Kód Nesilim - Code of the Nesilim

The Kód Nesilim (Imperial Hittites) is an ancient Hittite (Nesili) právní řád z roku c. 1650 - 1 500 př. N. L.[1][2][3][4] To obsahovalo zákony, které odrážely Chetitská říše Sociální struktura, smysl pro spravedlnost a morálka, řešení běžných zakázaných akcí, jako je napadení, krádež, vražda, čarodějnictví a rozvod, mimo jiné. Obzvláště pozoruhodný je díky řadě jejích ustanovení, která pokrývají sociální otázky, včetně humánního zacházení s otroky. Ačkoli byli považováni za méně než svobodní muži, otroci pod zákoníkem si mohli vybrat, s kým se chtějí oženit, koupit majetek, zahájit podnikání a koupit si svobodu.[5] Ve srovnání s Kodexem Assura nebo Kodex Hammurabi Kodex společnosti Nesilim rovněž stanovil méně přísné tresty za porušení kodexu.[5]

I když není známo, kdo přesně byl autorem tohoto právního dokumentu, někteří historici se domnívají, že jeho zdrojem byl někdo důležitý nebo měl vysokou moc ve společnosti Chetitů a mohl by to být dokonce král.[6] Starověký právní dokument zveřejnil online Paul Halsall,[6] profesor na Fordham University jako součást jeho Projekt zdrojových knih historie internetu.

Překlad

Ze zdrojové knihy starověké historie,[7] Kodex Nesilim, c. 1650 - 1 500 př. N. L., Paul Halsall, srpen 1998, autor: Oliver J. Thatcher, ed., The Library of Original Sources (Milwaukee: University Research Extension Co., 1901), sv. III: Římský svět, s. 9–11 a skenoval: J. S. Arkenberg, historické oddělení, Cal. Stát Fullerton. Prof. Arkenberg text modernizoval:

1. Pokud někdo zabije muže nebo ženu při hádce, přinese tuto. Vydá také čtyři osoby, muže nebo ženy, propustí je domů.

2. Pokud někdo zabije muže nebo ženu otrok při hádce přinese tuto a dá dvě osoby, muže nebo ženy, propustí je domů.

3. Pokud někdo udeří svobodného muže nebo ženu a ten zemře, přinese tuto a dá dvě osoby, propustí je domů.

4. Pokud někdo udeří otroka nebo otrokyni, přivede také tohoto a dá jednu osobu, propustí ho domů.

5. Pokud někdo zabije obchodníka s Hatti, dá mu jeden a půl libry stříbra, nechá ho jít do svého domu.

6. Pokud někdo oslepí svobodného člověka nebo mu vyrazí zuby, dříve by dal jednu libru stříbra, nyní dá dvacet půl šekelů stříbra.

8. Pokud kdokoli oslepí otroka nebo otrokyni nebo jim vyrazí zuby, dá deset stříbrných půl šekelů a nechá to jít domů.

10. Pokud někdo zraní člověka tak, že mu způsobí utrpení, postará se o něj. Přesto mu dá na jeho místo muže, který pro něj bude pracovat v jeho domě, dokud se nezotaví. Pokud se však vzchopí, dá mu šest půl šekelů stříbra. A lékaři tento také dá poplatek.

17. Jestliže někdo způsobí, že svobodná žena potratí, bude-li to desátý měsíc, dá deset půl šekelů stříbra, pokud je to pátý měsíc, dá pět půl šekelů stříbra.

18. Jestliže někdo způsobí, že otrokyně potratí, bude-li to desátý měsíc, dá pět půl šekelů stříbra.

20. Pokud někdo z Hatti ukradne nesianského otroka a přivede ho sem do země Hatti a jeho pán ho objeví, dá mu dvanáct půl šekelů stříbra, nechá ho jít do svého domu.

21. Pokud někdo ukradne otroka Luwiana ze země Luwia a dovede ho sem do země Hatti a jeho pán ho objeví, vezme si pouze svého otroka.

24. Pokud mužský nebo ženský otrok uteče, dá ten, u jehož krbu ho jeho pán najde, dát padesát půl šekelů stříbra ročně.

31. Pokud se svobodný muž a otrokyně navzájem mají rádi a sejdou se a on ji vezme za svou ženu a oni si založí dům a získají děti, a poté se buď stanou nepřátelskými, nebo se uzavřou a rozdělí dům mezi nimi, muž vezme děti, pouze jedno dítě si vezme žena.

32. Pokud si otrok vezme za manželku ženu, je jejich případ stejný. Většina dětí manželce a jedno dítě otrokovi.

33. Pokud si otrok vezme otrokyni, jejich případ je stejný. Většina dětí otrokyni a jedno dítě otrokyni.

34. Pokud otrok předá cenu nevěsty svobodnému synovi a vezme ho jako manžela své dcery, nikdo se ho neodváží vzdát otroctví.

36. Pokud otrok předá cenu nevěsty svobodnému synovi a vezme ho za manžela své dcery, nikdo se ho neodváží vzdát otroctví.

40. Pokud voják zmizí a vznikne vazal a vazal řekne: AToto je můj vojenský holding, ale ten druhý je můj nájem, @ a položí ruce na pole vojáka, může oba držet vojenský holding a hrát nájemní povinnosti. Pokud vojenskou službu odmítne, propadá neobsazená pole vojáka. Muži z vesnice je budou pěstovat. Pokud král dá zajatce, dá mu pole a on se stane vojákem.

98. Pokud svobodný člověk zapálí dům, staví dům znovu. A ať už je v domě cokoli, ať už je to muž, vůl nebo ovce, která zahyne, nic z toho, co potřebuje, kompenzovat.

99. Pokud otrok zapálil dům, jeho pán to odškodní. Nos otroka a jeho uši useknou a vrátí ho jeho pánovi. Pokud to však nevykompenzuje, vzdá se toho.

158. Pokud muž jde za mzdu, sváže snopy, naloží je do vozíků, rozloží na slaměnou stodolu a tak dále, „dokud nevyklidí humno, za tři měsíce je jeho mzda třicet kilečků ječmene. mzdy při sklizni, za dva měsíce dá dvanáct ječmenů ječmene.

159. Pokud někdo využije jho volů, jeho platy jsou poloviční ječmen ječmene.

160. Pokud kovář vyrobí měděnou krabici, jeho platy jsou sto pecků ječmene. Ten, kdo vyrábí měděnou misku o hmotnosti dvou kilogramů, je jeho mzda jednou zářivkou.

164. Pokud si někdo přijde půjčit, udělá hádku a odhodí džbán na chléb nebo víno, dá jednu ovci, deset chlebů a jeden džbán piva. Potom obětuje svůj dům. Dokud neuplyne rok, může znovu pozdravit dům toho druhého.

170. Jestliže svobodný zabije hada a řekne jméno jiného, ​​dá jednu libru stříbra; pokud otrok, ten zemře.

173. Pokud se někdo postaví proti soudu krále, jeho dům se stane zříceninou. Pokud se někdo postaví proti úsudku pána, bude mu odříznuta hlava. Pokud otrok povstane proti svému pánovi, půjde do jámy.

176. Pokud si někdo koupí řemeslného učně, koupí buď hrnčíře, kováře, tesaře, kožedělníka, krejčího, tkalce nebo krajkáře, dá deset půl šekelů.

178. Pluh stojí patnáct půl šekelů stříbra, býk stojí deset půl šekelů stříbra, velká kráva stojí sedm půl šekelů stříbra, ovce jeden půl šekelu stříbra, tažný kůň dvacet půl- šekelů stříbra, mezek jedna libra stříbra, kůň čtrnáct půl šekelů stříbra.

181-182. Čtyři libry mědi stály jeden půl šekel stříbra; jedna vana sádla, jeden půl šekel stříbra; dva sýry, jeden půl šekel stříbra; šaty dvanáct půl šekelů stříbra; jeden modrý vlněný oděv stojí dvacet půl šekelů stříbra; kalhoty stojí deset půl šekelů stříbra ...

187. Pokud má člověk pohlavní styk s krávou, jedná se o hrdelný zločin, zemře. Vedou ho do královské haly. Ale král ho může zabít, král mu může dát život. Ale králi se nepřiblíží.

188. Pokud má člověk pohlavní styk se svou vlastní matkou, jedná se o hrdelný zločin, zemře. Pokud má muž pohlavní styk s dcerou, jedná se o hrdelný zločin, zemře. Pokud má muž pohlavní styk se synem, jedná se o hrdelný zločin, zemře.

190. Pokud muž a žena přijdou dobrovolně jako muži a ženy a budou mít pohlavní styk, nebude potrestán. A pokud má člověk pohlavní styk se svou nevlastní matkou, nebude žádný trest; kromě případů, kdy jeho otec žije, jde o hrdelný zločin, syn zemře.

191. Pokud svobodný muž vyzvedne tuto ženu, teď tuhle, nyní v této zemi, pak v této zemi, nebude žádný trest, pokud se spojí sexuálně ochotně.

192. Pokud manžel ženy zemře, může jeho manželka převzít dědictví jejího manžela.

194. Pokud svobodný muž vyzvedne otrokyně, nyní jednu, teď druhou, neexistuje žádný trest za pohlavní styk. Pokud bratři spí se svobodnou ženou společně nebo jeden po druhém, potom neexistuje žádný trest. Pokud otec a syn spí s otrokyní nebo nevěstkou společně nebo jeden po druhém, neexistuje žádný trest.

195. Pokud muž spí s manželkou svého bratra, zatímco jeho bratr žije, je to hrdelný zločin, zemře. Pokud si muž vzal svobodnou ženu, pak měl pohlavní styk také s její dcerou, je to hrdelný zločin, zemře. Pokud vzal její dceru, pak měl pohlavní styk s její matkou nebo sestrou, je to hrdelný zločin, zemře.

197. Pokud muž znásilní na hoře ženu, je to špatné, muž zemře. Ale pokud ji v domě znásilní, je to chyba ženy, žena zemře. Pokud je manžel najde a poté zabije, nebude manžela potrestán.

199. Pokud má někdo pohlavní styk s prasátkem nebo psem, zemře. Pokud má člověk pohlavní styk s koněm nebo s mezkem, není za to žádný trest. Ale nepřistoupí ke králi a nestane se knězem. Pokud vůl prýští na člověka k pohlavnímu styku, vůl zemře, ale muž nezemře. Jedna ovce bude přinesena jako náhrada za toho muže a zabijí ji. Pokud prase narazí na muže pro pohlavní styk, neexistuje žádný trest. Pokud má kterýkoli muž pohlavní styk s cizí ženou a vyzvedne si tuhle, teď tu, neexistuje žádný trest.

200. Pokud někdo dá syna k výuce, ať už je to tesař, nebo hrnčíř, nebo tkadlec, nebo krejčí, nebo kovář, dá za výuku šest půl šekelů stříbra.[8]

Viz také

Reference

  1. ^ Od: Oliver J. Thatcher, ed., The Library of Original Sources (Milwaukee: University Research Extension Co., 1901), sv. III: Římský svět, s. 9-11.
  2. ^ "halsall / starověký / 1650nesilim". fordham.edu. Citováno 2015-04-21.
  3. ^ http://www.mariner.org/captivepassage/introduction/int003.html
  4. ^ Smith, M.D. (2004). Encyclopedia of Rape. Greenwood Press. p. 15. ISBN  9780313326875. Citováno 2015-04-21.
  5. ^ A b "Kodex Nesilim: Starověké zákony Chetitů | Starověké stránky". Starověké stránky. 2018-06-14. Citováno 2018-07-24.
  6. ^ A b „Analýza primárních zdrojů (Kodex Nesilim)“. Allisonův blog. 2009-10-01. Citováno 2018-07-24.
  7. ^ „halsall / starověký / asbook“. fordham.edu. Citováno 2015-04-21.
  8. ^ Zdroj: Od: Oliver J. Thatcher, ed., The Library of Original Sources (Milwaukee: University Research Extension Co., 1901), sv. III: The Roman World, s. 9-11. Skenováno: J. S. Arkenberg, historické oddělení, Cal. Stát Fullerton. Prof. Arkenberg text modernizoval. Tento text je součástí Internetbook Ancient History Sourcebook. Zdrojová kniha je souborem public domain a textů povolených pro kopírování souvisejících se středověkou a byzantskou historií. Není-li uvedeno jinak, konkrétní elektronická forma dokumentu je chráněna autorskými právy. Povolení je uděleno pro elektronické kopírování, distribuci v tiskové formě pro vzdělávací účely a osobní potřebu. O textech, které jsou propojeny mimo web, není poskytována žádná reprezentace, i když ve většině případů jde také o veřejné dílo. Pokud dokument duplikujete, uveďte zdroj. Pro komerční použití není uděleno žádné povolení. © Paul Halsall, srpen 1998