Colorado Party (Paraguay) - Colorado Party (Paraguay)
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto problémech na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Národní republikánská asociace - Colorado Party Asociación Nacional Republicana - Partido Colorado | |
---|---|
![]() | |
Vůdce | Mario Abdo Benítez |
Prezident | Hércules Pedro Lorenzo Alliana Rodríguez |
Zakladatel | Bernardino Caballero |
Založený | 11. září 1887 |
Hlavní sídlo | 25 de Mayo N ° 842 c / Tacuary - Asunción, Paraguay |
Ideologie | Konzervatismus Národní konzervatismus[1] Ekonomický liberalismus |
Politická pozice | Pravé křídlo |
Regionální příslušnost | Unie latinskoamerických stran[2] |
Mezinárodní příslušnost | Mezinárodní demokratická unie[3] |
Barvy | Červené, bílý |
Poslanecká sněmovna | 42 / 80 |
Senát | 17 / 45 |
Vlajka strany | |
![]() | |
webová stránka | |
www | |
The Národní republikánská asociace - Colorado Party (španělština: Asociación Nacional Republicana - Partido Colorado, ANR-PC) je a pravé křídlo politická strana v Paraguay, založená dne 11. září 1887, Bernardino Caballero. Strana byla poražena 2008 po 61 letech u moci, ale strana znovu získala předsednictví v 2013. S téměř 2 miliony členů je největší politickou stranou v zemi.
Dějiny
1887–1989
Zpočátku vládla zemi od roku 1887 do roku 1904. V roce 1946 se znovu připojila k vládě spolu s Febreristas, v době Higinio Moríñigo pravidlo jako Prezident Paraguay.
Od roku 1947 do roku 1962 vládla strana Colorado Paraguay jako stát jedné strany; všechny ostatní politické strany byly nezákonné.[4] V roce 1962 byly všechny národní strany nominálně legalizovány; komunistická strana považovaná za „mezinárodní“ zůstala nezákonná a její přívrženci byli paraguayským státem potlačeni. Během vlády Alfredo Stroessner všichni členové ozbrojených sil a vládní zaměstnanci museli být členy strany Colorado. Na konci 80. let došlo ve straně k roztržce mezi frakcí tvrdých linií a tradicionalistickou frakcí. Tato trhlina se primárně týkala otázky Stroessnerova nástupnictví a byla velkým přispěvatelem k 1989 státní převrat pod vedením generála Andrés Rodríguez, sám tradicionalista.[5]
V praxi však Paraguay zůstal vojenskou diktaturou jedné strany až do Stroessnerova svržení v roce 1989. Sloužil jako jeden z „dvojitých pilířů“ 35leté vlády Stroessnera, jeden z nejdelších v historii ne-královského vůdce.[6]
Od roku 1989
V roce 2002 Národní unie etických občanů rozdělen od strany.
Na legislativní volby ze dne 27. dubna 2003 získala strana 35,3% lidového hlasování (37 z 80 křesel) v EU Poslanecká sněmovna Paraguay a 32,9% (16 ze 45 křesel) v Senátu. Jeho kandidát na prezidentské volby ve stejný den, Nicanor Duarte, získal 37,1% lidového hlasování a byl zvolen Prezident Paraguay.
Původně byla Colorado Party konzervativní, zastupující ty, kteří jsou proti Liberální strana.
Dne 20. Dubna 2008, poprvé za 61 let, strana Colorado prohrála prezidentské volby s opozičním kandidátem z uprostřed vlevo, Fernando Lugo, a Římskokatolický biskup, první na obou účtech (svobodná volba kandidáta opozice a biskupa do prezidentské kanceláře v Paraguay). Strana Colorado byla v těchto volbách zastoupena Blanca Ovelar, první žena, která se ucházela o prezidentský úřad. Fernando Lugo, který se před volbami vzdal sukně, aby získal nárok podle paraguayských zákonů, byl Vatikánem formálně propuštěn ze svých slibů před svou instalací prezidenta dne 15. srpna 2008.
Podle Antonia Soljancic, sociálního vědce z Autonomous University of Asunción „Chcete-li získat práci, kterou jste museli prokázat, že jste členem strany. Paraguay má problém v tom, že ačkoli Stroessner zmizel z politické mapy, zanechal dědictví, které se nikdo nepokusil pohřbít.“[7]
Volební historie
Prezidentské volby
Volby | Kandidát strany | Hlasy | % | Výsledek |
---|---|---|---|---|
1953 | Federico Chávez | 224,788 | 100% | Zvolený ![]() |
1954 | Alfredo Stroessner | 236,191 | 100% | Zvolený ![]() |
1958 | 295,414 | 100% | Zvolený ![]() | |
1963 | 569,551 | 92.3% | Zvolený ![]() | |
1968 | 465,535 | 71.6% | Zvolený ![]() | |
1973 | 681,306 | 84.7% | Zvolený ![]() | |
1978 | 905,461 | 90.8% | Zvolený ![]() | |
1983 | 944,637 | 91.0% | Zvolený ![]() | |
1988 | 1,187,738 | 89.6% | Zvolený ![]() | |
1989 | Andrés Rodríguez | 882,957 | 76.59% | Zvolený ![]() |
1993 | Juan Carlos Wasmosy | 449,505 | 41.78% | Zvolený ![]() |
1998 | Raúl Cubas Grau | 887,196 | 55.35% | Zvolený ![]() |
2003 | Nicanor Duarte | 574,232 | 38.30% | Zvolený ![]() |
2008 | Blanca Ovelar | 573,995 | 31.75% | Ztracený ![]() |
2013 | Horacio Cartes | 1,104,169 | 48.48% | Zvolený ![]() |
2018 | Mario Abdo Benítez | 1,206,067 | 48.96% | Zvolený ![]() |
Vice prezidentské volby
Volby | Kandidát strany | Hlasy | % | Výsledek |
---|---|---|---|---|
2000 | Félix Argaña | 587,498 | 48.8% | Ztracený ![]() |
Volby do Poslanecké sněmovny
Volby | Hlasy | % | Sedadla | +/– |
---|---|---|---|---|
1960 | 60 / 60 | ![]() | ||
1963 | 569,551 | 92.3% | 40 / 60 | ![]() |
1968 | 465,535 | 71.6% | 40 / 60 | ![]() |
1973 | 681,306 | 84.7% | 40 / 60 | ![]() |
1978 | 905,461 | 90.7% | 40 / 60 | ![]() |
1983 | 944,637 | 91.0% | 40 / 60 | ![]() |
1988 | 1,187,738 | 89.6% | 40 / 60 | ![]() |
1989 | 845,820 | 74.5% | 40 / 72 | ![]() |
1993 | 488,342 | 43.4% | 38 / 80 | ![]() |
1998 | 857,473 | 53.8% | 45 / 80 | ![]() |
2003 | 520,761 | 35.3% | 37 / 80 | ![]() |
2008 | 582,932 | 32.96% | 30 / 80 | ![]() |
2013 | 919,625 | 40.99% | 44 / 80 | ![]() |
2018 | 927,183 | 39.10% | 42 / 80 | ![]() |
Senátní volby
Volby | Hlasy | % | Sedadla | +/– |
---|---|---|---|---|
1968 | 20 / 30 | ![]() | ||
1973 | 681,306 | 84.7% | 20 / 30 | ![]() |
1978 | 20 / 30 | ![]() | ||
1983 | 20 / 30 | ![]() | ||
1988 | 20 / 30 | ![]() | ||
1993 | 498,586 | 44.0% | 20 / 45 | ![]() |
1998 | 813,287 | 51.7% | 24 / 45 | ![]() |
2003 | 508,506 | 34.4% | 16 / 45 | ![]() |
2008 | 509,907 | 29.07% | 15 / 45 | ![]() |
2013 | 865,206 | 38.50% | 19 / 45 | ![]() |
2018 | 766,841 | 32.52% | 17 / 45 | ![]() |
Reference
- ^ „Návrat konzervativců“. Deutsche Welle. 21. dubna 2013.
- ^ http://uplalatinoamerica.org/partidos-miembros/
- ^ https://www.idu.org/members/
- ^ „Paraguay: Opoziční strany“. Library of Congress Country Studies. Archivovány od originál dne 9. ledna 2009.
- ^ Paraguay: Potenciální nástupci Stroessnera
- ^ „Paraguay: Dvojité pilíře Stroessnerova režimu“. Library of Congress Country Studies. Archivovány od originál dne 9. ledna 2009.
- ^ „Horacio Cartes: Milionář. Trestní. Obchodní titán. Homophobe. Příští prezident Paraguay?“. Nezávislý. 19. dubna 2013.