody jednání pro katolické komunity a zařízení pod palestinskou kontrolou. Potřeba komplexnější dohody vedla k uzavření takové dohody 26. června 2015. Dohoda vstoupila v platnost 2. ledna 2016.[2]

Ustanovení dohody

Komplexní dohoda mezi Svatým stolcem a státem Palestina sestává z 32 článků pojednávajících o obecných zásadách svobody náboženského vyznání, organizačních právech katolické církve v oblastech palestinské samosprávy, úctě ke svatým místům a osobnímu postavení katolíků. Jeho preambule ukazuje podporu palestinským aspiracím na nezávislost uznáním „státu Palestiny“, který se skládá ze všech západních břehů Jordánu a pásma Gazy, včetně východního Jeruzaléma. Toto ustanovení rozhněvalo izraelskou vládu, která neuznává oficiálně vyhlášený stát Palestina.

Mezinárodní reakce

Izrael

The Izraelská vláda litoval uzavření dohody. Izraelské ministerstvo zahraničních věcí mluvčí jej označil za jednostranný, protože neuznával práva židovského lidu v tom, co nazýval „Země Izraele“, a nezohlednil místa v Jeruzalémě svatá pro judaismus. Izraelské prohlášení rovněž tvrdilo, že uznání palestinské samosprávy jako státu poškozuje mírový proces posílením odmítnutí Palestiny vyjednávat.[3]

Viz také

Reference

  1. ^ Text dohody v Acta Apostolicae Sedis, sv. 92 (2000), str. 853-856
  2. ^ Text dohody v Acta Apostolicae Sedis, sv. 108 (2016), s. 168-185
  3. ^ Izraelská reakce na uznání PA jako státu ve Vatikánu

Bibliografie