Rodina Collett (Norsko) - Collett family (Norway)
 | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. (Březen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Collett (také hláskováno Kleština) je norská rodina anglického původu, pocházející z anglického obchodníka James Collett (narozen 1655 v Londýn, zemřel 1727 v Christiania ), který se usadil v Christianii v roce 1683. Oženil se s Karen Leuchovou a zemřel jako nejbohatší muž ve městě. Firma, kterou založil, Collett & Leuch, později přejmenovaný Collett & Søn (Collett & Son), pokračovalo čtyři generace až do roku 1821. Rodina se stala součástí patriciát Christiania v 18. století.[1] Jeho potomci nadále hráli důležitou roli v norské historii a vlastnili několik nemovitostí, jako např Buskerud Manor, Obchod Ullevål Manor, Flateby, Økern Manor a Firma Albert Collett. Jedním z nejznámějších členů rodiny jsou státník a první ministr Jonas Collett.
Dánská větev rodiny pochází z Bernt Anker Collet a používá pravopis Kleština. Patří jim majetky Lundbygård a Hrad Katholm a dříve vlastněná Rønnebæksholm.
Slavní členové
- Albert Collett (1842–1896), majitel Firma Albert Collett a Buskerud Manor
- Alf Collett (1844-1919), genealog
- Axel Collett (1880–1968), spolumajitel, Firma Albert Collett
- Bernt Anker Collet (1803–1857), majitel, Lundbygård
- Bernt Johan Collet (1941–), majitel, Lundbygård, Dánský ministr obrany a komorník
- Brita Collett Paus (rozená Collett, 1917-1998), humanitární
- Camilla Collett (rozená Wergeland, 1813–1895), spisovatelka, často označovaná jako první norská feministka
- Frederik Collett (1839–1914), malíř
- James Collett (1655–1727), obchodník
- Johan Collett (1775–1827), státník
- John Collett (1758–1810), obchodník
- John Collett (1807–1891), vlastník půdy
- Jonas Collett (1772–1851), státník
- Mathia Collett (1737-1801), podnikatelka, manželka tehdejšího nejbohatšího člověka Norska
- Mathias Collett (1708-1759), guvernér
- Peter Collett (1766–1836), soudce nejvyššího soudu
- Peter Jonas Collett (1813-1851), právník
- Robert Collett (1842–1913), zoolog
Literatura
- Alf Collett: En gammel Christiania-Slægt. Familien Collett og Christianias Fortid, Christiania 1888
- Fotolitografisk Gjengivelse af det i Storthingets Arkiv opbevarede Original-Haandskrift af Kongeriget Norges Grundlov od 17. de Mai 1814 (viser eidsvollsmannens segl med slektsvåpenet)
- Haagen Krog Steffens: Norske Slægter 1912, Gyldendalske Boghandel, Kristiania 1911
- Hugo Høgdahl: Norske ex libris og andre bokeiermerker. Fra biskop Arne Sigurdsson til Gerhard Munthe, Oslo 1946, strana 79-81 (Peter Colletts ex libris)
- Hans Cappelen: «Norske Serafimerridderes våpenskjold», Heraldisk Tidsskrift, svázat 2, strana 234-235, København 1965-1969 (Jonas Colletts våpenplate i Riddarholmskyrkan, Stockholm )
- Hans Cappelen: Norske slektsvåpen, Oslo 1969 (2. opplag 1976), s. 82
- Herman Leopoldus Løvenskiold: Heraldisk nøkkel, Oslo 1978
- Harald Nissen o Monica Aase: Segl i Universitetsbiblioteket v Trondheimu, Trondheim 1990, strana 49
Reference
externí odkazy
- «Mulighetenes přistane?», Norsk Folkemuseum výstava o přistěhovalcích do Norska